Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Pohádka
  • Rodinný

Recenze (206)

plakát

Řachanda (2016) 

Nejsem pohádkový typ a ty novodobé nesnáším (teda kromě Kuky se vrací). 🧸 Natrefila jsem na to náhodou v televizi a nakonec u toho zůstala. I když je to teda pěkná podivnost, rozhodně musím ocenit námět, teda až na tu šerednou a naprosto pitomou princeznu, která mě po celou pohádku pěkně iritovala. 👉🏻 Ale to mi vlastně naznačuje ten fakt, že se herečka do své role opravdu obula a předvedla skvělý výkon. Pohádka na děti určitě cílí, ale starší publikum se možná zalekne a radši tu televizi zahodí. Nejvíc se mi líbili ti lesní skřeti a to je asi všechno. 🧝🏻‍♂️Nijak mě to neoslovilo, ale herecké výkony byly opět skvělé. Mimika Bolka Polívky je geniální, to samé Oldřich Kaiser v roli ponocného, jehož ponocný vypadal fakt poNocně. Král v podání Jana Hrušínského je vždycky nejlepší král a to je asi všechno, co mě na samotném filmu zaujalo a zůstalo mi na paměti. Ale žádná řachanda to teda nebyla. 😕

plakát

Non Plus Ultras (2004) 

Nechci být rejpavá, ale mně to jako komedie moc nepřipadá. Možná to bude tím, že nejsem fanynkou fotbalu. Nějak mi unikla pointa a já po skončení filmu přemýšlela, co to vlastně mělo být. Snímek na mě působil spíš děsivě. Možná nám chtěl autor jen sdělit, jak to všechno vlastně probíhá ve světě fotbalových nadšenců. Ale co já vím. Prostě borci s oholenou hlavou, jejichž jedinou zábavou je jít na stadion a tam udělat co největší bordel. Toť asi vše. Celkově dost o ničem. Film je nabušený hereckými hvězdami, ale ani oni to nezachránili. O nikom jsme se prakticky nic nedozvěděli, možná tak jen to, že jsou fanoušky fotbalu, že někomu ke štěstí stačí jen myčka na nádobí nebo že postava Jiřího Lábuse moc ráda tančí. Oldřich Kaiser jako barman byla dost divná kombinace, a dokonce si s ním ve filmu zahrála jak Naďa Konvalinková, tak i jejich dcera. David Novotný byl super a jako jediný ze  všech postav působil alespoň trochu chytře. Takže pro fanoušky fotbalu je film asi ideální, obyčejné smrtelníky spíš vyděsí.

plakát

Nejdelší návrat (1984) (TV film) 

Velmi nudná televizní inscenace, do které bych to ani neřekla, když jsem se podívala, kdo má hlavní role. Iva Janžurová a Radek Brzobohatý, radost pohledět. Karel Roden mě tam tak extrémně vytáčel, že se k němu radši nebudu víc vyjadřovat... já nevím, proč ho měli režiséři neustále potřebu obsazovat do idiotů. Svatopluk Skopal a jeho vesta s kosočtvercem, jak už tu „sator“ poznamenal mě minimálně po zbytek filmu taky pěkně poznamenala a ten příběh byl sám o sobě strašně nudný. Námět asi beru, celkem ujde, ale rozhodně se mohl zpracovat líp, nějak to všechno ujelo. Tahle televizní inscenace jen na vlastní nebezpečí.

plakát

Jen o rodinných záležitostech (1990) 

Dost ostrý a pravdivý film, který je moc hezky a kvalitně natočený. Děkuji naší kinematografii, že tyto filmy točila a my se můžeme zamyslet nad tím, jaké svině nám tu vládly.

plakát

Fany a pes (2019) 

