Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (242)

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Po pozérských, vnucujících se Losers a plochých, neosobních Predators jsem dostal to, v co už jsem ani nedoufal. Akční komediální teamovku a to s důrazem na všechna tři slova. Chlapíci z A-Teamu byli absolutně šílení a to tím nejlepším možným způsobem. A to neplatí jen pro ně, i záporáci a dokonce i jejich poskoci byli sympatičtí. Nenapadá mě žádný další film, kde by tak dokonale fungovala interakce mezi všemi postavami. Akční scény nebudu spoilovat, ale podobnou originalitu jsem naposledy viděl v Shoot 'em Up. Absolutní spokojenost...a to akční filmy ani nemám nijak moc rád. // 90%

plakát

Parchanti (2010) 

Loseři se tvářili drsně, ale drsní moc nebyli. Dramatické scény do jedné působily nepatřičně a často to vypadalo, že jim ani samy postavy nevěří. Vím, o to tu nešlo, ale když u jsme u teamového akčňáku, očekávám, že ten team bude cool i po skončení všech těch jednotlivých zpomalených záběrů. Nějaký ten úsměv na tváři vykouzlili, ale nic co by je vytrhlo z šedého průměru. // 60%

plakát

Souboj Titánů (2010) 

Tak si to shrneme. Worthington se u mě definitivně zaškatulkoval jako průměrný herec s takovou záruční lhůtou, jakou mu ten obličejík vydrží. Arteton má roztomilý kukuč a pro mě zřejmě posloužila stejně, jako u dam hlavní hrdina. Potvůrky jsou vcelku zajímavé, ale i přes svůj digitální háv ve mně spíše evokují dekády dávno minulé (ty, kdy se to ještě všecko dělalo ručně). Jindy oblíbení Neeson s Fiennesem tu vypadali jak dva dědci v kostýmech na maškarní a popravdě se vůbec nedivím, že se jim ti nuzáci vzepřeli. Legionáři byli sympaťáci a proto jsem cítil facku na tváři, když mi je nakonec tak ošklivě vykosili. Příběh spěchal od jedné epizodky k druhé, takže byly ve výsledku všechny celkem o ničem. Film se mi z hlavy vypařuje už při psaní tohoto komentáře. // 45%

plakát

Centurion (2010) 

Takto si představuji akční film. Smrt je neustále v patách, každý je unavený, zablácený a i když je připravený kdykoliv zemřít a často svou smrt dokonce vítá s otevřenou náručí, přesto běží dál, hnán svou povinností. Absenci komplikovanějšího děje tentokrát spíše oceňuji, než abych na to nadával. Poslední dobou se totiž stále více setkávám s akčními filmy snažícími se za každou cenu do filmu vnést své vznešené poselství, či zaobírajícími se velkými otázkami. Takové, jež klopýtají o špatně napsané dialogy, směšně dramatické proslovy a stereotypně rozvržené charaktery. Centurion je přímý. Má své rozkazy, za kterými jde. Neklopýtá, nebojí se prolévat krev a i když nakonec nezachrání svět a ani se navždy neusadí v mém srdci, rozhodně bylo zajímavé jeho putování sledovat. // 70%

plakát

Upírův pomocník (2009) 

Vůbec ne tak špatné, jak bych od naivní teenagerovské báchorky očekával. Samozřejmě se neobejdeme bez nějakého toho hereckého zaškobrtání hlavně v obou hlavních dětských rolích a budeme si muset přetrpět i několik nepřirozených dramatických proslovů, ale to je problémem většiny podobných filmů. Spíše mě otravoval zbytečně dlouhý rozjezd, který sebral všechen čas, jež mohl být věnován vývoji postav po osudových proměnnách. Potvory a celá cirkusová atmosféra se mi až na výjimky líbila, J.C Reilly jakožto lehce aristokratický mentor se svými drobnými výstřelky mi výborně seděl do celkové představy, M.Cerveris se svou oslizlostí rozhodně nic nepokazil a zlí upíři ... no mohli být i horší. Výkony více či méně slavných herců ve vedlejších rolích mi přišly poněkud mdlé, ale moc se neukazovali, takže jsem se jimi ani nenechal moc rozladit. Jakožto bezbolestné zabití 108 minut výborná volba. // 70%

plakát

Samec (2009) 

