psychoJoa

Krásný, citlivě podaný a uvěřitelný “běžný” příběh, který se může odehrávat kdekoliv kolem nás. Vtáhlo mě to mnohem více a hlouběji, než jsem sama čekala. Za zážitek, kvalitní pláč i následné myšlenkové rozjímání tímto tvůrcům děkuji.

Bylo to vskutku kouzelné… ale vlastně zcela vytržené z kontextu Wonky. Alespoň z kontextu, který známe z Karlíka a továrny na čokoládu. Tím chci říct, že film je to poutavý a zábavný, jen ničím do světa Willyho Wonky nijak speciálně nepřispívá, nijak ho nerozšiřuje - a za to dávám -1 hvězdu. Když už se někdo pouští do oživování postav, očekávám totiž, že to bude znamenat něco víc, než si hlavní postavu vypůjčit na jeden izolovaný příběh bez návaznosti na ten původní. Neřeknu, kdyby nebylo kde brát, ale zrovna u Wonky se nabízí tolik různých způsobů, jak jeho svět rozšířit nebo dopracovat… takže mě jen mrzí promrhaný potenciál. Chalamet je naprosto okouzlující, písničky bohužel ne tak chytlavé.

Oni to dokázali! Konečně perfektní fantasy pohádka s krásným poselstvím a dějem. Vlastně je to něco jako pohádkový Počátek, což se teda rozhodně počítá. Přesně tohle moje filmová dušička potřebovala.

Mohl to být fakt super film, ale konec působí jako facka a probuzení z dobrého snu. Tak aspoň, že se mu to nakonec povedlo a byl “očištěn”.

Když už do toho šli, měli se teda snažit víc. Ale vidět Indyho v důchodu bylo milé. Jen ta Helena mi byla opravdu nesympatická… což je u postavy, co má převzít žezlo, špatně.

Dokoukávala jsem to na třikrát, což o něčem svědčí. Příběh byl nudný, konec extrémně neuspokojivý.

Film poměrně dobře buduje zvědavost. Je tak divný, až vás to přiková k obrazovce, protože prostě potřebujete vědět, jak tohle dopadne. Sem tam vás z tohonzaujetí vytrhne “slepota” postav, kdy se kamera zaměří na nějaký detail, jen aby odhalila mega velkou scénu, které by si každý všiml jako první. A tím nejhorším je, že film sotva jakoby začne poskytovat odpovědi… a najednou je konec. Takže tak. Ve výsledku to pro mě byl zbytečně strávený čas.

Není to žádná dávná historie, což je na tom to nejděsivější. Něco jako “chyť mě, když to dokážeš”, ale s dopady na lidské životy.

Nejvíc děsivé je, že se mu vlastně nic hrozného nakonec nestalo. Člověk by ho rád viděl za mřížemi na doživotí a ono… ne.

Z téhle části mi bylo fakt špatně. Nejen že trpělo spoustu lidí, ale ti vlivní ze strachu o svou pozici radši tutlali a tutlali a prakticky ohrozili životy dalších pacientů i svých kolegů. A poměrně nedávný letopočet tomu teda jen nasazuje korunu. Má víra v lidstvo opět skomírá!