Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný

Recenze (259)

plakát

Vesmírný lovec: Dobrodružství v Zakázané zóně (1983) 

Mix Star Wars a Mad Maxe je samo o sobě postačující pro nenáročný průměrně dobrý scífko. A jelikož je to tak nějak sympaticky brakový, tak nakonec musím hodnotit nadprůměrně. Samozřejmě to není žadnej velkej kumšt a scénář Bůh ví jak silnej není, ale je to fajn zábava.

plakát

Doom: Annihilation (2019) 

Jelikož jsem rozumně nic neočekával, tak taky logicky nemůžu bejt zklamanej nebo nasranej. Bral jsem to víceméně jako takovou výplň času a v ideálním případě i zábavu na čas, ve kterým by člověk něco kvalitnějšího nedokázal správně ocenit. A to jsem vlastně dostal. Kvalitou a zábavností bych to viděl zhruba tak jako starší DOOM z 2005, kterej mě taky nějak nenadchnul, ale viděl jsem ho dávno a nepamatuju si z něj téměř nic (a ono asi taky nebylo moc co). No tohle bylo možná i o něco lepší, takže s přimhouřeným okem přidávám třetí hvězdu. Ačkoli to je vlastně možná spíš kvůli tomu, že Amy Manson mi připomínala jednu kamarádku, kterou mám rád, takže je to asi spíš kvůli ní.

plakát

Garo: Sôkoku no maryû (2013) 

Po dlouhé době mě napadlo pustit si prostě něco, na co narazím na disku. Navíc si vůbec nevybavuju, co mě přimělo tenhle film stáhnout a kdy. Ale aspoň jsem do něj mohl skočit bez jakéhokoli očekávání. Takže je to takový klasicky zběsilý japonský fantasy, trochu dětský, zároveň ale správně psychedelický. Až jsem si chvílemi říkal, kolik LSDčka při tvorbě asi sežrali... Byly sice chvíle, kdy jsem se trochu ztrácel, ale to spíš proto, že film vychází ze seriálu, který neznám, pošahanost samotná ve finále výrazně matoucí nebyla.Trochu je taky vidět nižší rozpočet, ale přesto je to vizuálně docela hezký a hlavně zajímavý. Já osobně jsem byl hodně spokojen, i když zcela určitě to není pro každýho. Kdo očekává seriózní fantasy, tak ať hledá jinde, tohle je asi víc pohádka.

plakát

Den cvoka (2002) 

Tak tohle jsem si vybavoval jako výbornou černou komedii. Po mnoha letech později a v podstatně méně pozitivním rozpoložení bych to asi označil za ten nejnepříjemnější zombie horror, jaký jsem kdy viděl. Každopádně můžu stále jen doporučit.

plakát

Vejdi do prázdna (2009) 

Zcela na rovinu hned přiznávám, že asi po hodině a půl až dvou jsem usnul. To se občas stává, nic se neděje, dokoukám film druhej den. Ale na tohle jsem teda vůli ani chuť neměl. Záběry byly sice krásný, ale k čemu to, když se film potácí odnikud nikam. Nechci ten film úplně odepsat, dávám proto prozatímně 2*. A snad se na něj ještě někdy podívám a hodnocení náležitě upravím. Obávám se ale, že budu muset bejt na drogách, abych se k tomu odhodlal. A nemyslím tím ty lehký.

plakát

Joker (2019) 

Konečně filmová postava, se kterou se člověk může ztotožnit. :-)

plakát

Coco (2017) 

Poplakal jsem si. :-) Fakt dobrý, to jsem od Pixaru nečekal. Obvykle totiž očekávám spíš prázdnou nablejskanost, ale možná se jedná o můj předsudek - budu muset prověřit.

plakát

Malý obchod hrůz (1960) 

Tak tenhle film jsem si pustil jako takovou nouzovku, protože tu na mě vykouklo dývko a nebylo to dlouhý, a byl jsem náramně pozitivně překvapenej. Klasika. Nemá to sice bůhvíjakou kadenci, ale příjemnej úsměv jsem měl po celej film. A výbornejch WTF momentů a hlášek tam bylo nemálo. Jako pět hvězd je možná hodně, ale dobrý to teda je. Budu si muset pustit ještě ten muzikál.

plakát

Halloweenská noc (2007) 

Jou, na halloweenskej večer výborná volba. Pro povídkový horrory mám všeobecně slabost a komediální prvky mi většinou nevadí, neb hlavní je zábava. A tý je tu hafo. Samozřejmě bych ocenil víc krve (a třeba i nahoty), ale jde to i bez toho, když to má vtip. Dokonce jsem uvažoval i o pěti hvězdách, ale jelikož si nejsem jistej, tak s hodnocením zůstanu raději při zemi. Alespoň do dalšího shlédnutí.

plakát

Portrét šílenství (2005) 

Je to trochu rozporuplný film. Na jednu stranu dobře zahranej (Macy) a promyšlenej. Myslím, že duševní onemocnění obvykle začíná ztrátou odstupu, tak jako tady. Ať už je to příčina, nebo důsledek. A ať už příčina toho je jakákoli. Prostě a jednoduše, když vám kartářka řekně, že "nejste tam, kam patříte", a vy cítíte, že je to pravda, tak v případě příčetnosti nejprve začnete přemýšlet, kde se stala chyba a jak z toho ven. Nepošlete hned manželku do prdele a nepůjdete za děvkama proto, že vám to řekl nějakej filosofovožrala v baru. A přesně takovej odstup hlavní postava postrádá. Ale je to obchodník a z businessu by se pomátnul kdekdo. Ten film je podle mě dobrej a realistickej. Ta realističnost je ale asi jeho největší problém. Divák chce prostě víc. Z toho důvodu přimhouřím oko a přikloním se k trochu lepšímu hodnocení, když už jsem na vážkách. PS: Happyend už mě dlouho takhle nepobavil. V souladu s finální filosofo-debatou, osud ho prostě dovlek tam, kam patří. Akorát ta mrtvá holka to holt odnesla. Ale když si tahá domu magory... Tak je vlastně asi taky tam, kam patří.