Cibulka_C

Vůbec se nedivím, proč má tato televizní inscenace na motivy knihy Budda Schulberga tak vysoké hodnocení. Jiřímu Adamci se totiž zase povedla a připomíná mi jeho dvoudílnou inscenaci Brakýři (1983). 🤩🔥 Sledovat Luďka Munzara v roli F. S. Fitzgeralda je vážně pohádka, protože na mě zapůsobil natolik, že kdykoli se zmíní jméno Fitzgerald, představím si Luďka Munzara... ehm 🙈 a k tomu ještě větu - „Zebou mě nohy, tady v tý jeskyni by omrzly nohy i jeptišce.“ Stejně tak zabodoval i mladý Oldřich Kaiser ve své roli Stearnse, kterého existenci jsem naprosto odignorovala a kdybych se na tento snímek nekoukla, asi bych se o něm nikdy nedozvěděla (o Stearnsovi). 👍🏻 Takže, další z mých oblíbených filmů. Je z něj cítit obrovská profesionalita, ať už ze stránky herecké nebo té za kamerou. Nejistota, alkohol, řev, vysvobození. Jeden z velmi zajímavých snímků, kde na mě samotné scény působily docela přesvědčivě. Ať už scéna v jedoucím vlaku, v němž byla samotná atmosféra simulovaná dost dobře mírně roztřesenou kamerou nebo jakýsi zapadlý pokoj, z něhož šla chladná atmosféra jen jste se na něj podívali. Takže doporučuju! 🙌🏻🤍

Znáte Romea a Julii? Já myslím, že určitě a tento film to dílo krásně rozebral. 🤍 O atmosféře té zkázy v zemi, která je válkou zničená ani nemluvím a zapůsobil na mě i ten smutný a krutý osud kočovných herců - deprese, smutek, nenávist nebo láska, třeba ta Vavřincova k Shakespearově divadelní hře. 👉🏻 A ten Vavřinec se jmenoval schválně, když to má co dočinění s Romeem a Julií, nebo je to jen náhoda? Jde vidět, jak se Oldřich Kaiser do své role s chutí a vervou opřel a předvedl takový herecký výkon, který nás dokáže přesvědčit o tom, že to není jenom (K)komediant, ale i herec vážných rolí. 👐🏻 Otakar Vávra natočil jeden z dalších milých snímků, které na mě velmi zapůsobily. Tento se z jeho repertoáru stal asi mým nejoblíbenějším. ✨(A herectví pana Brzobohatého mě nepřestává fascinovat, takže přemýšlím, jestli jsem se do něj nezamilovala...)✨ Snímek můžu doporučit fakt každýmu, třeba už jen díky skvělým hercům nebo samotné atmosféře.

Jeden z dalších nejlepších filmů s Oldřichem Kaiserem. 🤍 Ten film mě vtáhl do děje hned na začátku a bylo hrozně zvláštní a zároveň skvělý pozorovat Oldřicha Kaisera zase v jiné roli, než komediální. Vypadal permanentně děsivě, naštvaně, byl skvěle agresivní, v druhou chvíli přepnul do „milého a hodného muže“, prostě slast pro oči. ✨👀✨ Ten nadčasový příběh je vlastně schopen se stát i v současné době. - Oni se v jejich manželství tak nenáviděli, až se milovali. Zároveň nesmím zapomenout podotknout skvělé herecké nasazení Vilmy Cibulkové, která svoji roli Hraběnky ztvárnila výborně. Karel Roden spolu s Jiřím Lábusem jakbysmet. Jen moc nerozumím tomu, proč film vůbec neopakují, je to zcela zapomenutý snímek, který si to ale svojí kvalitou rozhodně nezaslouží. 🔝 Takže pokud máte rádi Oldřicha Kaisera jako lehce agresivního manžela, Vilmu Cibulkovou s pistolí nebo Karla Rodena s ✨dlouhými vlasy✨, doporučuju!

Ypsilonku mám jako divadlo velmi ráda, možná to bude jejich alternativní atmosférou, improvizací, že jsou tam vlastně všichni přátelé. 🤍🤝🏻 Tento dokument fungování a vývoj Studia Ypsilon zmapoval velmi dobře. Každý rok u nich převládala jedna zásadní hra a tenhle přístup se mi hrozně líbí a baví mě. 👀Každá jejich hra působí promyšleně a obsahuje spoustu hudebních prvků, které samotné hře dají ještě větší profesionalitu a na Ypsilonce jejich hudebnost naprosto miluju. ✨Jana Schmida✨ jako režiséra velmi obdivuju, tak není divu, že mi učarovalo i jeho divadlo. Tento dokument bych doporučila všem, kdo o Ypsilonce vědí, kdo v ní na nějakém představení byli anebo si taky tak jako já Ypsilonku zamilovali.

Nevím, jak vy, ale já naprosto miluju Šanci, jak s Martinem Dejdarem, tak s Josefem Dvořákem a Mirkem Vladykou. Pořád u mě samozřejmě převažují ty díly, ve kterých se objevil někdo z Ypsilonky s příspěvkem od Miroslava Kořínka (hudebník z Ypsilonky). A úplně ty nejlepší jsou s přítomností Oldřicha Kaisera. Naprosto skvělý byl nečekaně 💧„Smutný letter“💧 nebo 🎻„Montiho čardáš“🎻 - Oldřich Kaiser spolu s Miroslavem Kořínkem vyhráli v hudební kategorii první místo za svůj velkolepý a velmi originálně pojatý „Čárdyho Montáž“ a dostali andulku. Není tohle sen? (je 👍🏻) Dokonce se, tuším že v kuriozitách, objevil pan Gregor, co umí mluvit pozpátku. Byl i v pořadu Možná přijde i kouzelník a já tomu nevěřila. Tohle je podle mě poslední porevoluční pořad, který za něco stál, i když byly díly postupem času slabší. V 90. letech už to byly víceméně jen bizáry. Tenhle pořad ještě měl nějakou úroveň. Vlastně ještě aby ne, když je autorem ✨František Polák✨.

Čoko, Čoko. ✨️ Tohle je naprostý skvost mezi večerníčky, který mi naprosto učaroval. Už jen ten rok napovídá, jak bizarní a zároveň se super atmosférou starých komunistických večerníčků to je. Viděla jsem asi šest dílů (a dost mě to štve - chci vidět všechny! (je jich třináct)), které mě totálně rozsekaly... 🕺🏻 Krásný loutkový večerníček pro děti, který měl svá velmi originální a bizarní témata, u kterých občas zůstával rozum stát někde v pralese. 🫶🏻 V prvním díle (Oživlá čokoládová bublina) je krásně ukázáno, jak Čoko vznikl, pak už seriál pokračuje společnými příběhy s Šášou. Například v Nafoukaném ohnivanovi mě fascinovalo, jak Ohnivan zapálil dům a Šáša (Oldřich Kaiser) se to pokoušel „uhasit“ svou ušankou a zázrakem uhasil... nebo spíš uplácal? Na seriálové začátky to musí být splněný sen. 🫶🏻✨️🕺🏻