jochanan

Příběh jako takový je trochu hollywoodský blbý a jako takový za moc netojí, ale skvělá kamera a choreografie a nahá těla fakt pěkných kluků vám na tyhle přehmaty dají zapomenout. Pokud tedy nejste žárlivý chlap, který zrovna sedí vedle své přítelkyně, která s další polovinou velkého sálu v Thermalu co chvíli výská, hlasitě se směje a tleská nahému zadku Channinga Tatuma. Sucharů, kteří nedokážou pochopit, že tu jde vážně jen o zábavu (zejména pro ženský), je mi docela líto. Já jsem se totiž opravdu dobře pobavila a na vybrané pasáže asi s kamarádkami vyrazím ještě jednou :) 47th IFFKV

Zatímco různé imigrantské filmy mívají tendenci líčit svoje hrdiny romanticky, i když jsou to ve skutečnosti mnohdy grázlové, tady jsem měla pocit, že se scénárista ani režisér na nic nehrají. Děj není kdovíjak nepředvídatelný, ale je takový, jaký život prostě občas je. Ve chvíli, kdy se hlavní hrdina poprvé vážně zamiluje (a přiznejme se, že ve dvanácti letech člověk bývá zamilovaný nejupřímněji z celého života), musí řešit problémy všude kolem sebe - fetující brácha, věčně se hádající rodiče, cizí země a jazyk, kterému nerozumí a možná vlastně ani rozumět nechce. Celý film je natočený opravdu krásně intimně a na sentimentu mu přidává i romantická turecká píseň s refrénem Tvoje krása nemá cenu, na kterou tatínek sbalil maminku, malý kluk (který se po něm dokonce jmenuje!) se na její verše teď snaží získat srdce své vyvolené a skvělý a báječný soused ji miluje jakbysmet. Ostatně, do úst souseda patří i pro mě nejlepší hláška: "Ona už mě nemiluje a mě je to jedno. Já ji totiž miluju doopravdy a ona mi moji lásku sebrat nemůže. A to je to jediné, na čem záleží." 47th IFFKV

Pokud se během deseti minut nenaladíte na divadelní vlnu, tak se vám to líbit nebude. Jestli nemáte rádi magickorealistické absurdní prvky, tak se vám to taky líbit nebude. A jestli nemáte ani za mák surrealistického smyslu pro humor, tak se vám to už vůbec líbit nebude. Já jsem byla z filmu nadšená. Je to už docela těžký kousek, ale natočit divadelní drama přiznaně jako divadelní drama a využívat u toho postupy filmové kamery je v případě tohoto filmu prostě geniální kombinace. Film je parafrází nejen na socialismus, ale vlastně na jakékoliv státní zřízení. Asi nejsem s to vám říct víc v pár větách, ale pokud splňujete tři podmínky, které jsem uvedla na začátku, určitě to stojí za vidění. 47th IFFKV. Zajímavé komentáře: Sandiego.

Právě jsem si přečetla všechny komentáře pode (nade) mnou a upřímně se směju. Osobně nechápu, jak tomu někdo může dát víc než jednu až dvě hvězdy (za odvahu a občas za kameru). A nesouhlasím s jedním níže uvedeným komentářem, jak někoho rozladí někdo pojídající sperma. Ostatně, skoro každá ženská s tím má nějakou svoji zkušenost, že? :) Film je ale od začátku do konce o ničem, "hrdina" předvádí voloviny, které nemají obdobu (a pojídání vlastního spermatu je ve finále to nejmenší, překračování mrtvoly svého souseda mi přijde mnohem horší - tady se totiž staví proti všemu etickému atp. vůbec). Ale jedna věc se Chlapci pojídajícímu ptačí zob musí nechat: Na tenhle film rozhodně nikdy nezapomenu a budu o něm všem vyprávět. Bohužel jako o jedné z největších hovadin, co jsem kdy viděla (zlatej Troška!). Jak já se snažila usnout! A nešlo to a nešlo to... Jediné, co mě mrzí, bylo, že delegace nevydržela do diskuse po filmu. Chtěla jsem se jich vážně zeptat, co tím do*** chtěli říct. Já to totiž ani v nejmenším netuším :)

