chamonix

Sovětský groteskový styl komedií nemusím, ale tohle vtipné bylo.

Líbí se vám Kurýr se Stathamem? V Rusku se vyskytuje šofér, který se nechová jako mnich a zaměstnavatelce naopak dokáže pěkně lézt na nervy. Až tak, že mu hrozí vyhazov. Na druhou stranu jak se chovat, mít za šéfovou takovou pindu? Ale nakonec je to jenom a jedině on, který ji dokáže vysekat z průseru.

Takhle „zábavné“ povídkové komedie dokáží točit i Češi, v Polsku se už pro podobné divnofilmy vžil termín „czeski film“.

Čtyřdílná série o souboji sovětského a německého odstřelovače s první polovinou ve Stalingradu a druhou v čerstvě osvobozeném Bělorusku, která končí jako romantický doják. Třetí hvězdu jim vzal samotný závěr. Jako Afrika s jejím CV???

Střelená komedie s pomalejším rozjezdem. Ale zatímco typický americký film mívá nadějný začátek a pak trpíš hodinu a půl nudou, tenhle film má s každou minutou větší grády. Že novomanželé nepojedou na běloruském venkově „JUST MARRIED“ limuzínou, jsem tušil. Ale co je nakonec odvezlo od oltáře, to mě dostalo :-D

Úsměvná odpočinkovka a v dnešní ruské produkci nadprůměr. Nemám rád remaky, ale pokud se toho ujme tým kolem anglického „Fotbalu za mřížemi“ řekněme se Simonem Peggem a Keirou Knightley, mohlo by to být úspěšné celosvětově.

k příspěvku Volodimira2: netuším, který sovětský film o 2. světové byl první v barvě, ani který si jako první dělal z války legraci, ale tento to ani v jednom případě určitě není. Viz např.: https://www.csfd.cz/film/113454-krepkij-oresek/komentare/

4 **** by si zasloužily otcovské rady v 46:50 minutě: Najdi si takovou, co je tupá jak korek. Naprostou tupost si lze vždy splést s geniálností. Ať umí vařit a uklízí. A žádnou krásku. Po ní ti každý vyjede. S tupou a nehezkou budeš mít klidný život.

První polovina je krimi komedie: „vam toĺko tot pamožet – Brjús Vílis“, hlavní hrdina šňupe místo drog střelný prach apod. Druhá polovina ztrácí vtip, film se začíná brát vážně a divák se už kouká na hodiny, kdy to skončí.

Hlavní postava má halušky. Jestli je to z množství vypité vodky, nebo následek zranění (nabízí se zánět po transportu z bojiště), nevíme, ale vidí padlé kamarády. Abych to ozřejmil – Sergej (říká se mu Kir) se nechal dobrovolně naverbovat do armády a nevyšlo všechno tak, jak si asi představoval. Ale zato má jasnou představu, že za to můžou ONI. Tak jsem to pochopil po shlédnutí filmu já. A teď jak to vysvětluje anotace: Sergej se nechal naverbovat, aby vydělal nějaké prachy na svatbu. Během bojů v Čečně byl postřelen do nohy a ostatní z družstva za cenu sebeobětování kryjí jeho transport. V nemocnici mu nohu amputují a jako invalida se vrací do života. Už ale nedokáže žít normální mírový život. První, co po opuštění nemocnice udělá, je, že si jde vyzvednout celý žold, nicméně hajzl na vojenské správě chce za proplacení procenta. Kir souhlasí, ale za obdržené peníze nejdříve koupí šavli a s tou si záhy s frajerem ze správy vyřizuje účty. Jede domů a zjevují se mu mrtví kamarádi. Vidí je zcela zřetelně, hovoří s nimi a oni mluví s ním. Doma jeho milovaná už není ta samá, se kterou se loučil. Nakonec jede na hřbitov, kde jsou pochovaní všichni padlí z jeho roty, cestou potká mnicha – a to už mi neobjasnil ani internet, co ten měl s příběhem společné a proč to vlastně byl Sergej s vousy. No nakonec se ukázalo, že to vše byly jen předsmrtné představy, protože Sergeje srazilo auto a umírá v příkopu. Dvěma slovy: DIVNÝ FILM.