Tenhle animák je vážně pecka a děkuju moc za něj. Koukala jsem na něj s rozjasněnýma očima a hltala každou vteřinu, protože film je tak krásně udělaný, že mě vtáhl do děje okamžitě. Narazila jsem na něj v televizi a i když jsem se nutně potřebovala učit, zůstala jsem u něj tu hodinu a půl. Sama se o revoluční rok 1989 zajímám a o Německu jsem takové povědomí neměla, jako mám tady u nás v Československu. Pro děti je to rozhodně skvěle zpracované. Nejen tento den je důležitý dětem vyprávět. Celý rok 1989 je potřeba... a to jak u nás, tak i v ostatních bývalých socialistických zemích. Snímek velmi jemně mladším divákům povyprávěl dějinné a ty velmi klíčové události v roce 1989 v Německu. A neměli by se na to dívat jenom děti, u některých jedinců je to potřeba i v dospělosti. A možná bych jim pustila i tento animák. Ta učitelka, pravá komunistka, pěkná kráva, kterou musejí pamatovat snad všichni, co chodili za komunistu do školy. Rozhodně povedený snímek, takový, jaký by měl vzniknout i u nás a o našem listopadovém dění. Takže rozhodně film doporučuji!

plakát

Láska (1973) 

Dost divnej film, co se vizuálu týče. Chvíli je černobílý, až si zvyknu na to, že je černobílý, změní se na barevný, až si zvyku, že je barevný, změní se na zelený, na růžový, pak zase černobílý a takhle pořád dokola... jakože fakt mess. 😵‍💫 Takový typický zamilovaný film Karla Kachyni se spoustou úvah na téma láska a její skutečná podoba a to hned u dvou generací, docela cute až na ty 70. léta. 🥹 Moc se mi ale líbil místy bezdůvodný jen tak běh, jakého je vlastně schopná jen láska, akorát k tomu ta písnička „Lásko, Bože, lásko...“, byla dost děsivá. Asi bych radši ignorovala máničku Oldřicha Kaisera, na kterou tam všichni po celý film narážejí a možná i tu fotku, na které vypadá, že mu právě vytrhli osmičku. Jaroslava Schallerová byla úžasná, kdykoliv řekla slovo kryptorchid. 🐶 Tyhle herecké začátky hrozně ráda pozoruju a směju se u nich, páč jsou občas fakt bizár. A tohle doporučuju! 🙌🏻

plakát

Možná přijde i kouzelník (1982) (pořad) 

Kapitola sama o sobě. 🤍 Pořad, který byl sám sebou a je naprosto geniální. Jeden z nejlepších v ČSR i v ČR. Asi opomenu některé československé písničky (vynechávám Jirku Korna 😍), které mi místy vadily, ale chápu jejich pointu. Ať z důvodu, že byly plné mystifikací a parodovány, nebo do nich místy třeba jen poznámkou zasáhli autoři. Takže přežít se naštěstí daly, narozdíl od Abecedy. Tady vznikla většina těch nezapomenutelných scének, kterých ještě pár hrají v divadle. Klíště, Hodina dějepisu, Vozembouch, Kubrt, Maryša, taky nesmím zapomenout na němčinu Ivana Mládka nebo recesi s Milošem Kopeckým a jeho dvojníkem panem Bílkem. 🙈 Televizní zábava v rukou profesionálů, kteří měli ten dar v krvi bavit lidi a vypadali velmi přirozeně. Zase chápu, že něco takového už skončilo, doba putuje kupředu. Nedovedu si představit tu chvíli, kdy se odvysílal poslední díl a byl konec. Deset let jelo něco tak geniálního a když si to pustíme teď, pěkně popořadě, můžeme pozorovat, jak všichni hezky pomalu a postupně stárli. Jak jim popularita stoupla až na ten úplný vrchol a my si je díky Kouzelníkovi pamatujeme. A hlavně si je po třiceti letech pouštíme znovu. A na to můžou být autoři určitě pyšní. 🤍

plakát

Dynastie Nováků (1982) (seriál) 

