dogma97

Dost dobře nechápu absenci identifikačních titulků promlouvajících osob - těch, jejichž totožnost nevyplývá z kontextu, vystupuje ve filmu celá řada. A zadruhé mě iritovala manýra paní režisérky - neúměrně dlouhé černé předěly, které zřejmě měly vytvářet napětí, či kýho čerta.

Mám Foxe docela rád, ale on tuto navýsost dramatickou roli hraje se stejnými pěti výrazy tváře jako v Návratech do budoucnosti - je to prostě komediální herec a víc ze sebe nevykřeše. Sean Penn byl už tenkrát dobrý. Jo, a taky afektovaná kamera výslednému dojmu nepřidává.

Herectví tří záporáků je spíš parodie na padouchy. A hodně slabý příběh k tomu...

Do hodnocení jsem promítl skutečnost, že ve své době byl tento film jistě odvážným kritickým počinem. To jen z dnešního pohledu vnímáme všechno to soudruhování automaticky jako projev naprosté umělecké pokleslosti. Výborný Stanislav Remunda v roli poručíka Zábrany - ten konzistentně zasmušilý výraz působí velmi charismaticky.

Mně se zase víc líbila první část - hezky kontrastně vyjádřená pomíjivost a nicotnost našeho pachtění, směšná zbytečnost společenských konvencí, přetvářky a falešnosti. Pak už to bylo takové rozmělňování pocitu a vědomí neodvratitelnosti. Navíc jsem už trochu alergický na ruční roztřesenou kameru.

Přidal jsem jednu hvězdu za figuru Garryho otce (Gary Poulter) - to je oskarový výkon.

Starou školu mám rád, Gabin a Ventura patří mezi mé oblíbence, pomalý detailní styl mi nevadí, ale tenhle žánr se bez špetky napětí neobejde. A to nemluvím o režisérsky odbytých přestřelkách...

Dobrá, film určený pro dorost - ale proto ještě nemusí být charaktery tak šablonovité a příběh jak z čítanky pro druhou obecnou.

Odmítám dolovat z filmu hluboké myšlenky, poslání či umělecký zážitek, když je tam nevidím...

Jalová, primitivní, dokola se opakující symbolika (zvířata v kleci, motýli na špendlíku, housenka, had svlékající kůži, motýlí tanec, motýli to dělají...), nesmyslně dlouhé statické záběry (děvčátka se mrcasí u tyče, některé se při tom šťourají v nose, jedna po druhé odcvičí svoji sestavu, pak znovu jedna po druhé odcvičí trochu jinou sestavu - vše v jediném záběru, holt velké umění...). Mysteriózní atmosféra? Jistě, a jak vynalézavě - živé dítě v rakvi, kulhající úča v ponurém baráku, tajné chodby... A teď jsem tě dostala, stereotypně uvažující diváku! Trefný komentář: PartyzanFilm.