YURAyura

10/10 Prehlednuta predloha Paybacku - film ze stare skoly

10/10 Rany Boorman squely jako vzdy - vyhypovane hixploration jak ma byt

8/10 Ja se bavil kralovsky - i kdyz ten oskar pro Johna... to by musel pri sve produkci dostavat temer kazdy druhy rok. Asi se spis bali, aby vubec nejakeho dostal a rok 1969 musel byt na nominace nejaky poslabsi. Hopera jsem vubec nepoznal a zbytek zapornaku byl takovy jalovy, ale na druhou stranu natacelo se to v dobe, kdyz uz westernu dochazel dech. Ta zenska-holka je kapitola sama pro sebe, stejne jako ne zcela klasicky konec. Pro priznice povinnost!

5/10 První Tarkovského film (nebo jen školní cvičení?) nabídne i s krátkou stopáží svižný příběh z poválečného maloměsta, uprostřed kterého se čistě náhodou objeví zapomenuté nacistické skladiště se spoustou munice, co by v případě exploze srovnala velkou část zástavby se zemí. Proto je povolán ne zcela zkušený ženijní oddíl pod vedením kapitána Galiče, aby nebezpečný nález vyvezl mimo centrum a zlikvidoval. Každý ze zúčastněných má svůj příběh, ale protože se klade důraz na výstavbu napětí mezi evakuovanými obyvateli, bohužel, je minimálně rozvinut. Některé záběry při vykopávání granátů v konfrontaci s předchozím sdělením o jejich aktuální nebezpečnosti ale působí i na nevojensky vzdělaného diváka až komicky. Granát, který „tiká“ je na ochranu přikryt vojenskou blůzou a přestože je v hromadě střeliva nahoře, čeká se s jeho odvozem na poslední jízdu. Docela by mě zajímalo, jestli režisér viděl dost podobný československý snímek Bomba vzniknuvší o dva roky dříve, protože jsem v něm pozoroval jisté paralely…

8/10 No konecne jsme se i u Russe dockali toho, co v jinych filmech jenom plane slibuje a naznacuje! Kozy kam se podivas a ani v tomto pripade, se nejdna o pastevecky dokument

2/10 Akcenjsi variace na Casablancu tentokrat bez nemcu, ale zato s frantikama a s realistictejsim koncem. Ovsem ac dela Bogy co muze, podobne jako original zadna slava - cele se to odehrava v hnusnych kulisach a arabaci jsou nazorni jako obvodove schema

5/10 Film podle skutecnych udalosti natocen 4 mesice po nich - to je na tezkopadnou masinerii studiveho systemu docela slusny vykon, ale Bogy je bozi snad vsude, takze ani s touto cerno-bilou roli nemel velkych problemu, kor kdyz se mohl prevlect do tak krasneho kostymu...

3/10 Byt pederast, tak u toho uchcavam, takto muzu jen konstatovat, ze vsichni ostatni delali byvale velvyslankyni US v CSFR aka panence Baby Jane - kdo videl Aldrichovu sesterskou roztrzku pochopi - jenom statisty a to i v oblasti reklamy - svet se toci a chce byt klaman

6/10 "Kdybychom misto decek mohli vychovavat drubez" - kupodivu mezi jednotlivyma mladyma jsou i slusne decka - to neni jako dnes ;]] Jasna inspirace a predehra k Babencovu Pixotovi. Tady ale Buna pridava po dokumentarnim zacatku snove sekvence, coz pusobi rusive. Vetsina scen ale chtela vic pritlacit na pilu, ale nasili a ozehavych temat je tam na film zacatku 50.let az az.

10/10 Jako volné pokračování Bunuelových Zapomenutých vypadá tato adaptace románu Dětství mrtvých Josého Louzeiroa. Film na pomezí dokumentu a fikce vytáhli hlavně mladí delikventi „hrající“ téměř sama sebe – bezprizorní adolescenti potýkající se s nepřízní osudu jsou nuceni adaptovat krutý svět dospělých, aby dosáhli alespoň vlastní zletilosti. V první části vidíme skupinu kolem desetiletého Pixota v pasťáku při přípravách do života na ulici, kde mládežnický gang v druhé polovině všechny nabyté zkušenosti bohatě zúročí v podobě práce dospělých jak ji znají nejlíp– krádeže, loupení, přepadání, prodej drog, kuplířství na ulicich Sao Paula a Ria . Na rozdíl od vykalkulovaně namistrovaného Města bohů je tento film nezaslouženě zapomenutý - vecne zive tema