peetriss

Harry Callahan neohrožený policajt, kterému není policejní brutalita cizí a je mu jedno, co na to kdo říká... Clint Eastwood v jedné z životních rolí a tak jak ho máme rádi. Jedna z mých oblíbených "callahanovek", které patří mezi špičku krimi žánru.

V souvislosti s Johnem Carterem: Mezi dvěma světy mě napadá přirovnání k památnému Werichovu kuchtění v jedné z legendárních českých pohádek: "Přiměřeně, přiměřeně..." A tak tvůrci postupně naházeli do filmového kotlíku studia Disney něco ze Star Wars, Avataru, Prince z Persie, Flashe Gordona, lučního koníka Hopa ze Včelky Máji - ode všeho samozřejmě přiměřeně a ukuchtili instantní filmový pokrm pěkný na pohled, ale při bližším ochutnání vámi prostupují pocity mdlé a plané chuti. Ano, správně, tvůrci zapomněli na sůl! Sůl v podobě vlastní osobitosti či alespoň špetky originálního nápadu. Ale abych tak nehanil, po vizuální stránce nemám k filmu vůbec žádné výhrady, hezky se na to kouká, tvorové z Marsu jsou výborně ztvárněni, marťanský "psík" je milý, vesmírné koráby vypadají skvěle, Taylor Kitsch se v titulní roli snaží, Lynn Collins to velmi sluší, ale její projev mi připadá neuvolněný, jakoby se zalekla faktu, že hraje v projektu za 250 miliónů. Příběh by se dal zařadit mezi ty jednodušší a mám podvědomý pocit, že výsledná podoba Johna Cartera prošla nepříliš šťastným sestříháním, a i přesto je stopáž filmu stále přebujelá. Myslím, že studio Disney brzy získá titul studia nejhůře investujícícho své peníze, protože těch propadáků už má na svém kontě dost.

Prci, prci, prcičky: Školní sraz jsou nejlepším pokračováním série, o tom není sporu, v mém případě se však určitě nejedná o komedii roku, ale oproti původní trilogii o pouhý posun z podprůměru do nostalgického průměru. V podstatě se jedná již o několikeré obtahování notoricky známých šablonovitých kontur prcičkovských vyprávění ve tvaru: autoerotický trapas - veřejný trapas - Stiflerův mejdan plný osobních trapasů. Oproti minulosti vidím pozivní posun v tom, že tentokrát nechybí několik vtipných situací (úvodní scéna, dobrodružné "vrácení" nahé dívky domů, poklicová scéna, Jimův otec), při kterých jsem se zasmál, což je emoce, které se mi u předchozích dílů zoufale nedostávalo. Bohužel mezery mezi scénami jsou vyplněny tradičním erotomanským tlacháním o ničem a zbytečně natahovanou nudnou vatou - sestříhání stopáže tak o dvacet minut by vůbec neškodilo. Myslím, že Školní sraz je filmem velmi nadhodnoceným, ale proti gustu... Já prostě nepatřím mezi diváky, kteří se při pohledu na Stiflera kálícího do chladicího boxu s pivem či na vrtící se zadky polonahých opilých adolescentek roztečou v pětihvězdičkové extázi.

Olmerova "umělecká" beznaděj v přímém přenosu!

Milý western oplývající krásnou kamerou, výpravou a sice příběhově jednoduchým (což u westernu nevadí), ale skvěle napsaným scénářem plným výborných dialogů. Opravdová kuráž je pro mě velice příjemným překvapením, stejně jako výkon čtnáctileté Hailee Steinfeld, který je opravdu kurážný a noblesní, podobně jako její filmová Mattie a zcela po zásluze byla nominována na Oscara. Její zkušenější kolegové Jeff Bridges a Matt Damon se vůbec nenechali zahanbit a skvěle ji sekundují.

