Davered

Na pohled profesionalne delana zanrova rutina, coz je ve Vietnamu celkem zvlastnost. Nedostatek originality by se tak za techto okolnosti snad i dal prominout, ohromna prekombinovanost a nevyvazenost vsak uz mene. Predevsim zaverecne dejstvi je uz natolik prepalene, ze to cele prestava davat smysl a unavuje. Frustrujici je i celkove samotny koktejl zanrovych klise, s vykyvy od romantiky k mucicimu exploitation, a to klidne v rozmezi jen nekolika minut. Ve vysledku je tak tento snimek predevsim obdivuhodne presnou reflexi soucasne vietnamske spolecnosti, jejiz obsese s modernimi technologiemi a vzhlizeni k zapadnim vzorum podtrhuje celkova "nerdovitost" tematickych rekvizit (bitcoiny, smartphony, pocitacove viry), zminene zanrove poklesky, ale i prekvapive nevietnamsky vypadajici herecke osazenstvo.

Zoufale nesoustredene, fragmentovane, tapajici. Jednotlive sekvence parodujici hollywoodske filmy 50. let jsou sice jedinecne (zejmena Tatum jakozto stepujici namornik), ale co na tom, kdyz to jako celek vubec nedrzi pohromade a neni tu ani zdaleka dost materialu na celovecerni film. Chvilemi to vypada, ze se to vsechno sjednoti a nabere to nejake tempo, pak ovsem nasleduje zpomaleni, odbocka, a vsechno se rozmelni. A co proboha dela Jonah Hill na plakatu? Slabe 3*.

70mm Roadshow, Village East Cinema, New York, 2.2.2016 Western klasicky i moderni zaroven. Sice se zda, ze Tarantino toci jeden a ten samy film porad dokola, ale zazitek je to tak fyzicky silny, ze neni tezke se pres to prenest. 70mm laickym okem ne az tak mimoradne, ale zpusob prezentace s uvodni overturou a prestavkou po felacni historce krasne doplnuji tu celkovou epicnost. A ten projektor tak pekne predl a cvakal.

Zjevne dost nepochopeny a nedoceneny film. Kdo ocekava konvencni dokument, bude zklaman. Jakozto jeden z nejosobitejsich dokumentaristickych auteuru, Broomfield se az tolik nezajima o samostatny subjekt (v tomto pripade okolnosti Cobainovy smrti), jako spis o meta nahled na proces utvareni dokumentarniho filmu a vsechny prekazky, kterym jako filmar/vysetrovatel musi celit. Stejne jako v jeho dvojici snimku o k trestu smrti odsouzene Aileen Wuornos, i zde je klicovy Broomfielduv status outsidera (Brit v Americe) a defile bizarnich individuii, ktere se mu pripletou do cesty (zde predevsim dvojice nejneschopnejsich paparazzi, obsesivni detektiv, a slovy nepopsatelny El Duce). To, ze Broomfieldova puvodni vize se borti a vysledna podoba filmu se mu doslova meni pod rukama pak neni handicap ale integralni soucast samotneho filmu dokumentujiciho Broomfielduv kreativni proces. I tak ale musim uznat, ze v tomto pripade (na rozdil od filmu o Wuornos) se vysledek rozpadl snad o neco vic nez by bylo zdravo a snimku misty chybi vetsi ucelenost. Velkou neferovosti je ovsem film vinit z toho, ze by propagoval konspiracni teorie, jak mnozi uvadeji. Pozorny divak, stejne jako Broomfield, musi na zaklade podanych informaci uznat, ze Cobainova smrt byla sebevrazdou (ze Courtney Love je zatracena mrcha, to je jina).

Prijemne nadsenecky pohled na tvorbu Richarda Wagnera, vcetne vsech kontroverzi k ni se vazici. Samotne hudby je tu sice mene nez by bylo vhodne (ale tezko vtesnat petihodinove opery do souhrneho dokumentu), na druhou stranu snimek pusobi jako zdarily cestopis po zasadnich mistech Wagnerova zivota a predevsim jako filmovy esej analyzujici zda-li je hodnota Wagnerovych del nenavratne poznamenana dedictvim nacismu. Fryovo nadseni pro Wagnerovu hudbu je doslova nakazlive a velmi presvedcive nuti nejaky ten Mistruv opus si poslechnout.

Dalsi kreativni vytvor z dilny Cartoon Network, tentokrat ovsem az prilis infantilni, preplacany, a predevsim nechutny. Je to takova glorifikace (a ve svetlejsich momentech satira) americke nenazranosti a otylosti.

Ale nejvetsi zahadou je, jak tenhle demagogicky skvar mohl byt klasifikovany jako dokument (a dokonce nominovan na Oskara) a kolik lidi mu porad jeste tak naivne veri. Jedna hvezda za par slusnych cestopisnych zaberu a zajimavou hudbu.

Dobre mineny a poutavy, ackoliv ponekud sentimentalni (nekdo by snad rekl prilis "americky"), portret veteranu 2. svetove valky a organizace, ktera se snazi jim umoznit navstivit valecny pamatnik v DC.

Prijemna a velmi vtipna romanticka komedie, jez je jeste newyorkstejsi a neurotictejsi (tolik psychiatru!) nez Woody Allen a Larry David dohromady. Neni pak nahodou, ze se tu objevi i samotny Jason Alexander a vubec cele herecke obsazeni je na jednicku.

Pozoruhodny akcni nezavisly film, ktery je prakticky one man show Richarda Losee, jenz film reziroval, produkoval, i v nem ztvarnil hlavni roli. Nizky rozpocet se podarilo slusne zamaskovat a tak je to zabavna jizda pro vsechny priznivce rychlych aut a nenapodobitelne atmosfery ranych osmdesatek.