Splasher

Další z řady vysoce kvalitních britských minisérií. V tomhle ohledu je rok 2004 asi nejplodnější. Samozřejmě mě taktéž zajímalo, jak je na tom pěvecky Pemberton a Doktor. Slušně. Hodně mě překvapil D. Morrissey, kterého jsem před Blackpoolem v ničem jiném neviděl. Postavě Ripley Holdena vdechl život už při úvodních titulcích a vězte že ve výborném výkonu pokračoval až do těch závěrečných.

Lahůdka aneb kam až se lze od jednoho televizního vtípku dobrat. Silně generační záležitost, která si jako jeden z mála filmů opravdu zaslouží nálepku Kultovní.

Nemám rád, když si moderátor potřebuje dokazovat svůj přehled. To vždy končí nesmyslným skákáním do řeči a často to strhne diskuzi o 180ˇ.

Rozlučka s Ligou v kompletním složení a samotným městem Royston Vasey. V hlavní roli Geoff, Hr. Lipp a řezník Briss. Nejvíce mnou otřásl způsob odchodu páně Pembertona. Vzhůru na Psychoville.

Bird svým sarkasmem opravdu hodně připomíná D. Mitchella. První série ale jasně patřila M. Heapovi v roli podivína Jima.

[TV Cut] Po trefném odhalení, jak značná část národa podléhá reklamě, tu byla snaha o zmapování vlivu lobbingu a mediálních masáží v konkrétní kauze s (malým) mezinárodním významem.

Tuším že to byl Karel Čapek, který jednou napsal: Humor je opakem patosu. Seriál MASH byl toho příkladem. Ale k loučení patří i určitá dávka patosu a tento závěrečný díl je toho taktéž důkazem. Záleží jen na vás, zda na to přistoupíte a při sledování dáte průchod svým (po)citům.

Gavlár, good mounin' ... Opravdu svěží vítr na poli britských seriálů. Štěstí, že dramaturgie BBC přemluvila duo Corden Jonesová k přepsání původně jen 30 minutové povídky do formátu 6-ti dílného seriálu. Ten si pozvolna získával respekt a třetí sérii už pravidelně sledovalo na BBC 1 více než 10 miliónů diváků. Další řady už sice nebudou, ale možná se dostane na druhý speciál. _ Shut it , You Slaagh (aneb resuscitace od Boosh zapustila kořeny i zde).

Záměrně nadceňuju, protože tenhle mutant GG / Skins / Inbetweeners dává facku českým komerčním TV, které se na vlastní seriál pro mladé ani nezmůžou. Oběma autorkám bych chtěl vyřídit, že humor Woody Allena je přece jen trochu jinde, ale glosy Milana jsou i tak povedené (Jenom pozor na copyright, některé hlášky jsou až příliš podobné těm Simona Birda). Když už zmiňuju bývalého předsedu cambridgeských Footlights, tak si neodpustím malé rýpnutí - Ondřej Malý zde dle mého názoru podává lepší výkon než Simon v Inbetweeners. Jinak co díl to jedna postava (jako u Skins) - takže kvalita bude kolísat (jako u Skins). Ty klasické nářky na nereálnost bych ignoroval. Je to do jisté míry dáno i tím, že ČT si moc nevěří a hodila to na Ostravu a raději do prvního ročníku gymnázia než mezi maturanty. Jelikož jsem jeden z těch deseti tisíců, co to sledují raději online, tak musím pochválit i tu omáčku okolo. Pochvala i za Charlie Straight - ústřední motiv mě ještě pořád baví. Škoda, že se autorkám ze třídy někam zatoulala klasická hláškující postava (Jay v Inbetweeners, Nathan v Misfits, Chris ve Skins, etc.), ale to už se nedá nic dělat.

Na úvod se sluší vyložit karty na stůl a napsat, že PhDr. Richard C. Dawkins DSc. rozhodně nepatří mezi mé oblíbence. Nemám rád jeho přetvářku, díky které ještě více vyznívá jeho arogance a ignorantství. Teď už ale k tomuto dokumentu. Pana Dawkinse v poslední době zneklidňují cílené "útoky na vědu". A on se jako vždy vrhá do přední linie před objektivy kamer a bude Vědu (Rozum) hájit do posledního dechu. Zajímavé, že si za celou dobu nepoložil otázku, proč tolik lidí dává přednost různým "substitutům vědy". ___ Opět se nevyvaroval některých nešvarů : Využívá jen co se mu hodí (viz například rozhovor s prof. Fullerem). Hraje hloupého - sémantické hříčky (neví, co to jsou qualia a epigenetika?). Účelově argumentuje (např. podsouvá myšlenku, že klasická medicína má vždy lepší výsledky a pokud má nějaké výsledky ta alternativní - automaticky se jedná o placebo). ___ Ale za co bych ho musel při rozhovoru profackovat, je hlavně ten přístup. Vždy dělá, jak zaujatě poslouchá a nakonec se zeptá: A vy tomuhle Mambu Jambu věříte? To je jako kdybych si poslechl jeho hodinový výklad k Sobeckému genu a nakonec mu stejně do tváře vlepil: A proč že jste takovej nonsens musel hodit na papír? ___ Čas ukázal, že řada vědeckých hypotéz a teorií byla jen holubím ohlédnutím. To ví moc dobře i Richard Dawkins, kterému přeji klidné prožití důchodu.