Recenze (60)
Byli jednou dva písaři - Likér (1972) (epizoda)
“Rozdíl je v tom, že oni to pijí jako nápoj, kdežto my to pijeme jako výsledek vědeckého zkoumání.” :)
Byli jednou dva písaři - Návštěva (1972) (epizoda)
Já jsem původně chtěl dělat antiteátr, tedy amfiteátr, ovšem to bychom museli zrušit kedlubny. :
Smích se lepí na paty (1986)
Krásná atmosféra!
Agatha Christie's Poirot - Dvacet čtyři černých kosů (1989) (epizoda)
Sice je od začátku jasné, kdo starého Gascoigna zabil, ale umělecké prostředí a výjimečná dávka poirotovských vtípků (králík po lutyšsku, kecy na pohřbu, kriket, ...) řadí tuto epizodu mezi mé nejoblíbenější.
F. L. Věk - Naděje (1971) (epizoda)
Zakázané myšlenky :)
Štafle (1974) (TV film)
Tak tohle mě úplně vytočilo! Obsazení skvělé, ale naprostá pitomost. Přiblblá zápletka se štaflemi by mi nevadila, kdyby pak postavy jednaly aspoň trochu normálně a ne tak trapně, nelogicky a přehnaně (vůbec nejhorší jsou snad ty myšlenkové pochody čekajících hostitelů - chápu, na co naráží a že je to satira, ale stejně...) Humor založený v podstatě výhradně na tom, jak po sobě řvou manželé, je mi neskutečně protivný, a pak ten retard Milouš?! Vždyť vypadal, že už krade tátovi cíga a bude za chvíli mutovat, ale nemůže posunout štafle, nezvládne zatelefonovat a neumí dojít k sousedům??? :D Nehrát v tom Bohdalka s Menšíkem, má to tak 30%.
Total Recall (1990)
Je to kult, ale po těch letech to nějak ztratilo kouzlo nebo co.
O raráši Mlíkovi (1999) (seriál)
Šestý díl: 8 minut totálního hororu, olezlé podzemí, ďáblové, pavouci, na konci to vypadá, že Raráš už to má nadobro za sebou... a vypravěčka: “Spěte klidně, dobrou noc!” :D Nejlepší večerníček. :D
Studie jednoho strachu (1967) (TV film)
To jsme nečekali, že je pan Wagner naprostý psychopat, viďte? :) Výborný film. Skoro jsem u něj začala chytat paranoiu, že se na mě taky co nevidět přijde... a to ani nejsem nikomu nevěrná! :D
Pět hříšníků (1964)
“Probuď se! Probuď se, člověče!” Pro mě to rozhodně nebylo nekoukatelné, hluché nebo nudné. Jednotlivé příběhy mohou vypadat banálně, ale řeší závažná témata, jsou dost povedené výtvarně, a že traumatické vzpomínky na válečnou nebo byrokratickou mašinérii nedoprovází Schubertova serenáda, ale pazvuky a protivná hudba, považuju spíš za plus. Hodně slušné 4*