Faustka

Vysmáté jablko nepadá daleko od stromu. Tento lehce strašidelný lékařský příběh může divákovi způsobit zaseknutí sanice v pozici spokojený úsměv, jako se to stalo mně. Při závěrečném dotazu režiséra, jestli ukázat palec nahoru nebo dolů a tedy barona potrestat, jsem měla naprosto jasno. Kdo film viděl, lehce uhodne co jsem si vybrala.

Případ, který mě bavil. Řeší se tu vražda staré prostitutky, která za celý svůj život nikomu neublížila, ale po jejím násilném úmrtí se jí stejně dostane hanlivého označení „botta nonna“, jako kdyby ostatní obyvatelé města Vigaty byli bez poskvrnky. Sprostých podezřelých přibývá a vyšetřování se komplikuje. A komu se nakonec podaří rozřešit tento zapeklitý hlavolam? K nemalému údivu komisaře Montalbana se to výjimečně poštěstí přihlouplému Catarellovi, který by za svého šéfa i dýchal „pane doktor, pane doktor“ a to díky jednomu darovanému krimi filmu.

Do Neapole se chystám, ale jsem smutná, že paneláky Le Vele (tzv. Plachty), symbol seriálu, už na sídlišti Scampia neuvidím, v březnu 2020 je město zbouralo. Škoda. Jediný seriál s desítkami postupně přidávaných hlavních postav, které jsou vzápětí zabity. Takto ukázat realitu, drsnost a bezútěšnost neapolského podsvětí, to už chce koule. A tvůrci i autor knižní předlohy Roberto Saviano je měli. Které postavy jsem si oblíbila? Dona Immacolata Savastano, Patrizia, Enzo „Modrá krev“, don Pietro Savastano a jeho syn Gennaro (jen někdy). Kterým postavám bych s chutí dala „betonové boty“ a šoupla je na dno Neapolského zálivu? Obrýlený chytrolín „Diplomat“, mocichtivý pidiskřet Mníšek, Gennaro (kdykoli si nechal blbnout hlavu Cirem). Naprosto nezařaditelná postava je Ciro, to je kategorie sama pro sebe. Varování: nejenom drogy, ale i seriál o jejich prodeji je silně návykový.

Všichni umírají i Mníšek už si za svou zpupnost vysloužil spravedlivou kulku. Ciro a Genny proti sobě i když vlastně spolu. Bratři, kteří se společně zrodili a také spolu umírají. I dona Nunzia už pokojně odpočívá. Jen Azzurra Savastano má možnost udělat tlustou čáru za svým dosavadním životem a odplouvá se svým malým synem na širé moře. Jak symbolické zakončení seriálu.

Gennaro má zaječí úmysly. Nedivím se mu, když se mu jeho království rozpadá, asi tak jako některé budovy na sídlišti Scampia, ze kterých lidé odcházejí, a to je pro Gennara velmi zdrcující pohled. Dona Nunzia chce pomstu, které se jí od Cira nedostává a už jí začíná docházet trpělivost. Neshody mezi nimi se stupňují. Mníšek kuje pikle proti Gennarovi. Mistrála i jeho neposlušnou manželku Lucianu odklidila konkurence. Azzurra je podvedená proradným Mníškem a od Cira dostane návrh, který nelze odmítnout.

Dona Nunzia má s Cirem úmluvu a své sliby také plní. Zato Ciro jen deklamuje chytrá moudra o správném načasování, ale kdy to bude ví jen on sám. Gennaro je nedůvěřivý vůči Mistrálovi, ale to je ta menší starost. Nedaří se mu v prodeji drog a proto dělá zoufalé rozhodnutí a snižuje cenu drogy na polovinu. Manželům Savastanovým soud odebral syna Pietra. Gennaro jedná a nechá unést soudcova syna. Ciro rozpoutal válku a zaútočil na plácky Gennyho Savastana. Ciro už mě taky nakazil, začínám být prudce krvežíznivá. Do boje, hoši!

Slovinci jsou vydřigroši, chtějí za dodání drog platbu předem. Gennaro chce pumpnout podnikatele o dva miliony eur. Je to tvrdý obchodník. Mistrál je věrný Gennarovi, to samé už se nedá říct o jeho manželce Lucianě, která musí pro Cira a donu Nunzii získat jména obchodníků, kteří sponzorují Gennara. Vysušené tresce se intriky nezdařily, neboť Azzurra zůstala věrná manželovi. Enza chytili a Gennaro s ocelovou trubkou v ruce zkoušel jakou barvu krve má Modrá krev. Chudák Enzo, byl mi bližší než celý slavný Nesmrtelný.

Gennaro nechal znesvětit rodinnou hrobku dony Nunzie a takový čin je to nejhorší zvěrstvo, čeho se mafie v katolické zemi může dopustit. Ciro a Enzo potřebují změnit adresu a najít si bezpečnější úkryt, protože Gennaro má oči a uši všude. Mistrálova manželka, ta vysušená treska, dostala od Gennara za úkol dělat společnici jeho manželce. Azzurra to bere jako nutné zlo, ale přizpůsobí se. Ciro se setkává s donou Nunzií a dost si od toho slibuje. Jak se zdá sympatie budou vzájemné. Rus který Gennarovi dodával drogy je zabit a Gennaro je pro tu chvíli na lopatkách.

Gennaro se rozhodl infiltrovat Cirův klan svým vlastním „zrádcem“. Dona Nunzia chce pomstu za svého zabitého manžela, řečeného Gentleman: „Nenávist je jako hlad pro toho, kdo neměl co do úst. Když ji nenakrmíš, sežere tě.“ Pro Azzurru je syn Pietro to nejdražší, začala proto jednat, ovšem trochu pozdě, málem přišli oba o život. Jejich ochránci zaplatili životem a Azzurra se synem se zachrání útěkem k manželovi. Fernando dává echo Gennarovi, ale byla to past. Nad mrtvolou přijímá Gennaro hovor od Cira. „Víš Gennaro, myslel jsem si, že jsem mrtvej. A tys mě přiměl narodit se znovu.“

K filmu píšu svůj jubilejní 1000 komentář a věřím, a nebojím se použít ta slova, že toto přímo mystické načasování mi vnukl sám Ďábel. Tak to cítím. Jediný problém máme oba s tím, že to není důstojná pocta The Exorcist, (který má už léta čestné místo v mé topce). David Gordon Green šlape pouze kalnou břečku, po většinu snímku bez fungující atmosféry. A to, co mě děsilo (a děsí dodnes!) v hororu z roku 1973, to tady vůbec nefunguje. Kdybych se dokázala oprostit od srovnávání, možná bych byla tolerantnější. Ale v případě mé srdeční záležitosti toho zkrátka nejsem schopna.