Gereth

Chybí většina známých a hlavně oblíbených postav. Ty co jsou přítomné mají uplně jiný look i charakter a celý svět je dost silně vykuchaný. Souboje hlavně Jina s kýmkoliv jsou dost na stejné brdo a uplně u všech se po brutální mlátičce zvedne poté, co si přehraje stále se dokola opakující jednu vzpomínku z dětství. Logiku samotného turnaje jsem absolutně nepochopil, někdo zápasil víc, někdo méně, někdo z turnaje prostě jen tak zmizel. Střih zabíjí jakoukoliv snahu o předvedení martial arts. Celkem mě také rozesmálo, jak u každého uvedli, jaký styl boje ovládá a ve výsledku všichni stejně používali nějaký paskvil. Jako reklama na pozadí Kelly Overton to ovšem funguje dokonale. // 35%

Brutální rozjezd perfektně načasovaných a lehce ujetých vtípku někde za půlkou těžce naráží o zeď absolutně zbytečného sentimentu, polemizovaní o kde čem a klasického koupání se ve zjištění, že když je člověk svině, zůstane nakonec sám. Ze začátku jsem byl nadšený z toho, že se film nebojí si dělat srandu z čehokoliv a že tvůrci vědí, co tvoří. Na konci jsem byl vytočenej, že jsem to zakřikl. Mimochodem, někdo by už jim tam v Hollywoodu konečně měl přibít na dveře ceduli s upozorněním, že stále dokola se opakující zvracící scény už opravdu nikoho nerozesmívají. // 65%

Shyamalan je mistr ve vytváření napětí. To mu asi nikdo nevezme. Pořád jsem čekal, co se bude dít. Ale pokud to celé nebylo v nějaké intelektuální rovině bráno jako parodie, tak mi přijde, že všechno okolo toho napětí vůbec nefungovalo tak, jak mělo. Proč, když hraje dramatická hudba, všichni se tváří nesmírně vážně, hrstmi okolo sebe hází emoce plné slz, vzteku, lásky, případně všeho dohromady, já se nemůžu zbavit pobaveného úšklebku? // 60%

Průměrná automobilová honička z odpoledního béčka. Děj nula, dialogy nula, atmosféra nula. // 40%

Často spíše drama než komedie, trochu mi to připomíná český styl zahořklých absurdních komedii z posledních let. Moran už tady má slušně našlápnuto ke své roli v Black Books a tak se dočkáme několika geniálních hlášek. Bohužel dramatická složka není natolik dramatická, aby se mnou nějak výrazněji hla nebo alespoň donutila cítit s postavami a tak i když jejím účelem je pravděpodobně pouze dostat hlavního hrdinu do co nejošklivějších a nejabsurdnějších situací, přijde mi trochu zbytečná a často dost zdlouhavá. Celkově záleží jak kdo má tento typ stavby příběhu a humoru rád. Každopádně poslední epizodu první serie jsem si opravdu užil, takže ještě uvidím, co mi přinese ta druhá. // Nejoblíbenější postava: Ian Lyons // 1.serie: 70%

J.Lo. je opravdu mizerná herečka a O'Loughlin to také moc nevylepšil. Příběh je nudná báchorka o lidském strachu ze závazků a ta nechutná scéna s porodem se pravděpodobně stane častým navštěvníkem mých nočních můr. Abych to zkrátil, je to blbost, nekoukejte na to. Nesplní to vaše očekávání, jakkoliv jsou nízká. // 25%

Tak nějak mi pořád přišlo, že celý film je čistý útok na emoce. Pak jsem se kouknul na režiséra a bylo mi vše jasné. Specialista na slzní kanálky ve spolupráci se smutným psím kukučem a "based on a true story" scénářem. Toto nemohlo dopadnout jinak. Tisíce dojmutých diváků, kteří skrze svůj vodnatý pohled nevidí, jak ve skutečnosti je ten film slabý. Vzhledem k tomu, že děj se dá shrnout ve třech větách, není víceméně z čeho vařit. Takže se nám dostává stále dokola dlouhých cyklických záběrů na to, jak jde páníček se psem do školy, pániček se psem ze školy, pes do školy, pes ze školy a tak dále a tak podobně až do úplného konce. Je to mimořádný příběh o věrnosti, ale ambice na zaplnění celých 93 minut byly přehnané. // 60%

Merlin je čaroděj, Artuš je chlápek s mečem. Toliko je to věrné předloze. Vztahy, motivace či další souvislosti, všechno je jinak. Všechna ta jména a názvy jsou zřejmě tedy pouze marketingovým tahem. Chvíli jsem se nad tím rozčiloval a stále mi to přijde trochu ujeté, ale tak nějak čím dál více krčím rameny a už jsem se i trochu smířil s tím, že toto je uplně jiný příběh. Postavy mám celkem rád, Merlin občas vypotí nějaký ten suchý humor, Artuš je správný fracek, Uther zastupuje aspoň nějakou minimální racionalitu a zbytek je tu do počtu případně pro potěchu oka a duše. Co se příběhové stránky týče, stoji dost za houby. Nemá to moc žádnou hlavní linii, každá epizoda je uzavřený a popravdě většinou dost neoriginální příběh, takový, který jste už mockrát viděli v jiném serialu. Krev neteče, patos nudí a Merlinova magie je v jednu chvílí natolik mocná, že by sestřelil půlku kamelotu a jindy si není schopen ani zavázat tkaničky. Bohužel fantasy seriálů je jako šafránu, takže mi nezbývá než se občas spokojit i s tímhle nesmyslem. // 45%

Normálně bych to odsoudil, jako každý druhý zdejší, ale tady se sešlo až příliš toho, pro co mám slabost. Amy Adams, zapadlé hospody a k nim náležité osazenstvo, cynický hlavní hrdina vs. sebejistá dáma, Irsko celkově a spousta smůly. Je tu velké množství věcí k vyškrtání a při tom vynuceném happy endu už asi někteří mlátili hlavou o stůl, ale já už níž jít bohužel nemohu ... už je to zamčené v guilty pleasure šuplíku. // 60%

To mě zase jednou trefil film, který mířil do uplně jiných diváckých terčů. Vlastně jsem měl po většinu času stejný výraz jako přítel hlavní postavy. Každopádně až na celkovou duševní spřízněnost nevěřím, že by se u toho bavili(resp bavily) i ti, kterým to určené je. Neustálé cyklování děje, kdy se najde vhodný dárce, ale musí se něco stát, aby hlavní hrdinka neztratila svojí počestnost a aby jí mohl zachránit její princ, bylo dost únavné. Stejně tak ta otravná mrcha a všechny další náhody, které bránily našemu páru, aby si mohl rozumně promluvit. Silný podprůměr a to i v rámci těch průměrných romanťáren. Jediné body sbírá cynická kamarádka (Mia Kirshner) ... jako obvykle. // 30%