Tereza_T

Přirovnat Woodstock 99 k Pánovi much je urážkou Pána much. Tam se klucí aspoň snažili, tady by ani tisíc lastur nepomohlo. Vůbec jsem netušila, že něco jako Woodstock 99 vůbec proběhlo a dodnes jsem pod tím pojmem viděla jen květiny, čelenky, mír v duši a hudbu v srdci. Dvadesátej devátej není to stejný jako šedesátej devátej a zavřít 400 tisíc mladých lidí (většina vynervená po konci školního roku) do vybetonovaný vojenský základny obehnaný ostnatým drátem při vysokých letních teplotách a k tomu jim pustit největší rockový a metalový pecky plný agrese a čekat, že budou poklidně sedět na rozpáleným betonu a vplétat si květinové věnečky do vlasů je víc naivní než myslet si, že ti zavolá, i když nemá tvoje číslo. Jasně, když hlavní hvězda festivalu Fred Durst zpívá song Break Stuff a nabádá masu nevybitejch kluků k ničení, nepřidá to na mírový náladě a kluci celý divoký z týhle agresivní motivace a z toho množství nahatejch holek, který doposud viděli jen v hlubokých představách začnou ničit věci, zapalovat věci, obtěžovat (ne-li hůř) dámskou část osazenstva, rabovat a prostě páchat zvěrstva. Problém není dle mého na straně zpěváků a vlastně ani na straně fanoušků aka „young white males“, ale na straně organizace. Nechci vůbec zúčastněné fanoušky omlouvat, ale vsadím se, že tam většina nešla s úmyslem ničit a ubližovat, ale byli k tomu více méně dohnáni právě šílenou organizací a všeobecnou anarchií. „Why are you destroying that wall? “„Why not? That’s the real question.“ Organizátoři měli tohle předpokládat, festival byl žánrově nevyváženej, nedostatek vody, sanitárních zařízení, bezpečnostního personálu, předražený jídlo a voda a ruku v ruce to celý vedlo k anarchii až i k smrti. Nepředstavitelný v dnešní době. Tohle ale byla Amerika v devadesátkách, kde se sny mění v realitu a nic není nemožné. Dokument jako průvodce událostmi celého toho víkendu výbornej, některý komenty novinářů/pořadatelů, kteří po 20ti letech házejí vinu na medializaci ze strany MTV a na to, že rocková kapela byla nečekaně nářez nic moc. Co mi chybělo byly cedulky pod jmény tehdy zúčastněných fanoušků, místo Attendee tam měli dát Survivor. Komentář paní Maureen, že netuší, kde se v Americe vzalo v 90. letech tolik bílých mladých kluků jsem nepochopila. No asi si je udělali ti pohodáři z konce šedesátek ne? Peace & Love

Když si člověk nepřečte ani obsah, ani komentáře, nepodívá se na plakát a pustí si Fresh čistě jen proto, že na tikotku viděl svou oblíbenkyni Daisy, jak tancuje hezkej taneček se sexy týpkem, je pak docela překvapenej. Překvápko to bylo povznášející a ani jsem nemusela odnést zmrzku, co jsem si ke sledování připravila – approved slabým žaludkem, masakr motorovou pilou nečekej. Daisy i Sebastian jsou sympatická dvojka, chemie mezi nima rozhodně byla, a ta chuť jeden na druhého jim vlastně zůstala taky až do konce. Děj předvídatelnej, trochu cringe, ale užila jsem si to. Jako plus pěknej interiér, v takový kuchyni se musí vařit samo.

wtf, co to je za babku a matku, že nečinně přihlíží nejhoršímu zvěrstvu páchanému na jejich vnučce/dceři? Těžko se to říká, ale ten vrah mi v porovnání s nima dvěma v tomto filmovém zpracování přišel jako to menší zlo. Plus ty dvě vyšetřovatelky bych vystřelila daleko k černý díře, prej kriminálky.

