LadyLucrezia

Za mě jo, režie F. Garyho Graye super a scénář taky nepokulhává. Vzbudilo to u mě stejné nadšení jak první díl MIB, což jsem po letech opravdu nečekala. Tessa (M) má šťávu a Chris (H) je prostě trochu kladivem praštěnej, ale tohle můžu. Velmi výrazná poklona českému dabingu, neboť zde opravdu byl vtipnou a dobře vyladěnou přidanou hodnotou.

Jediné plus jsou kozačky Nicole Scherzinger, jinak by mě u té obrazovky neudržel nikdo ani lepidlem.

Čekala jsem víc, poslední dobou od Netflixu přichází peckové věci a někde se to zlomit muselo. Potenciál pro parádní horror byl zabit někde cestou na pouštní trase, asi mu nedali napít a tak prostě vyschl. Je to koukatelné, ale prostě od začátku do konce klesající kvalita. Škoda.

Příjemné zpracování oblíbeného příběhu od Oscara Wilda. Velmi dobře ztvárněné knižní scény.

Vizuálně akustický zážitek, který hladí diváka po tváři. Kameraman přímo kouzlí a hudba perfektně rozjíždí atmosféru. Během 24h už na to koukám potřetí a nemám co bych vytkla. Jde o velmi příjemný, romanticky temný kraťas, který vás pohltí. Doufám, že se éterická Anna Heidegger začne objevovat na plátně častěji, v té bílé košilce a kalhotkách je vskutku k sežrání.

Vícegenerační klasická rodinná pohádka, která uchvátí písněmi, hláškami a kostýmy. Za mě jedna z TOP10 nejlepších československých pohádek, jaké se kdy natočily. Vryla se nám tak moc, že bez ní už by to nebyly Vánoce.

Nápad dobrý, ale zbytek stojí za pendrek. Některé scény už ani ne vtipné jako spíš trapné, herecké výkony až na výjimky ploché. Jednou zkouknuto, ale příště radši něco jiného, tímhle by mě mohli mučit.

Za mě slabší kousek Ottovi filmařské kuchyně, ale pro zbytek možná jediný, který zkousnou.

Fetish byl, je a bude! Je to jen pro někoho, ale rozhodně to má co říct. Těším se na další setkání s Otto Mühlem.

Tenhle kraťas budete buď milovat nebo nenávidět. Nekoukala jsem na popisek a jako epileptik, jsem vcelku zanadávala. Varování měli vnést na začátek filmu, rychle jsem rozsvítila co se dalo, ale i tak se mi trochu motá hlava. Využití tohoto stylu tvorby je zajímavé, zvlášť když z původní scény z filmu The Entity Peter Tscherkassky obratně otočí na existenciální paranoidní schizu, která je rozhodně velmi věrohodná. Prožitek umocněný zvukem na sluchátka mě zabořil do křesla a držel v šachu až do samotného závěru. Rakousko překvapilo!