Severské filmy miluju a tahle komedie prostě neměla chybu. Křehkost vztahu je zde ukázána se vším všudy a vážně nechápu, jak to ta holka mohla všechno vydržet a v podstatě ho ani jednou pořádně neseřvat :)) Henrik a jeho pubertální kamarádi, jeho neschopnost začít fungovat jako dospělý chlap a nastávající otec - když si s něčím neví rady, tak se začne chovat ještě hloupěji, než si dovedete vůbec představit. Jsou to vlastně takoví severští Zoufalci s o něco menší dávkou černého humoru a o to větší tragikomičností. A výrazně lepším soundtrackem :)) 1/7 47th IFFKV

Film, který vás prostě dostane. Téma samo osobě je hodně zajímavé a zatím jsem na něj nikde nenarazila, o to víc mě překvapilo, když se pak v diskusi režisér přiznal, že není filmař, ale učitel matematiky, a že celý film natočili během pár dní a to dokonce bez světel - všechno, co tam vidíte, jsou jen světla odražená ze zrcadel. A herci, kteří v tu chvíli zrovna nebyli na scéně, zárověň fungovali jako asistenti všeho, co bylo zrovna potřeba. film má skvělý scénář s vážně dobrou pointou, a co mi bralo dech byla kamera... Jen doufám, že Mohcine Besri pověsí kariéru učitele na hřebík a začne se věnovat filmu naplno. 30/6 47th IFFKV

Před dvěma lety jsme s Billyadorem byli na Medu, ale nenechali jsme se odradit a dali jsem tureckému filmu ještě jednu šanci. Přísahám, že to bylo naposledy... Obrázky z přírody byly super, ale ve chvíli, kdy na konci filmu zjistíte, že vám stále nikdo nevysvětlil motivaci činů hlavního hrdiny, je něco špatně. Film by podle mě prostě neměl postavám jen vkročit do života, zaznamenat je a zase tiše zmizet... 30/6 47th IFFKV

Vše, co by mě,lo být řečeno, už je v komentářích nade mnou, takže se nebudu zbytečně opakovat. Snad jen s výjimkou toho, že doufám, že některé věci byly filmařská nadsázka. Protože to, že Palin nevěděla, proč jsou Severní a Jižní Korea dvě země, je u do nebe volající, ale jestli jako Američanka (sic!) vážně nevěděla, kdo může za 9/11, tak k tomu už komentář prostě nemám vůbec... Filmařsky ale velmi povedený film, obecně mám ráda filmy z prostředí amerických volebních kampaní a tenhle mě rozhodně nezklamal! 30/6 47th IFFKV

Tak tohle vážně nebyl můj cup of tea. Chápu, že u akčních filmů nejde ani tak o nějaký příběh, ale tady ta prvoplánovost byla vážně trapná (viz scéna někde uprostřed, když mu hlavou projede vzpomínka na manželku...). Z toho mála, co jsem z filmu viděla, usuzuji, že řemeslně to asi nebylo úplně špatné, kino se včetně mého přítele několikrát nahlas řehtalo, ale já jsem tu hodinu a půl strávila s hlavou pod sedačkami a po prvních 20 minutách jsem se modlila, aby už byl zatraceně konečně konec. Černý humor si prostě představuju jinak, než že někomu podříznete hrdlo tím, že ho krkem hodíte přes rozsekaný dveře... 30/6, 47th IFFKV

Tak jsem právě dokoukala AWG po druhé a musím svoje hodnocení změnit ze 4* na 5. Shodou okolností jsem zrovna minulý týden koukala už po několikáté na Revolutionary Road a na jednu stranu je evidentní, že je to od stejného režiséra, na druhou stranu se tomu až nechce věřit... Mendes má svlj skvělý rukopis a jeho filmy miluju. Čím jsem starší, tím víc, přeci jen člověk rodinu, mateřství atp. vnímá jinak ve 22 a jinak v 26, že? (Mno, za pár let ten komentář asi ještě přepíšu!:) Každopádně ta nádhera lásky mezi dvěma lidmi, jejich schopnost učit se jeden od druhého, nebrat se příliš vážně... Osobně mám moc ráda scénu, která není nijak dojemná, ale prostě neuvěřitelně lidská: Když Verona sedí se svojí sestrou u stolku a Burt telefonuje a spadne u toho za zídku. Tohle prostě je zatraceně sexy, když ho milujete! Ne vypracovaný svaly, ale to, jak neuvěřitelně umí být roztomilej a nešikovnej... Právě v tomhle okamžiku jsem si totiž dneska opět uvědomila, jak moc je ten film o mě samotné :)