"Šeptám jí do ouška: pěknou blůzu máš, vona na to: vole, vole, proč ji nesundáš?"  Pere se to ve mě, na jednu stranu chápu všechny ty stereotypy a nejednou jsem se ze srdce zasmála (dialogy na plese a závěrečná scéna v posteli je opravdu výborná) na stranu druhou je to na mě asi moc. Andula, přehazovaná od jednoho chudáka k druhýmu jako horkej brambor je největší obětí tohohle snímku a všech postav v něm zúčastněných. Vyser se na to holka. Měla si hlasovat proti anebo se aspoň zdržet. Herecky pecka, Hana Brejchová měla na tuhle roli ten správnej "nemám vlastní názor" kukuč. Táhlý scény mě bavily.

Od posledního mnou viděného Batmana došlo k lehkému potemnění atmošky.

Boreď by neměli vejce a jehňata a prasata, když se všechny vejce rozkradou, těch tehdy 20 rumunských jehňat koluje od vesnice k vesnici na důkaz hojnosti a prasata čeká osud u plynu. Asi bych tomu ani nevěřila, ale děda mi kdysi vyprávěl o tom, jak si díky fíglu s lahvema jako malej s klukama vydělával na kusovky, takže na tom asi něco bude. Asi na tom bude pravda všechno. Komický a děsivý. Atmosféra perfektní, tempo mohlo být rychlejší.

Jestli budu mít někdy kočku pojmenuju jí Vibeke na počest tohohle divokého koťátka.

Proradný a nevyplácející se očekávání bylo vysoký a v prvním díle i naplněný... zase mám na chvilku víru v život. Brida vrací úder a zřejmě ji bude věnováno během série dost pozornosti, na což se velice těším, děcka vyrostla, a tak není o nový postavy nouze a v prvních 10 minutách jsem uznala jediného pravého chlapce s parožím. Jsem spoko, tu jednu hvězdičku si schovám jako takovou zálohu na to, že moje nadšení vydrží až do 10 dílu.

Wayne je svižnější a za mě i lepší verze  The End of the F***ing World s mnohem sympatičtější ústřední dvojicí. Wayne mi přirostl k srdci hned, milej kluk, co tě sice možná ukřižuje na dodávce nebo ti hlavou prorazí brandovaný kladivo, ale risk je zisk. Oproti tomu je jeho holka Del úplná květinka, co tě maximálně uškrtí na nunčacích. Zní to asi debilně a vlastně to tak i je, jen dokázali vychytat ten poměr debility vůči výborným vtípkům, a i překvapivýmu a dost svižnýmu ději. Za mě fajn seriál na jeden den, kdy si prostě nechceš užívat krásnýho počasí a radši si za zataženejma roletama užiješ 5 hodin bingewatchingu. Navíc se to celý netočí jen kolem hlavní dvojky, ale postavám v pozadí je věnováno taky dost prostoru, co stojí za to. Vypíchnout se musí Mario Bros a taky golden grillz týpek, tihle tři by si dohromady měli založit kapelu nebo třeba demoliční agenturu, nevím.

Terezo, proč si tohle děláš? Nepříjemný, nepříjemný, nepříjemný. Několikrát jsem si musela dát balkonovou pauzu. K násilným scénám se nebudu ani vyjadřovat, za zmínku stojí části odehrávající se v Dánsku s rodinou uneseného Daniela, ze kterých mi snad bylo i hůř. Asi nemá cenu rozčilovat se nad tím, že si za to můžou tihle novinářští blázni (na svobodě?) sami. Když po něčem takovém jejich duše prahne, tak ať. Koho je mi ze srdce líto jsou jejich rodiny. Chápu i pohledy států, jenž odmítají zaplatit výkupné. Realisticky naservírovaná lidská krutost, která mě ze všeho na světě děsí nejvíc. Celou dobu se mi hlavou honila kyanidová kapsle a její potenciální využití ve výbavě nejen nezávislých válečných reportérů. Filmově nemám co vytknout, děj sice ničím nepřekvapí, ale to se zde ani neočekává.