Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (129)

plakát

Back to Black (2024) 

Amy Winehouse byla a bude největší a nejlepší zpěvačkou 21. století! Za tímhle si stojím. Její kariéru zničily nejméně čtyři věci - alkohol, kokot Blake, drogy a kariéra. Zemřela, když jí bylo 27 let. Svět tehdy přišel o jeden z největších hlasů.Nyní k Back to Black. Pro ty, co viděli úžasný dokument Amy (já jsem jedním z těch, kteří tento film viděli; úplně mě zlomil…), tak je asi tento film ničím nepřekvapí, ale i přesto mě velmi potěšil.Mám radost, že jsem po delší době viděl Eddieho Marsana a Lesley Manville - byli skvělí! Skvělá ale také byla - pro mě neznámá herečka - Marisa Abela, která napodobila Amy úplně bravurně (včetně její nezaměnitelné komunikace). Nutno zmínit i O'Connella, tomu role sedla skvěle. Herecky perfektní.Filmově to bylo také moc povedené. Výborná kamera. Dobře fungující střih (dobrá, závěrečný záběr před titulky - ten s ptáčkem - byl možná trochu matoucí), skvělý make-up a kostýmy. Ano, možná i souhlasím, že výprava nebyla tak monumentální, jak by si někteří představovali (spoustu koncertů), ale proč?! Mně se ta civilnost naopak velmi líbila! Kromě (nepočítám nyní Amyny písně) těchto zmíněných věcí je skvělý i výběr hudby. Závěrečná songa od Nicka Cava byla vskutku nádherná. Ano, asi to není nijak překvapující film o nějaké celebritě. On ani nemá být, ale když jej srovnám s letošním filmem o nejznámějším rastafarianovi na světě, dopadl mnohem lépe! Díky své civilnosti je skvělou sondou do duše křehké a smutné duše úžasné Amy Winehouse. Hlavně je oslavou její skvělé hudby a toho, co tu zanechala. Velké překvapení, protože jsem od filmu nic nečekal!

plakát

Smršť (2024) odpad!

Smršť má s výbornou předlohou Jožky Kariky společný asi jen název. Tomuto filmu se nedá říkat ani adaptace ani volná adaptace. Já ani nevím, jak tomu říkat, jestli vůbec má smysl k tomuhle něco říkat… Ve filmu jsou tak bezvýznamné postavy, že ani nevím, jak se jmenují. Hlavně ani nevím, o co v tom filmu šlo a co tím chtěl pan scenárista říct. Možná nám příběhem tvůrci ani nechtěli nic vzkázal, třeba tento slovenský film má být jakousi KAMERAMANSKOU INVENCÍ. Proč? No protože ve filmu spočítáte ostré záběry na prstech jedné ruky. Tenhle film svou hrůzostrašnou obrazovou složkou předčil i katastroficky natočené Bratry a to už je co říct. Takový kameramanský paskvil nenatočí ani student prvního ročníku střední školy filmové! Nevím, kde byl pan ostřic. Nevím, jestli si kameraman nezapomněl brýle nebo jestli třeba netrpí stálým šilháním nebo se skutečně snažil natočit něco nového. Ale to těžko! Jediný záběr, který stojí za pochvalu, je velký detail na oko hlavní postavy v momentu, když čumí  do svého počítače. To je jediná pochvala. Nebudu radši komentovat ty katastrofální obrázky skrz špinavá okna, naprosto zvrácené obrazové kompozice nebo chyby v sekvencích s rozhovory běžícími na počítači. Nebudu to radši komentovat… Sound design absolutní hrůza!!! Tvl co to zase bylo?! Ten vítr se nedal poslouchat! To bylo o ušní infarkt. Co ta absence jakéhokoliv ruchu během večeře? To jako vážně? Hudba? To si děláte asi taky prdel. Místy slušná, ale 1736392 hudebních motivů??? Kde byl hudební režisér? Byl tu vůbec nějaký? Třeba tu byl, ale byl hluchý. Spíše tu ale vůbec nebyl, protože ta hudba absolutně nepasovala k tomu, co se dělo na plátně, ale takových momentů bylo mnohem více, to asi nemá smysl komentovat. Takže - zvukově infarkt uší, obrazově těžký infarkt myokardu!!! No, pokračujeme v tomto čtenářském cirkusu! Co se týče hereckých výkonů, tak ty absolutně zapadly. Dobře, Aňa je výborná herečka a Maštalíra mám moc rád, ale to je v tomto filmu vlastně úplně jedno, jak dobří herci to jsou. Když máte postavy, které jsou tak blbě napsány a furt něco melou nebo filosofují a prostě mluví totální sračky, tak je to absolutně jedno. Režie asi během natáčení často spala, protože některé reakce Maštalíra šly absolutně mimo to, co se dělo (nebo mělo dít) na plátně. Jojo. Aňa hrála takovou zajímavou postavu, která jednou měla prsa, pak je chudák neměla, pak nevím, co to je, protože byla asi zřejmě mimozemšťan, který mění své tělo podle potřeby. Smršť je doopravdy pěkná smršť sraček. Chvíli jsem myslel, že jsem v hotelu Overlook, pak že sleduju Pennywise z filmu TO, pak zase jsem si vzpomněl na Tajemství loňského léta, ale absolutně jsem v tom neviděl Smršť. Nebyla tam vůbec! Byly tam jen Bebjakovo prdele, hlazení kundy, sahání na péro, koukání na péro a tucet příšerných záběrů bez ladu a skladu. Bebjak u mě nadobro skončil! Absolutně nemá smysl věnovat pozornost jeho filmografii, protože to jsou jen ukázky totálních píčovin, které jsou kurevsky blbě natočené a nemají v sobě absolutně nic. Režisér, kameraman, ostřic, zvukař a vlastně asi úplně všichni by měli dostat od "disciplinární komise" stopku na několik let. Ještě bych jim přál, aby tu komisi vedl Viktor Ujčík, protože ten ty stopky rozdává, jak se mu líbí a jak chce (bez absolutního systému). Ať si zůstane Bebjak u televizní tvorby a nevnucuje nám ty jeho chlupaté prdele a filmové rychlokvašky! Jestli tohle je obrazem současné slovenské kinematografie, tak vás bratia skutečně lituju, že se na tohle musíte dívat. Doporučuji vám: vezměte si kyselinu sírovou, vylijte si ji do očí a pak uvidíte vskutku krásné slovenské filmy!

