elessar04

Lawrence z Arábie je příběh člověka, který stál za sjednocením znepřátelených arabských kmenů, které následně povstaly proti nadvládě tureckých sil. Arabové s "Awrencem" neměli s nikým slitování, což se bohužel podepsalo i na psychice samotného a dosti tajemného Lawrence. Tři roky mi trvalo odkládání jednoho z nejpodstatnějších snímků celosvětové kinematografie. Za takové chyby, má přijít pořádný výprask! Sám sobě se mohu jenom omlouvat! Ale no což, tak jsem si po 3 letech ten sen a úkol splnil. Píšou se 60. léta a trendem jsou gigantické velkofilmy (Spartakus, Kleopatra, Doktor Živago nebo třeba onen Lawrence). Bylo jedno, co kolik stojí. Filmy se dělaly pořádně. Natočily se kilometry filmového pásu. Filmy byly pořádně dlouhé. V čem je Lawrence jiný? Omlouvám se všem, ale Kleopatru jsem doteď neviděl. Narozdíl od Spartaka a Doktora Živaga stěží hledám u Lawrence z Arábie slabou nebo vyloženě nudnou pasáž. Doopravdy si nemohu za boha vzpomenout. Lawrence mě naprosto pohltil a chytil přímo do děje, jako kdybych i já byl jedním z hrdinů tohoto grandiózního díla. Ani jednou se moje pozornost neupínala k jiným věcem. A čím to je? Je to poušť a moře písku, je to slunce, je to noční nebeská podívaná, jsou to hory, jsou to skály, je to sníh, jsou to neuvěřitelné davové scény, je to neskutečná práce se světlem, je to božská (a notoricky známá) hudba, jsou to nebesky modré oči Petera O'Toola, je to úžasný šarm Petera O'Toola, je to herecký výkon Petera O'Toola, je to perfektní Omar Shariff a je to ve zkratce úplně všechno! Do rukou - nebo spíše a lépe řečeno do očí - se mi dostalo dílo neskutečných rozměrů a kvality. Dílo, které by se dalo nejlépe vyjádřit slovy láska k filmu. Lawrence z Arábie je důvodem toho, proč miluju filmy a proč se dennodenně a každou noc modlím k filmovému bohu - pokud vůbec takový bůh existuje - aby vrátil tak úžasnou kinematografii zpět, aby se neplodily ideologicky laděné a vyloženě špatné filmy, aby se vrátila svoboda do filmu a především, aby se do filmu vrátila KRÁSA, LÁSKA (k němu), ŘEMESLO a - na závěr moje oblíbené slovíčko - UMĚNÍ. Film je umění. Film je láska. Film je nejlepší. A Lawrence z Arábie splňuje všechno, co  film splňovat má. Krásné dobrodružství, které bych nejradši nikdy neopustil! Ať žije Awrence!

Je rok 2041. Jsme ve střední Evropě. Kvůli rozevírání sociálních nůžek přibývá kriminality. Lidstvo dostalo jedinečnou šanci - BOD OBNOVY. Po šedesáti letech přichází první plnohodnotné sci-fi na poli české tvorby, které by mohlo posloužit jako pomyslný odrazový můstek pro českou kinematografii. Proč? Protože jsme schopni natočit kvalitní sci-fi světového rozměru, ale nesmíme se bát. Chce to ambiciózní mladé tvůrce, kteří se toho prostě nebojí, a hlavně peníze. Zpátky k filmu. Vizuál (srovnatelný s Blade Runnerem) tohoto díla je tak krásný! Och můj bože. Ty lokace (při scéně u elektrárny nebo ve futuristické Praze mi běhal mráz po zádech - bylo jich tedy víc), ta kamera (jízda v lese) a naprosto úžasné VFX a hlavně tedy hudba (použití Debussyho např.) dělají z tohoto filmu něco mnohem většího než je. Nesmím opomenout skvělé herecké výkony - Mohylová (pro mě neznámá), Hádek, Neužil nebo Dušková. Ano, scénář má díry, výkon Dobrého není tak dobrý, ale to vše jde stranou. Dostal jsem perfektní sci-fi kriminálku, u které jsem se po celou dobu bavil. Navíc téma tohoto filmu otevírá  možnost filosofické diskuse o tom, co je život a co ne. Za mě událost roku na poli české kinematografie. Teď už jenom myslete na to, jestli jsme se nezapomněli zálohovat.

