myc-hal

Nejvíc by mě asi zajímal napjatý vztah okolí k portrétované ženě, záběry ldií koukajících z oken jsou výmluvné. Nemohl jsem se zbavit pocitu jisté neúcty ze strany filmařů. (docallinace, 2/2011)

Sklepácka deklamativnost, neherectví, komedie, satira... pro vedoucího tábora docela vyzývavě nastavené zrcadlo. Tohle jsem si fakt užil. Třeba by mě zajímalo, co si myslel herec Boba, když jej nutili jít zpátky do lesa zasadit soušku, když to byl prý vyhazovač z diskotéky :) (DP, cca 18.2.2010, první film s Justýnkou na klíně :)

Tenhle film to má u mě dobrý ještě před shlédnutím. Mám prostě asi nějakou úchylnou slabost na příběhy o dospívání (příběhy, ne kraviny teenagerovských filmů), protože jak meditoval Ratkin ve Stříbrném vítru nad děvčaty, která viděl z okna jedoucího vlaku - každá z nich je jedním nikdy nepoznaným příběhem, tak osudy dospívajících jsou pro mě také nikdy na vlastní kůži nepoznaným ale možným vlastním příběhem. A druhak, pokud se to odehrává v druhé polovině dvacátého století v českých zemích, jsem chycen podruhé. Ta doba mě nepřestane fascinovat, byl bych Pačesem nebo Popelkou a kolik Pačesů je tady kolem nás? Po přečtení knižní předlohy jsem si do ní napsal, že mě přeqapilo, že je to spíše vyprávění než příběh - což pro film platí taktéž (jen kniha byla mnohem syrovější), ale vůbec to nevadilo (snad jen někdy až zbytečná snaha tam dostat co nejvíc profláknutých reálíí - "bony, chcete bony"), protože tím hlavním pro mě byla oslava svobody, snahy žít dle svého a ignorování nesmyslných buzerací (Míťa u policajtů - "já se omlouvám, ale já už musím jít"). A když někdo vzpomíná, jak se tehdy žilo lépe a jednodušeji, slušně mlčím, ale jinak to ve mně vře, protože i když neberu žádné velké prachy, můžu se teď z fleku sebrat, sednout na vlak a odjet třeba do Hamburku a tím je řečené vše. (kino Pasáž, 5.2.2011)

Pro mě to byl film o zločinu a trestu a o (ne)schopnosti jednice vzdorovat zaběhnutému řádu. A to se týká každého, i když vše kolem něj není zrovna tak bizarní. (FK 3.2. 2011)

Taková dobře odvedená práce, oddychovka na odpoledne. Nic víc nic míň. Čtvrtá hvězda za Gabina a jeho "Já už jsem přispěl". Mimochodem, závěrečná scéna s odcházejícím Gabinem je (trochu nechtěně) docela symbolická. (TV, 29.1.2011)

Zatímco v Jihlavě běžel v kině remasterovaný Kmotr, já se na návštěvě koukal na tuto pecku... Ale já jsem se i pobavil, ale když skončila série gagů a začal se tvořit "děj", pochopil jsem, že tohle není pro mě. A na to, abych se zabýval vztahy na Blízkém východě nebudu koukat na tento film. Naštěstí se disk začal po půlce kousat, takže jsem neviděl celé. Vykuleně koukám na zdejší hodnocení a komentáře a možná to tedy ještě někdy dokoukám. No, spíš ne. (TV, 28.1.2011)

Co se mi líbilo - hudba, přemýšlení o tom, jestli je lepší vyjet na cestu na sekačce nebo na skůtru, některé scény (rozhodování před tunelem a jeho průjezd a také to jak vyřešil skůtr přivázaný k noze - už jsem se bál, že se nic nestane a tohle bylo výborné), taktika spálené země a konec. Co se mi nelíbilo - tak třeba scéna s tankama. Jakoby měli možnost točit s nima a tak toho chtěli využít. Nesourodost celku. Ale píši po týdnu a na spoustu věcí si z filmu vzpomenu s úsměvem. 7/10 (FK 27.1.2011)

Formálně naprosto klasický noir mě ale nechytnul svým obsahem. Některé scény mi přišli trochu přitažené za vlasy (noční (ne)předání peněz např.) a postavy mi mezi sebou nefungovaly. Což pak spousta výborných věcí (příchod Bizona např.) nevytáhne moc nahoru. (ZOOM 22.1.2011)

Sice se poslední dobou s pěti hvězdama nějak nerozpakuju, ale musím své původní čtyři změnit. Možná jsem byl nyní po letech při druhé projekci jinak naladěn, ale jestliže jsem dřív cítil jisté zklamání, tentokrát mi vše do sebe úžasně zapadalo a já si film doopravdy užil. (ZOOM 22.1.2011)

Pět hvězd za Roberta De Nira - takhle si představuji herce, který dá něco navíc. Líbila se mi nejednoznačnost a vizuální předěly cest v taxíku. Noční New York. Až zpětně jsem zjistil, že podváděného manžela sledujícího z taxíku svou ženu si zahrál Scorsese. (Zoom, 22.1.2011)