plakát

Tancuj Matyldo (2023) 

Tancuj Matyldo. Film o těžkostech spjatých s Alzheimerovou chorobou. O tom, jak se poklidný život ze dne na den změní.Ano, už jste to někde slyšeli? Film Otec s Anthony Hopkinsem. Češi to ale povýšili na vyšší úroveň. Tancuj Matyldo je film, který tady chyběl. Můžeme říci, že to je jednoduchý motiv pro film. Samozřejmě že je, ale proč by nemohl být. Tady v České republice se točí stále filmy, které nikoho nezajímají. To si někdo jako myslí, že nějaký film Bratři zajímá někoho v USA nebo ve světě? Fakt nezajímá. Co vyhrává Oscary? Jednoduché příběhy. Tancuj Matyldo má sice jednoduchý příběh, ale díky promyšlenému a perfektně napsanému scénáři je to film, který může pomýšlet na nejvyšší pozice. Letos jasný aspirant na výběr pro Ceny akademie!!!Sorry, já tomu nemám, co bych vytknul. Dobře, ten začátek s policisty na mě nepůsobil moc dobře - vysvětlím: myslím tím jejich hereckou akci. Přišlo mi to takové umělé. Ale hned na začátku perfektní expozice postavy (samozřejmě víme, že tady hraje Karel Roden, ale perfektně to funguje).Regina Rázlová - absolutně životní herecký výkon, který asi nebyl dost dobrý, aby ji vynesl Lva. Karel Roden? Nepamatuji si, kdy mě naposledy tak bavil. Hudba mého milovaného Pavlíčka je pěkná. Kamera je hbitá a perfektně mi sedí do stylu filmu.Tohle myslím naprosto vážně: jestli něco má získat konečně Oscara za cizojazyčný film pro Českou republiku, tak tento film si ho jednoznačně zaslouží. Je to opravdu těžké sledovat. Ale to musí být, protože to tak je.

plakát

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013) 

Švédský film podle stejnojmenného bestselleru s velmi dlouhým názvem vypráví přesně o tom, co nese v názvu. Stoletý stařík Allan otevře na své narozeniny okno svého pokoje v domově důchodců, vyleze z něj a zmizí. Shodou okolností se stařík zamotá s motorkářským gangem, který je mu v patách, jelikož má u sebe moc důležitý kufřík. Allan pozná nové lidi. Celé toto dobrodružství provází retrospektivními příběhy z jeho života - jak se zúčastnil Operace Manhattan s Oppenheimerem, jak tancoval se Stalinem a Francem, jak byl dvojitým agentem a tak dále a tak dále.Velmi zábavná černá komedie, která je takovou absurdnější verzí Forresta Gumpa, baví především svým dobře zvoleným humorem s odkazem na několik skutečných postav naší historie a hlavně skvělým obsazením. Hlavní protagonista byl skvělý, nicméně Iwar Wiklander mi byl také velmi sympatický.Šílené zoomy kamery již tak umocňovaly skvělý absurdní zážitek. Mohu jen a jen doporučit. Už dlouho jsem se tak nenasmál!

plakát

Kosmonaut z Čech (2024) 

