frenn

Kdyby se dalo do příběhu tolik energie, kolik se dalo do CGI bordelu, mohli jsme tu mít nadprůměrnější horor za poslední tři roky. Nějaké tlačení na city v podobě matka a dcera a partnerské vztahy fungovalo asi tak, jak když začnete dělat seminárku hodinu před termínem odevzdání. Navíc když vám už tak docela chabou atmosféru zkazí nějaká patnáctka, která celý film čumí do mobilu a směje se nahlas přes celý kinosál.. Musím alespoň ocenit scénu ve výtahu, která pro mě byla extrémně nepříjemná. Oficiálně končím s návštěvou cirkusů.

Než zelená přeblikne na modrou je konec filmu, já pomalu nestíhám napětím dýchat a hledím, že už běží titulky. Neskutečně nadupaný snímek, jehož krása tkví v jednoduchosti. Ovšem myslím, že to mohlo být o ten kousíček delší. Teď pláču já, protože ten tajuplný vzlyk bych chtěla prozkoumat víc.

Krásný film s ještě krasnějšími hereckými výkony, kterým kraluje Robin Williams. Omlouvám se, ale v každém filmu si mě získá a veškerá má pozornost je prostě na něm. S Damonem perfektní chemie a jejich rozhovory o těch maličkostech a o tom, že je sice pěkné něco vědět, ale důležité je si to i prožít, ve mně něco zanechaly. A podívat se na to dílo ještě několikrát a objevovat jeho další krásy je jednou věcí z nich.

Chi mai! Ale kdokoliv by se rozhodně téhle té role nezhostil lépe než sám Bébel, překonávající samotnou 007. Le vent doprovázel ve vlasech Jeana a le cri zase doprovázel mě v závěru filmu. Dokonalost v každé vteřině.

Prvně jsme dostali Strach, poté Chaos a nakonec přišla Bolest. Zatímco Strach to moc pěkně rozjížděl a připravoval půdu pro Chaos, který vyletěl do nebeských výšin, nemůžu se ubránit pocitu, že Bolest se sešoupla někde do ozonosféry. Neupírám dílu dokonalé akční scény a skvostné herecké výkony, ale bohužel ten konec mi připadal lehce uspěchaný. A svou doslovností to ve finále sesune o ten kousíček níž. Ovšem komplexně se celá trilogie může bez výčitek držet na výsluní kinematografie.

Když u desátého zhlédnutí filmu prožíváte ty samé emoce a čumíte na obrazovku s otevřenou hubou, jako když jste na to dívali poprvé, je to známka té nejvyšší kvality. Hrozně dlouho jsem měla problém napsat recenzi, protože jednoduše nevím, co vyzdvihnout dřív. Jedinečnou hudbu pana Zimmera, výtečnou režii pana Nolana, geniální scénář nebo skvělé herecké výkony každého herce tady. A nebo pouze genialitu scény, kdy nejsou potřeba slova a stačí pouze perfektní záběr a ztlumit hudbu? Myslím ale, že asi vím, co si budu vždy pamatovat nejvíc. A to Heatha Ledgera. To jak ztvárnil Jokera je prostě něco neskutečného. Takhle perfektně zahrát roli, která se i díky němu stala mou nejoblíbenější filmovou postavou vůbec, musí být ohromným zážitkem nejen pro filmového fanouška. Miluji ten film a především miluji každou scénku s Jokerem. Jak řekl Malíček památnou větu ve Hře o trůny. "Chaos isn't a pit. Chaos is a ladder."

Batman začíná, Nolanova práce rovněž a vzniká nám tu nejlepší adaptace komiksárny, která bude dalšími díly pouze gradovat.

Pohádka mého dětství, která na mě působí neuvěřitelným kouzlem, které si ani nedokážu vysvětlit. Zbožňuji tu zastaralou animaci a moralitu filmu. Od toho přece pohádky jsou. Vždy, když si to pustím, mám chuť si znovu postavit celou lví říši a hrát si na Lvího Káje. Suďte si moji dětinskost, ale ti lvíčci jsou prostě úžasní.

Nejkrásnější a nejčistější pohádka, kterou znám, s nádherným poselstvím, že bychom nikdy neměli ztrácet tu neverending fantazii.. Proletět se na Falcovi mě láká snad ještě víc než na samotném Šmakovi.

Belmondo během natáčení dvakrát malém kaput, ale to jej přece nemůže zastavit. Jezdit na střeše metra, propadat okny nebo provádět parkour na pařížských střechách, aby dopadl vraha, je pro mistra běžným koníčkem.