Upozornění: Asi v tom bude nějaký spoiler, ale film je taková sračka, že můžete s klidným srdcem číst dál. // Tak já nevím, nějak jsem nenalezl smysl tohoto výkřiku z LA. Nedá se mluvit o komedii, protože všichni se tváří buď smrtelně vážně nebo ublíženě anebo mají nasazenou masku blaženosti - to když šukají. A šukají dost často. Jenže to ani nemůže sloužit jako porno, protože zběsilá sekvence střihů vám nemůže přinést jakýkoliv pocit vzrušení. Mám pocit, že to byla spíše pouze taková informační vsuvka, jakože abyste věděli, že tenhle to s dámami fakt umí. No a pokud to mělo být romantické drama s ponaučením, tak to mě podržte. Romantickou složku zde zastupuje asi minutová královna kliše na pláži a co se té dramatické týče, je to opravdu logický rébus dát si dohromady, že pokud si vás vydržuje bohatá panička, je život fajn a plný krásných věcí a pokud ne, budete asi muset řešit otázku peněz? Aspoň, že to velké ponaučení přišlo. Nehrát si na Romea a zůstat u své paničky. // Závěrečná otázka pro dámy: Opravdu jsou ty kšandy tak sexy? // 15%

plakát

Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008) 

Film, jehož název spolu s plakátem se nakonec ukázal jako nejsilnější součást celého díla. Ještě ničím nezkažený pohled dítěte, které židovský vyhlazovací tábor vidí jako farmu a vězeňské uniformy jako pruhovaná pyžama. Se silnou myšlenkou, která mě už sama o sobě dostala do potřebné nálady jsem čekal i silný film. Všechno to ale bylo až moc sterilní. Málo lidské a jiné špíny, málo šoků, málo emocí celkově a (spoiler!) až na zvrat konečný (který je mimochodem cítit na míle daleko) zoufale málo akce a napětí. A to ještě nehledě na uvěřitelnost, která v některých částech příběhu dost nepříjemně kulhala. Nedotažené. // 60%

plakát

Azureus Rising (2010) 

Hezký teaser nebo scéna z něčeho většího nutící vás okamžitě lačnit po zbytku. Animace i akce to je totiž opravdu stylová. Ovšem stojící takto samo o sobě vzhledem k absenci jakéhokoliv příběhu či hlubší pointy to kolem vás prolítne, efektivně zajiskří a brzy z hlavy zase vyšumí. // 75%

plakát

Zpátky do školy (2009) (seriál) 

Zpočátku jsem si říkal, že průměrnej sitcom s průměrnými herci a hláškami na zabití dvacetiminutovky, ale se zvyšováním tendencí pustit po skončení jednoho dílu hned další se z toho stala lehká závislost. Čím víc toho máte nakoukáno, tím víc se budete bavit, protože tohle je pokladnice filmových a jiných popkulturních odkazů. Dvojka Abed a Troy je božská a jejich originální nápady povětšinou těsně před závěrečnými titulky mě posílaly do kolen. Pierce jako vrah všech konvencí a konverzačních tabu, Jeff s Brittou pro ironii a nějaké to zamilované jiskření a Annie tam je hádám proto, aby naše skupina měla vůbec nějaké to nevinné svědomí. Shirley mi přijde trošičku do počtu, ale naštěstí až na všudypřítomné "It's nice" nedostává moc prostoru. Myslím, že jsem našel další seriálovou stálici. // Nejoblíbenější postava: Abed // Nejoblibenější díl: Contemporary American Poultry (Mafiánský) // 1.serie: 85% // 2.serie: 75% // 3. serie: 80% // 4. serie: 75% // 5.serie: 70% // 6.serie: 75%

plakát

Invictus: Neporažený (2009) 

Moderním sportovním dramatům zoufale docházejí nápady. Příběhů o napraveném vyvrhelovi a rodinných problémech řešených skrze stmelování a urovnávání si myšlenek ve sportovním teamu jsme už všichni viděli desítky. Když pak mezi vší tou šedí bleskne originální myšlenka, je potřeba to ocenit. // 75%