Velmi milý a příjemně laděný seriál o rodině železničářů, kde má každý své starosti a svůj vlastní život. Seriál nabytý skvělými a velmi profesionálními herci, což převýšilo dle mého snad všechna ale, kterých se mi za celý seriál nahromadilo. 🥲 Vtipný mi seriál moc nepřišel, i když jsem si jednou stihla povšimnout nečekaného výbuchu smíchu Oldřicha Kaisera a Hany Maciuchové (viz. poslední fotka ☝🏻) v díle Jahodový král, když sedí v čekárně a čekají na malého Tomáška, který se po množství snězených jahod osypal. Jejich smích očividně nebyl ve scénáři. Úplně nečekaně je totiž rozesmála věta Jiřího Císlera (která byla opravdu vtipná), jejich smích byl totiž tak autentický a typicky neudržitelný, kdy člověk předstírá, že je úplně v pohodě a snaží se svůj obličej skrýt jak nejvíc to jde, aby nikdo nic nepoznal, že mi po chvíli bylo hned jasný, že to ve scénáři nebylo. 👌🏻 Je to oddechovka, kterou si myslím, zná velká většina Čechů. Pěkný a nostalgický seriál ideální k obědu nebo k nudnému odpoledni anebo jen jako vzpomínka třeba na Hanu Maciuchovou a Josefa Kemra. A kdybych se vžila do toho seriálu jako do reality, neskutečně by mě fascinovalo, jak může Martin Novák pořád něco jíst a být stále hubený... 🔥

plakát

Velká sázka o malé pivo (1981) (TV film) 

Je to super film s Oldřichem Kaiserem ve vážné roli, takže? 🤍 Písničky jsou kapitola sama o sobě, občas jsem trpěla, ale jsou to osmdesátá léta, v té době byly písničky všude a ve všem... a tady to bylo naprosto v pořádku. 😏 Nesmím zapomenout zmínit geniální mimiku a snobské chování Oldřicha Kaisera, plus ty nagelovaný vlasy, díky kterým na mě působil ještě víc arogantně. slay 🫦 Taková “lehce nad” československá komedie, která perfektně znázornila dobu podvodníčků. - Například Jiří Lábus ve své roli vypadal chvílemi až moc přirozeně ehm. :) Smích Jiřího Císlera mě nepřestává iritovat ani v tomhle filmu. Fakt mi stačí se na něj jen podívat a už mě se…   - a ještě ze zajímavosti, Oldřich Kaiser v roce 1982 v rozhovoru pro časopis Pionýrská stezka, na otázku „Která role se vám líbila nejvíc?“ odpověděl právě Harryho Jelínka. Takže pokud máte rádi Oldřicha Kaisera hrajícího snoba, neustále s cigaretou v puse nebo podivný smích Jiřího Císlera, stojí za to si ho pustit a čekat na konec, na to malé pivo. hodně deep závěr 😏

plakát

A zlehka zazvoní (1982) (TV film) 

Já nevím proč, ale mě ten film navnadil na vánoční atmosféru jenom začal. Je to televizní inscenace, moc pěkná a povedená. O rodinných vztazích a problémech, které se řešily, řeší a řešit budou. Film nebyl na svůj děj a cíl vůbec hektický. Když se hlavní hrdina schovával po domě, nepůsobilo to na mě vůbec rozlítaně a nijak mě to neiritovalo. Rozhodně by se dal příběh přenést na divadelní prkna, kde by to vůbec nemuselo vypadat špatně. Schovávání se mezi kulisami simulujícími vilu by vůbec nemuselo vypadat špatně, kdyby se to skvěle zrežírovalo. Skvělý Ivan Vyskočil, který měl jen menší roli, ovšem docela výraznou. Moc se mi líbil i Vladimír Dlouhý, který jakožto mladý herec tady předvedl skvělý herecký výkon. Občas mě místy pěkně štvalo to plačící dítě, ale film je sám o sobě velmi povedený. Jo a ty vousy byly fakt blbě nasimulovaný.