Vitex

Intimní osvětlení je hlavně o (mužském)přátelství a o ztrátě (mužských)iluzí (hlavně prostřednictvím manželky)...no a taky o vztahu(lásce) mezi mužem a ženou a jeho vývoji, který je ukázán na třech párech : milenci, manželé a staří manželé. Scéna s opilými kamarády, kteří se nakonec rozhodnou vyrazit do světa a skončí u airkoŇaku je nezapomenutelná stejně jako scéna, kde ukazuje Věra Křesadlová v okně koŤata muzikantům, kteří se snaží hrát Mozarta a nějaká koŤata je vůbec nezajímají. Až se za 200 nebo 300 let budou chtít lidi podívat, jak se tady chovali muži k ženám a ženy k mužům, měli by se podívat na Intinmí osvětlení.

Viděli jste někdy lepší "americkou" komedii ? ...škoda, že Forman nepokračoval v tomto směru... možná bych se podíval radši na něco podobného Taking off nebo Hoří, má panenko než na Amadea (nic proti Amadeovi). Hlavně v dnešní době se ve filmu oběvují humorné scénky založené na tom, že se zhulí někdo, od koho se to nečeká... v Taking off mi to nepřipadá spíš trapné než humorné, jako u zmiŇovaných filmů, naopak je to jedna z nejzábavnějších scén...

Rodinná oslava byla dlouhou dobu mím nejoblíbenějším filmem... má všechno, co má správný film mít a ještě mnohem víc. Především v celém filmu není ani vteřina nějakého špatného hereckého výkonu... jakoby nekvalitní, nažloutlý a místy roztřepaný obraz vás ještě víc vtáhne do děje... žádná postava není černobílá, ani Kristian není uplně "dobrý",dokonce ani jeho otec není uplně "špatný"...a potom geniální poslední scéna, kdy se otec "omluví" a už to vypadá, že se tím zkazí celý film a pak přijde syn a řekne: "Tati, mohl bys, prosím tě, odejít... chtěli bychom se v klidu nasnídat..." ...geniální.

Hodně jsem se těšil na tento film, poté co jsem si přecetl mnohé oslavné recenze... ale musím říct, že jsem se opravdu nudil... Antonianiho si vážím, ale na Blow up mě fakt nic obzvlᚍ nezaujalo... 1. 3. 2007 : Je to jako nějaký řečník, který chce rozvézt debatu o zajímavém a hlubokém tématu, ale který si usmyslel, že to vyjádří pantomimou, takže mu nikdo nerozuní, i když by všichni hrozně moc chtěli (a tím vůbec nechci říct, že by filmy měly být postavené na dialozích). A nebo jinak : Jsou vinaři, kteří vám nalejí a nechají vás hádat, co je to za odrůdu, ročník, trať - a strašně je to baví. A pak jsou vinaři, kteří vám nalejí, vysvětlí všechno okolo a poslechnou si, jak vám chutná. Zvyšuju ze dvou na tři, ale ani nevím proč - snad z úcty ke starému klasikovi.

Velmi zajímavý film... knihu jsem nečetl, ale myslím, že pocit absurdyty a hrůzy by se dal dohnat mnohem dál a taky bych z toho nedělal takovou (občas až) komedii... ale jinak dobrý, zajímavá koncepce, kdy kolikrát ani nevíte v které čísti příběhu jste, ale pořád víte o co jde... nebo nevíte ?

Jsem rád, že pan Kubrick realizaci A.I. nechal nakonec Spielbergovi a věnoval se Eyes wide shut, ale zajímalo by mě, jestli by z toho udělal něco lepšího než Steevee, protože to co natočil se mi opravdu nelíbí... Patos, samoůčelné věci, naivita... kolikrát až trapné...

Překvapilo mě, že režie je technicky docela dost dobrá, ale tento film diváku opravdu NIC nedá... kolikrát ani ten smích

Kde jsou časy vtáčikou, sirot a bláznou... Nápad to byl zajímavý - takové zamyšlení nad lidským hříchem a apokalipsou. Samotný film by zajímavý byl, kdyby tvůrci dialogů nebyli verbální mrzáci, kdyby se pan režisér odklonil od svého trendu dělat z postav naivní dementy a kdyby měl šŤastnější ruku při výběru herců... Některá místa jsou opravdu zajímavá, ale jakoby to Jakubisko už neuměl tak jako dřív... možná je už senilní...

Mooooc dobrý... další ze série mexických filmů posledních let, které jsou stejné(podobné) stavbou, tématem a kvalitou... a taky tím, že podruhé jsou stejně dobré jako poprvé (možná je to délkou filmů a tím, že poprvé všechno nevstřebáte)

Podruhé je stejně dobrý jako poprvé... kam se hrabe Almodovar v zfilmovávání neuvěřitelných příběhů uvěřitelně, ... to ostatně jde mexičanům skvěle (amores peros) - nahustit tolik zajímavých dějů do jednoho filmu,všechny propojit, až je to nepravděpodobné a přitom pravděpodobné jak jen to jde, to vše obalit opravdu "zázračnou" atmosférou, která možná pramení z konfrontace naivnosti a iluzí lásky s morbidností a špínou života.