Recenze (168)
Invictus: Neporažený (2009)
I přes skutečnost, že jsem rugby v poslední době zcela fanouškovsky propadl a téma vzniku JAR zajímá už roky, by si jak období apartheidu, resp. jeho zrušení, i ten božský sport, zasloužilo kvalitnější zpracování. Trochu mi neladil způsob propojení politického a sportovního světa, byť samotná myšlenka ano. Jinak precizní režie, skvělý Mandela (nebo Freeman?) a trochu zapadlý Damon.
Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál)
Po výborných třech sezónách se projevuje typický syndrom sitcomu a kvality jdou s pravidelností dolů a z průměrného bahna se už těžko vyhrabou.
Londýnský gangster (2010)
Skvělé obsazení napříč některým příběhově zbytečným postavám, milostná linie příliš nehraje a je až zbytečná, celková nedotaženost až chaotičnost, zlá zlá režie a střih, příjemná hudba.
Živí mrtví (2010) (seriál)
Zombies záležitosti mám v celku a rád a tak jsem tomuhle seriálu mile rád dal šanci, ale zcela objektivně tahle série ztrácí po pilotu naprosto všechno ze své poutavosti a ze slibně rozjetého seriálu se stává těžce koukatelná, unavená slátanina bez větší subžánrové inovace. Dokoukal jsem všech 6 dílů...teď nevím proč.
Šílenci z Manhattanu (2007) (seriál)
Maskulinní seriál plný kouře, chlastu a sexistických narážek.
Tora! Tora! Tora! (1970)
Pryč s Affleckem a Damonem. Starší, mnohem realističtější a věrohodnější verze nakopala novotě prdel a u mě potopila Baye jako žluťásci Arizonu.
Země policajtů (1997)
Bohužel Niro ani Keitel neměli moc co zahrát a nevytáhli tohle krimi z dokonalého průměru.
Noc na Zemi (1991)
Tak až takhle jsem se nebavil vážně dlouho.Naprosto geniální scénář a dialogy odehrávající se v pěti končinách světa, přesto pouze v jednom prostředí, pod jednou střechou-v taxíku.Pokud bych měl hodnotit každý z těch minipříběhů zvlášť, pro mě je určitě nejlepší Řím -5*( asi jsem pubertální idiot, ale mně přijde vybarvení soulože s dýní a švagrovou v podání Benigniho jako nehorázná prdel), Helsinki a dokonalej NY-Helmut rovněž 5*, pak Paříž-4* anejhorší pro mě byl jednoznačně začátek s Riderovou, kterou zkrátka nemám rád a její part mi přišla nudná.Nic to ovšem nemění na faktu, že se jedná o jeden s nejlepších povídkových filmů.
Tři oříšky pro Popelku (1973)
Je to asi má vlastní omezenost, ale pohádky mě nikdy až na pár vyjímek(tři veteráni) neoslovily.Uznávám, že tahle má své kouzlo a chápu tak vysoká hodnocení, ale jde to mimo mě.
Pojistka smrti (1944)
Nejsem fanda až takto starých filmů, to se musím přiznat, ale tento mě dostal.