Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (52)

plakát

Diova krev (2020) (seriál) 

Ještě, že nás autoři nenudili vícerozměrnými, propracovanými postavami. Bylo by tam míň prostoru pro bezduchou akci a divák by si vytvořil k hrdinům zbytečné sympatie. Srovnání s Castlevanií je mimo. Společné to má jedině to, že obojí je animované (tohle o něco hůř). Ok, ještě má obojí společného dabéra. První půlku jsem pořád čekala, že mě to něčím chytne, že se to zlepší. Druhou půlku už jsem dokoukala ze zvědavosti, jestli to bude pořád tak hloupé. Bylo. A co je to za nesmysl, že postava A vykládá postavě B příběh o celém životě postavy B. To jako kdyby to postava B náhodou všechno zapomněla?

plakát

Kniha přežití (2010) 

Za mě mnohem lepší, než přehnaně nadhodnocený Mad Max. Komiksový vizuál plný stínů a kontrastů v kombinaci s luxusní atmosférickou hudbou vytvářejí skutečný audiovizuální požitek. Akorát Mila Kunis v tom byla neskutečně otravná.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Ačkoli nemám moc ráda modernizace, Sherlock tvoří čestnou výjimku. Takhle nadšená už jsem dlouho nebyla! Výběr herců se moc povedl - Martin Freeman a (pro mě nová tvář) Benedict Cumberbatch si skvěle rozumí a sedí do svých rolí perfektně. Ovšem nejen oni - co teprve Andrew Scott jako hlavní padouch nebo občas se vyskytující Mark Gatiss! Příběhy podkresluje hudba, která perfektně dotváří atmosféru. Taky kamera a popisky toho, co si zrovna Sherlock myslí, jsou povedené. Vtipné, napínavé, inteligentní. Řadím mezi svých top 10.

plakát

Červený trpaslík (1988) (seriál) 

Jeden z nejkultovnějších sitcomů, ale - před pěti lety bych tohle napsat nemohla - možná až příliš nadhodnocený. První dvě série jsou tutovky, s dalšími sériemi mi ale RD přijde horší (především poslední dvě série), i když v každém díle (opravdu v každém) je minimálně jedna naprosto úžasně vtipná situace či hláška. Ale ve srovnání s jinými, většinou méně profláklými, seriály pro mě trpaslík ztratil onu genialitu, kterou si mě kdysi získal, když jsem se teprve rozkoukávala po britské sitcomové scéně.

plakát

Boy Eats Girl (2005) 

Nenazývala bych to zombárnou. Spíš je to sympatická romantická komedie s pár napínavými momenty a dávkou nadhledu. To vše v příjemném anglickém prostředí.

plakát

Zlouni z vesmíru (2005) 

Těšila jsem se na nářez typu Od soumraku do úsvitu. Navíc britský humor mám opravdu ráda. Ale asi spíš ten sitcomový. Z půlky je film tak trapný, až je opravdu vtipný. Otázkou zůstává, jestli je to zamýšleno, nebo je to prostě tak špatné. Ale chvilkama je docela solidní komedie, to musím uznat. Hlavně v parodizujících momentech, kdy sličné dívky na sobě mají čím dál méně oblečení a chlapi hážou ty nejprotřelejší drsňácké hlášky. Až na pár scén jsem se ale spíš nudila. I když bych si přála, aby to bylo naopak, ne každý si asi může dovolit natočit lacinou vyvražďovačku, která by fungovala.

plakát

VALL-I (2008) 

Ostatní už napsali vše, co jsem měla na srdci, takže prostě musím svou pozornost zaměřit na opomíjené, přesto však originální závěrečné titulky, které se v podstatě staly jakýmsi epilogem a zobrazují nový vývoj lidstva (nejen svým obsahem, ale taky tím, jak je znázorněn - střídání výtvarných stylů, jak jdou po sobě, počínaje jeskynními malůvkami, přes mozaiku až po impresionistické olejomalby).