Doufám, že Netflix konečně změní svou politiku a začne posílat - aspoň některé - své snímky do kin! Jakub Procházka je český kosmonaut, který putuje sám vesmírem. Po šesti měsících samoty jeho loď navštíví první a poslední spolucestující - pavouk Hanuš, který vidí více než je Jakub schopný. O čem Kosmonaut z Čech vlastně je? Je to filosofický snímek o jakémsi pokání, o uvědomění si vlastních chyb a snaze napravit je.Tento snímek vzbudil - dalo by se říci - vlnu negativních reakcí, které přicházejí zejména z naší kotliny, v níž se taky skoro celý snímek natáčel. Náš národ není příliš zvyklý na to sledovat podobné snímky a kdejaká anomálie jej ihned rozruší. Je to obrovská škoda, protože Spaceman je skutečně krásným filmem po všech stránkách.Adam Sandler kraluje. Do role vložil naprosté maximum a troufám si říct, že všechny opovrhovače musel přesvědčit v tom, že je skutečně skvělým hercem.Snímek by se dal popsat jako vizuální sen - naposledy jsem měl podobný sen v kině při dokumentu Moonage Daydream či poslední Duně. Kamera se na lodi ladně pohybuje, na zemi je takřka stabilní. Vzpomínkové sekvence byly vizuálně skvěle provedeny.Atmosféra? Ta by se dala krájet - tomu odpovídá i pomalé tempo a krásná hudební složka.Po zhlédnutí jsem nasycen a moc šťasten, že mi bylo umožněno vidět tak krásný film. Kvituji spoustu českých odkazů. Kvituji české herce. Kvituji a kvituji… bla bla bla.Kosmonaut z Čech není filmem pro všechny. Pro většinu čecháčků to je snímek pro "ufouny" a "filmové psychopaty". Nevidět tento pozoruhodný kus by byla obrovská škoda, protože Spaceman vás emočně naprosto rozseká!Při závěrečné asi půlhodinové sekvenci jsem film sledoval s otevřenou pusou a s "kapesníkem v ruce".O čem tedy film je? To si musí každý určit sám...

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

Ari Aster nám v roce 2019 představil vizuální skvost o originálním způsobu rozchodu jménem Slunovrat. Rok předtím debutoval snímkem Děsivé dědictví, které drží laťku opravdu velmi vysoko. Co si budeme povídat, A24 nabízí většinou skvělou podívanou a mám obrovskou radost, že se studiu v současné době více a více daří. Děsivé dědictví je také skvělá podívaná, která hraje s divákem stejně náročnou hru na psychiku jako jeho následovník, ale je zde jeden obrovský rozdíl, který přichází asi v poslední patnáctiminutovce a mění, aspoň pro mě, celkový názor na film.Ari Aster je znám svou precizností. Film, stejně jako Skunovrat, je vizuální skvost. Perfektní kamera a naprosto úžasný střih (chtěl bych zde vytknout jeden z momentů v závěru filmu - tedy onen skvělý velký celek na rodinný dům v noci - střih - a je den). Stejně jako v předchůdci je všechno velmi promyšlené a divák musí být doopravdy všímavý a dávat stále pozor (zaměřte se hlavně na to, co se děje v pozadí). Může vás však unavit velmi pomalé tempo, s kterým režisér často pracuje kvůli budování drama, což mu ale jde na výbornou. Na výbornou mu jde ale také ukazovat velmi explicitní scény. Ano, je to nechutné.Musím přiznat, že Děsivé dědictví je jedním z nejděsivějších filmů, který jsem zatím viděl. Čím si svou skvělost ale pohřbil, je poslední patnáctiminutovka, která je scenáristickou blamáží a takovou beznadějnou cestou najít konec a ze všeho vybruslit. Moc mě to mrzí, ale konec se Arimu vůbec nepovedl… (přesto by byla škoda hodnotit to hůře, protože je to doopravdy velmi kvalitní snímek s minimem klišé - až na závěr).

plakát

Pinocchio Guillerma del Tora (2022) 

„Život je nejkrásnější dar!“Tento film je zasazen do Itálie doby vlády fašistického vůdce Mussoliniho. Starý truhlář Geppetto má syna Carla, který nešťastnou náhodou kvůli válečným strojům přijde o život. Geppetta smrt zasáhne. Začne pít. Jednoho večera vyřezá loutku - Pinocchia - která se i přes některé nedostatky stane náhradou za zesnulého syna. Život je však plný nástrah. Pinnocchiův osud je nejen ovlivněn válkou, ale i zlým prospěchářským cirkusákem.Guillermo del Toro pojal tuto známou látku po svém. Jeho rukopis je zcela čitelný. Občas se - alespoň za mě - mohl držet trochu při zemi a trochu omezit fantaskní prvky, které ale do jeho tvorby prostě neodmyslitelně patří.Jeho Pinocchio je skvěle provedenou řemeslnou prací. I přes své nedostatky - zejména tedy délka filmu - je to velmi solidní film, který skvěle koketuje s tématem smrti a smyslem života. Na zpříjemnění večera mohu s dobrým srdcem doporučit.

plakát

Přepadení (1939) 

Westernová klasika, která místy spíše připomínala trochu tuctové melodrama. Příběh není ničím extra zajímavý. Film se vleče. Nejsvětlejším momentem, který takřka celý film zachraňuje, je výborně natočená scéna apačského přepadení. Finále v sobě napětí mělo. Jako celek ale zklamání.