Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 583)

plakát

Pod střechami Paříže (1930) 

5/10 Podle meho odhadu tak asi 30% zvukovy film - podobne jak se predelavala Tonka Sibenice. Tady jsou postynchrony ale vymakanejsi - teda kdyz se zpiva, coz se deje k velke neradosti jednoho pana ve filmu i me, skoro porad. Pribeh z chudinske ctvrti hlavni francouzske dediny pripomene jak Romea a Julii, tak predznamenava noir filmy. Divatelne, ale naivni.

plakát

Berlín: Symfonie velkoměsta (1927) 

4/10 Několik stovek záběrů na Berlín v průběhu všech období dne/noci. Málokterý záběr se opakuje víc než jednou a většínou je kamera zoufale statická, takže celek je nudný jagsviňa. Celé se to mohlo klidně odhrávat v jekémkoli větším městě s mraky lidí, dopravou a neonovým osvětlením. Možná jako film pro pamětníky Výmarské republiky dobré, jinak otrava.

plakát

Hlídač č. 47 (2008) 

6/10 Nevidet loni LEPSI original, tak bych tomu dal i vic, ale takto... Je videt, ze Renc umi kdyz chce - pravda, ukazalo se, ze chtel asi radsi natocit Tobruk nebo neco, kde se hodne strili a umirajici se topi v krvi - treba se nejakeho vojenskeho spektakli od nej jest dockame. Kazdopadne stran hercu - Karel je dobry jako vzdy, Dlouhy je taky v klidu, bohuzel ostatni jsou zcela mimo - jednak mi neni jasne proc dostavaji porad praci gastarbajteri z vychodu - nic proti nim, ale nerozumim tomu a vadi mi slovensky prizvuk u ceske postavy - kdyz je tu tolik nevyuzitych ceskych herecek a hrobnik je jalovy jak tele - vzdyt ani tu praci s lopatou jsem mu neveril. Ale Filip se snad pouci a pujde svym smerem za lepsimi kusy...

plakát

Oficiální verze (1985) 

2/10 Zralá učitelka dějepisu musí po několika letech své kariéry přehodnotit historii vlastní rodiny. Její noví žáci jí totiž ukáží, že není důležité jenom to, co vyčte v oficiálních knihách, ale musí sledovat i jiné prameny. Přes manželův nesouhlas se dává do pátrání po původu své adoptivní dcery, aby nepřímo odhalila dosud bezmyšlenkovitě ignorovanou část dějin své vlasti i lidí kolem sebe. Od začátku se celý film neskutečně táhne a sou užvaněností sice rozehrává několik nosných témat, ale téměř žádného se nedrží déle než 5 minut, aby pak zase mohl otevřít něco dalšího a položit jiné řečnické otázky ponechané bez odpovědi. Cenný bude hlavně pro ty, kteří tuto konkrétní dobu v 70.letech zažili, a proto film ocenili severoamerickou cenou, pro mladší žijící pouze v demokratické společnosti zůstává z podstatné části těžko čitelný a ve výsledku si z něj možná odnesou jenom příběh ženy zmítané vnitřním bojem rodina vs. pravda.

plakát

Hlasy nevinnosti (2004) 

5/10 Jeden kolumbijský kamarád mi kdysi v dobách povinné vojenské služby řekl, že naši vojáci se poflakují dva roky na pohodovém skautském táboře ve srovnání se zásahy v džungli proti podvratným živlům nebo narkomafii, u nichž byl osobním účastníkem. Tehdy mi to přišlo jako vychloubání a tupení místní armády, teď už se na to nejenom pod vlivem tohoto filmu ze z regionálně spřízněného Salvadoru dívám trochu jinak. Kluci po dosažení 12. roku života jsou povoláváni do armády, aby po krátkém tréninku vyměnili dětské pistolky za opravdové a pomáhali bránit režim před guerillovou ofenzívou. Proto musejí všichni dospět a užít si své dětské radosti rychleji než děti jinde na světě. Asi byl ten příběh i dojemný, ale jak filmaři celou dobu tlačili na pilu, tak se jim podařilo zlomit ve mě nějakou pojistku a od jisté chvíle jsem to sledoval spíše očima cynika, který se podivuje nad naivitou postav, co se schovávají za slamník v naději, že ho kulka ze samopalu neprostřelí nebo mají dennodenně čisté a vyžehlené oblečení vyprané v některém z reklamních pracích prostředků. Celou dobu jsem čekal na živou konfrontaci kluků stojících na rozdílných stranách bitevního pole, ale bez úspěchu.