Naivní a velmi špatně napsaný thriller plný nelogičností. Muž na hraně je nesoudržný hybrid "vyjednávačského" thrilleru o sebevrahovi, až příliš nápadně (a neúspěšně) imitující atmosféru Telefonní budky a nijak originálního tuctového dobrodružství o partičce, která se snaží pomocí roztodivných hračiček ukrást určitý předmět. Především mozaika jednotlivých scén je velmi špatně poskládaná, režisérovi se tento hybrid očividně vymknul z rukou, ale vzhledem k faktu, že se u něj jedná o celovečerní debut, budiž mu to dáno jako polehčující okolnost. Co se týká hereckého obsazení, Sam Worthington podává ještě jakž takž obstojný průměrný výkon, avšak kupříkladu taková Elizabeth Banks postrádá sebemenší charisma získat si divákovu přízeň, nemluvě o tom, že ve své roli působí velice nevěrohodně a blondýnisticky, její herectví je přespříliš křečovité, podobně jako u ostatních herců, snad s výjimkou Eda Harrise, který podává alespoň svůj standart. 50%

Krásná, příjemná, podmanivá, pohádková, nápaditá, vyšperkovaná, místy vtipná, místy hořká "allenovka".

Ano, souhlasím - tohle je opravdu válka! Komediální žánr poslední léta svádí tvrdý válečný boj s debilitou a nevkusem, a tento "skvost" mu dává další tvrdou ránu, která jej sráží na pokraj klinické smrti! Proboha, to už v Hollywoodu nejsou scénáristé a režiséři, kteří by byli schopní natočit opravdu vtipnou, svěží a hlavně inteligentní komedii? Pokud tam mají jen takové packaly bez špetky smyslu pro humor, ať se raději poohlédnou po jiném žánru, nebo ještě lépe: změní povolání!... Tohle je válka! je sled špatně pospojovaných scének, z nichž je jen zoufalá menšina vtipná nebo jinak zajímavá, herci hrají spíš podprůměrně, a nerad bych se dotkl Reese Witherspoon, ale její kouzlo z dob teen movies již nenávratně vyprchalo. Soundtrack, který celé dění provází je doslova strašný a otravný! Tento film již nikdy více!

"Babičko, proč máš tak velké oči?", ptá se Karkulka s tváří Amandy Seyfried s nafouklýma a skleněnýma očima jako po dvoutýdenním nepřetržitém flámu! Režisérku Catherine Hardwicke muselo postihnout pomatení mysli, Gary Oldman a Leonardo DiCaprio se museli ocitnout v její nebezpečné blízkosti a tímto pomatením se nakazit, jinak si totiž jejich hereckou respektive producentskou spoluúčast v tomto projektu vysvětlit nedovedu! Výše jmenovaná režisérka asi špatně nesla svou neúčast na vlkodlačích pokračováních série Twilight Sága, rozhodla se znásilnit klasickou pohádku o Červené Karkulce, pohrát si s vlkodlakem po svém a použila téměř totožnou šablonu vyprávění jako při jejím předchozím Stmívání, které je však kvalitativně na vyšší úrovni... Vůbec se nebráním alternativním vyprávěním a vyobrazením klasických pohádek, ani jejich posunům do jiných žánrů, ale Červená Karkulka je průšvih kolosálních rozměrů, a to především díky osobnímu uměleckému selhání C. Hardwicke, jejímu stupidnímu, prázdnému a nekonzistentnímu scénáři, dialogům i špatnému režijnímu vedení. Další ránu filmu zasadilo velmi slabé herecké obsazení s Amandou Seyfried v čele, Gary Oldman se v tomto filmu ocitl snad omylem a i když je Panem Hercem, není supermanem, aby dokázal tento balast sám povytáhnout na vyšší úroveň. Jednu hvězdičku dávám za (bohužel jen sporadické) krásné vizuální prvky a skvělé písně od mnou uznávané Fever Ray.

Uzavřený svět podzemních parkovišť s psychopatickým hlídačem a mladá půvabná blondýna v něm uvíznuvší, to je základní premisa pro rozehrání komorního partu s vysokým potenciálem, co se atmosféry a napětí týče. A skutečně se jedná o poměrně slušný thriller s několika krvavými scénami, který si po celou dobu udržuje správnou hladinu napětí. P2 disponuje také celkem sympatickým obsazením, Rachel Nichols se výtečně zvládá současně bát, bojovat i vypínat na diváka svůj půvabný dekolt, Wes Bentley je jí skvělým protivníkem. Škoda jen zbytečných nelogičností ve scénáři, mohlo to být ještě lepší.