Beatle

Henryho Sr. prostě nejde jinak, než milovat :D

První část byla příšerná. Druhá byla celkem právě i 4* :)

I kapitán Jack se někdy utne...

Opravdu nejsem fanoušek dlouhých statických záběrů na lezoucí slimáky, mořské vlny nebo robotické dinosaury, takže to "hlavní" zpracování filmu WOMB, je pro mě naprosto nešťastné. Skoro jakoby se prostě vnucovalo, aby si lidé říkali: "Páni! To je nezávislý film! Takhle vypadá filmové umění." Bohužel. Na mě to nezabralo. Osobně cením nápad, myšlenku klonování a toho, jak se ke klonům může chovat veřejnost. Odporné, ale pravdivé. Lidé mají neustále problém, co je s něčím "proti přírodě", a přitom klony jsou například i jednovaječná dvojčata. Scénárista si sice s dialogy moc prsty neupsal, ale i tak je mohl udělat alespoň více smysluplné, a nedávat občas do tříminutového ticha jako štěk jednu nesmyslnou větu. Takže zůstanu u toho, že budu hodnotit hudbu a herce. Hudba podkreslovala děj, takže se občas díky ní táhnul ještě více. Za to musím ale vzdát všechnu čest zvukaři, který si s okolním šumem doopravdy vyhrál. A co se herců týče, Eva Green má sice během filmu jen asi tři výrazy, ale v jejím případě mě to nevadí. A Matt Smith, alias jedenáctý Doctor Who. Zajímalo by mě, proč jako Doktor vypadá tak trochu slizce, zatím co ve WOMB docela dobře. Asi to dělá to strniště. Ale je dobrý. Mezi rolí Doktora a Tommyho je velký emocionální skok a Matt jej zvládl velice dobře. Z něho ještě něco vyroste :)

Historický dokument na pozadí filmu o tom, jak byly rozhodnutí složitá i tehdy, když jsme tu nebyli. Jako "mladé generaci" mě to moc neřeklo. Co mě ale řeklo hodně, byla scéna, kdy si spolu chtějí pohovořit manžel-manželka-milenka, a závěrečné cigaretové mecheche. Film je trošku zdlouhavý a emotivně ne moc prohloubený. Ale jinak vlastně sympatický.

Překvapivý konec se naprosto vymyká celému stylu filmu. Docela mě to šokovalo. A co mě šokovalo ještě víc je, že mě to fakt docela bavilo :)

Za hudbu a za kameramana, který dokáže udělat z každého shotu luxusní fotografii. Zbytek nestojí za psí štěk. Bez ducha. Film si hraje na strašné drama, přitom je nepochopitelně ukecaný, až to bolí. Opravdu zajímavých je prvních 15 minut, a pak posledních 10 minut. Otravná nuda s velkým "N".

Rozhodně příjemná změna v mnou ne moc preferované české kinematografii.

Moc jsem se u toho nenasmála. Ono to vlastně bylo vtipné jen na začátku. Ale bylo to milé, dalo se u toho vydržet až do konce. Jen to mělo trochu nevyužitý potenciál. 60%, ale za 4*, které dávám za Billa Nighyho a Martina Freemana s divnýma zubama :D

Asi poprvé, kdy mě legendární kombinace Scott & Crowe neoslovila. Tříhodinový film, dlouhý jako život, na kterém byl zajímavý až konec, protože se v něm začalo doopravdy něco dít. Ploché, neprokreslené charaktery, žádné strhující výkony ani od jednoho z hlavních představitelů, bohužel i relativně nezáživná hudba. Všechno to napravuje až posledních 20 minut a závěrečný epilog. Zůstanu hezky při zemi, na 60%...