jochanan

Letos druhý film na IFFKV z Islandu a dokonce i s pěticí stejných herců, jako byla Královská cesta. Tady ale nehledejte vtipné postavičky z autokempu, tady hledejte chlapy, kteří nikdy neví, jestli se dožijí zítřka. Rozbouřené moře opravdu nebylo nikterak příjemné a to jsem seděla v suchu kinosálu. Rybáři, kteří neví, co na pevnině dělají jejich manželky (pokud tedy nějakou mají - kdo by chtěl někoho, kdo je 3/4 roku na moři), a ani na pevnině si nejsou jistí, kdo vlastně jsou - realita je pro ně příliš odtržená od kontextu jejich práce. Árni Ásgeirsson byl k dispozici i na závěrečnou debatu, takže dámy a pánové, kdo se na film teprve chystáte, tak dopředu vězte, že velká část filmu je poskládaná ze skutečných příběhů rybářů. Včetně toho, co si chce zavolat taxíka...

předem přiznávám, že jsem silně zaujatá a k Almodóvarovi v podstatě nedokážu být kritický. Ano, natočil už i lepší filmy, ale jestli mě na něm něco vždycky dostane, pak ta jeho "úchylnost" a hlavně neuvěřitelně úžasná vizuální stránka, kdy každá věc v místnosti má přesně tu barvu a tvar, jakou má mít, aby vznikaly další obrazce. a ta kýčovost barev, tu já prostě v jeho případě miluju. Kůže, kterou nosím rozhodně není snímek pro každého, ale to není snad žádný film z nové Almodóvarovy tvorby. Jeho preciznost doplněná skvělou vizuálností a hudbou prostě odhaluje i ty nejtemnější stránky lidského nitra a sexuality a to je přesně ten obrázek, který většina z nás prostě vidět nechce. tenhle film musel být víc náročný hlavně pro přítomné pány: protože co vy víte, kdo je pod tou krásnou kůží, která večer uléhá vedle vás...

kolem mě byla spousta lidí, která se bavila, já bych si to klidně nechala ujít. Byla to moc zajímavá animace, i jednotlivé pohádky stály za to, ale jako celek jsem to prostě nedávala. Jako večerníček by mě to bavilo víc :)

no tak já nevím... proč toihle dávali do velkého sálu? dovedu si představit, že někdo i toho nezaklimbal, ale já to nebyla. Jedna hvězda za originální pojetí, jinak tedy nic pro normálního smrtelníka. Čas u tohohle filmu utíkal tak neskutečně pomalu, že bych to tak potřebovala před uzávěrkami, ale jinak na umření :(

Popravde jsem po precteni anotaci od filmu cekala opravdu zabavu, ktera se ale bohuzel nekonala. Tema dvou bratru, kteri dosud ani nevedeli o sve existenci a ted jedou na otcuv pohreb lze na tocit jako drama, jako komedii a koneckoncu i jako silenou nudu - tenhle film je toho bohuzel dukazem :(

Tenhle film se pro mě na letošním festivalu stal filmem číslo jedna. viděla jsem jich během 5 dnů 18 a z toho 12 jsem dala 4 a víc hvězdiček, protože volby jsme měli s billyadorem víceméně opravdu šťastné. Tohle drama mě ale svpjí civilností, citlivostí, lidskostí a uvěřitelností dostalo do kolen. A že bylo chvílemi opravdu temné. Pokud si tedy myslíte, že lidé z výstavních čtvrtích v barácích 5+1 s dvougaráží mají skvělý a pohodový život, podívejte se na tenhle film. Ceny to v Sundance posbíralo zcela oprávněně.

Aarone Houstone, uz se tesim na tvuj dalsi film!!! (IFFKV 2011) P. S.: Sunflower hour dostal na IFF KV cenu Fóra nezávislých!

Tahle pecka z argentinské filmové dílny mě naprosto odrovnala, ostatně byl to jeden z 5 mých letošních "must see" filmů. Výborná hudba, milý příběh, skvělá architektonická intermezza. A hlavně: skvělá pointa! kdo můžete, podívejte se na to. Z kina jsem odcházela nadšená nejen ze skvělých hereckých výkonů. Hudba ve filmu skvěle dokreslovala náladu, obzvlášť souseda klavíristu jsem opravdu žrala :)

jak většinou anotace nemají s filmem nic společného, tak tady je naprosto výstižná. Mnoho let jsem s dětmi z dětských domovů pracovala, takže tuším, co se v malém chlapci asi mohlo odehrávat. Jinak příjemně civilní a opravdu nepatetocké drama.

Jakožto milovnice románu od Paola Giordana jsem byla v nelehké pozici. A i když vím, že se film a kniha nemají srovnávat, tady prostě musím udělat výjimku. Román je totiž natolik specifický, že přenést jej na plátno rozhodně nemohlo být jednoduché. Režisérovi se to víceméně podařilo, i když jeho poetika je té, kterou jsem si vytvořila při čtení, značně vzdálená. Fil je totiž mnohem "italštější", než kniha. Některé věci mi zde nepřišly dobře dovysvětlené a i když byl můj první dojem čtyřhvězdový, nakonec jsem se rozhodla hodnocení snížit. Za vidění to ale určitě stojí.