Nikdo nesmí být sám. Pokud se váš vztah rozpadne nebo přijdete o partnera např. kvůli jeho smrti, jste zatčeni do Hotelu, kde máte 45 dní na to najít si nového partnera. Pokud se vám to nepovede, budete přeměněni ve zvíře dle vlastního výběru. Náš hlavní hrdina si vybere humra. Jednoho dne se však rozhodne utéci z hotelu, a tak skončí v Lese, kam odcházejí Samotáři. V lese platí nejrůznější pravidla. Je lepší být zavřený v Hotelu, být zvíře nebo být omezován krutými nařízeními v Lese? Já jakožto fanoušek šílených artových čehosi filmů mám rád filmy, které jsou prostě divné a tento film? To je opravdu VRCHOL ÚCHYLNÉ ŠÍLENOSTI. Už si nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl tak divnou a úchylnou věc. Příběh je velmi originální a je těžké určit o jaký žánr se vůbec jedná - já bych typoval drama, horor, romanťárna, sci-fi, thriller, experimentální a nevím co ještě. Colina moc nemusím, ale zase musím uznat, že jeho výkon  v tomto se nedá jen tak zahodit. Hudba k filmu ladila. Kamera statická a to mám rád. Důraz je kladen ne přesnost - mám rád, když jsou věci uprostřed. Film není pro slabé povahy. Často jsem cítil znechucení. Závěr může někoho nasrat, já byl možná rád za to, že to tak zůstalo. Mám rád ujetiny. Tohle teda bylo ujetý asi až moc. Je to zajímavý film, z něhož mi bylo špatně, díky němuž jsem se i smál, ale díky němuž mi bylo dokonce i smutno. Jaké zvíře byste chtěli být vy?

Nit z přízraků vypráví příběh uznávaného módního návrháře Woodcocka, pro kterého je práce tím nejdůležitějším. Ženy pro něj představují obyčejný nástroj na zkoušku šatů. Je to narcis, despota. Jakmile není po jeho, je zle. Jednoho dne objeví servírku Almu, která ho ihned okouzlí - má perfektní míry. Ona nechce být pouhou krejčovskou pannou. Miluje ho. On však je stejný, dokud nepozná, jak Almu potřebuje. O P.T. se dá již dnes mluvit jako o velikánovi filmu. Toto je moje šesté setkání s ním a opět je to něco jiného. Skvělé romantické drama (a P.T. drama prostě umí). Všechno je krásně vyvážené a uhlazené a hudební doprovod? Ten sedne jako Woodcockovy šaty. Film přenádherně doplňuje a díky ní i toto dílo baví o něco více. Co říct k Danielu? Herecké divadlo. Tomu se prostě nedá co vytknout. A Lesley? Neznámá herečka, která hraje velmi přesvědčivě s úžasnou mimikou. Perfektní drama, díky němuž si uvědomíte, jaká je to obrovská škoda, že se Daniel Day-Lewis (coby držitel nejvíce Oscarů za hlavní roli v historii) rozhodl pověsit herectví na hřebík. Ale na druhou stranu, nemohl se rozloučit lépe!

Jeden z největších režisérů a osobností filmu všech dob Orson Welles natočil román Franze Kafky, českého spisovatele píšícho německým jazykem, Proces. To už samo o sobě zní dost parádně. A další skvělá zprava! Anthony Perkins hraje hlavní roli. Další věc, která zní úplně skvěle. Co už není úplně skvělé, je prostě příběh - ale to je problém již samotné předlohy, která podle mě vlastně až na atmosféru není ničím extra zajímavým. Je to prostě trochu nuda. Já osobně mám Kafku docela rád, ale jsem toho názoru, že je trochu až moc zveličován. Ale zpátky k filmu. Film Proces (a velmi mě to překvapilo) je naprosto perfektní adaptací. Prakticky (kromě urychleného a trochu upraveného konce) je naprosto věrná. Příběhovou stránku předčila stránka technická a to především úžasné interiéry a exteriéry, ale také práce se světlem. Takhle přesně si představuji Kafku. Přesně tak jak Orson Welles! Anthony Perkins byl přesně takový K., jaký má být a jak jsem si ho představoval. Zajímavý film - hlavně z technické stránky. Ale příběhově je to prostě nadprůměrné - za to ale nemůže Orson Welles, ale Kafka.

Bez konce je velice silným politicko-dramatickým kusem od legendárního Kieślowského. Sledujeme příběh ženy, jejíž manžel (jak nám sám na začátku filmu sdělí) Antek, obhájce politických vězňů, tragicky zemře. Příběh se odehrává v roce 1982 - Solidarita je zrušena, platí výjimečný stav. Antek svůj poslední případ nedokončil, musí to udělat někdo za něj. Doba je složitá, což se podepisuje i na naší hlavní hrdince. Stejně tak jako Wajda byl i Kieślowski silný v politických tématech. Při sledování Bez konce jsem nebyl schopen odpoutat svůj zrak od obrazovky. Po celou dobu snímku – i díky naprosto bravurnímu hudebnímu doprovodu – mi napětím tuhle krev v žilách. Opět se ukazuje precizní kameramanská práce. Scény se svíčkami jsou dojemné a perfektně nasvícené. Originální a úžasné politické drama!

I po několikáté mě tenhle příběh dostane a vždy něčím jiným. Perfektně napsaný příběh život, který snad ani nejde napsat. Příbuzné máme od boha, přátele si díkybohu vybíráme.

Perfektní satira na dobu minulou

Zatím nejlepší krátkometrážní Švankmajer. Prakticky naprosto věrné předloze. Neskutečně děsivé, úzkostlivé. Výborný horor. I tak málo stačí k vyvolání strachu.

Švankmajerova interpretace jednoho z nejděsivějších Poeových příběhů i díky Čepkově halsu působí tak ponuře. Výborné zpracování!