plakát

Cabeza de Vaca (1991) 

8/10 „Rekonstrukce“ ne zcela typického putování jednoho z conquiscadorů v novém světě. Pár let po Kolumbovi ztroskotává u břehů Floridy se z pokladníka stává vůdcem skupiny španělských námořníků, kteří mají jedinou touhu – dostat se do civilizované oblasti. Mezi nimi stojí spousta domorodých kmenů a tisíce kilometrů divoké přírody. CdV je na své devítileté cestě do civilizace popřít veškeré dosavadní vymoženosti včetně sebe sama, aby dokázal v novém prostředí přežít. Viděno bez titulků, což překvapivě nevadilo až na závěrečnou scénu, kdy se divoch CdV a spol. domlouvá s velitelem zachránců na obrácení původních obyvatel na víru. Film má dost povedených momentů jako třeba opakované zaříkávání s tělesně postiženým šamanem, resurekce kněžky, ale třeba Boj o oheň mi přišel lepší. Hlavnímu hrdinovi jsem nemohl uvěřit tu romanticky rychlou přeměnu v divocha a následnou neochotu sblížit se s civilizací, za kterou celou dobu směřoval.

plakát

Herodův zákon (1999) 

6/10 Už děda, zlikvidovaný kulak, říkával, že politika je svinstvo a také tento film je toho dokladem. Samozřejmě nezanedbatelnou úlohu sehrává i náhoda s níž se dávají události konce 40 let na mexickém venkovu do pohybu – hamižného starostu malé vesnice zlynčují místní domorodci a na jeho místo je dosazen řadový člen revoluční strany, který nepatří k nejchytřejším. Nedostatek prostředků v obecní pokladně a důrazné vedení „shora“ přemění neškodného ňoumu v bezcharakterního gangstera se slibnou politickou budoucností. Film, který se zpočátku tváří jako pohodová oddechová komedie na sobotní večer, se ve třetině zlomí a s přibývajícími mrtvolami divákovi tuhne úsměv na rtech a propadá deziluzi, že je to všude na světě stejné – nejsou dobří lidé, jenom nedostatek příležitostí se projevit.

plakát

The Harder They Come (1972) 

5/10 Mladý impulsívní jamajský chuligán přijíždí z venkova do města, aby uskutečnil svedkůj sen o lepším životě. Prostředkem k dosažení tohoto vyššího společenského statusu hvězdy mu má dopomoci farářova dcera a hlavně muzikální talent. Záhy ale zjišťuje, že cestu mu málokdo/co usnadní, ba právě naopak se setká s „klacky pod nohami“ od zavedeného establishmentu – nahrávací společnosti, církve. Logicky se proto vydává jednodušší ale nezákonnou cestou a začne podnikat v oblasti zeleného zlata. Stihne sice ještě nahrát hit, který ho učiní na 20 minut slavným, ale ze šikmé plochy není úniku, obzvláště, když při své těžko zvladatelné povaze začne kosit první zkostnatělé struktury. Při prvním objevení Djanga jsem se s uspokojením konstatoval, že publikum na Jamajce se tomu smálo ještě víc než já, až po chvíli mi došlo, že to všíchni viděli pod vlivem, takže můj dojem může být zkreslený přítomností THC. V další fázi sledování se mé tušení opakovně potvrdilo v bezstarostném performance všech zúčastněných herců, kteří svým projevem zasadili těžkou ránu mému jazykovému sebevědomí, protože jsem si nemyslel, že k pochopení běžných scén filmu v „anglickém“ znění budu ještě potřebovat titulky. Samotnou stránkou zůstává zvuková stránka filmu, kterou fajnšmekr ocení a odpůrci si vzpomenou na vtip o Jamajce, když dojde tráva.