Mrkvič

Tvůrcům lezlo na mozek to teplo asi víc než postavám filmu. Příšená hudba (nebo spíš zvuky) musela také vznikat v hlavě s úpalem. O hraní bych se neopovažoval mluvit, protože ten příšerný smích, který hercům režisér ordinoval, nemohl představovat absolutně nic. Nuda by mi nevadila, být smysluplně vyplněná, ale tady je to přímo utrpení sledovat až do konce. Vzhledem k poměrům a okolnostem, v jakých film vznikal, klobouk dolů před tvůrci a herci, a hodnocení filmu opravdu smysl nemá.

Čekal jsem něco jednoduchého ve stylu 96 hodin. Bohužel je to děsně přeplácaný, zajímavosti jsou podány kulometem a ve jménech či obličejích jsem se ne moc orientoval, kort když měly titulky hodně velký mezery. Místo toho potom sleduju nic neříkající rozpravy několik minut, kde je zrovna na všechno kladen důraz, i když to nemá žádný smysl. Je tam ale můj milovaný Jean Reno a všechno dopadne, tak jak má. Mohlo to být mnohem lepší, ale s posledními filmy Jeana Rena jsem rád i za tohle.

Tenhle seriál mě nikdy vůbec nebral, ale Chuck je v něm ještě tím lepším. Postavy okolo jsou příšerný.

Tohle si může Jákl fakt nechat. Hlavní postava Kajínek je ještě v pořádku, i když propůjčené Lavroněnkovo charisma si nezaslouží. Všechno ostatní je ale totální blábol. Všechna jména změněná? No ještě budiž. Ale tak nám je někdo může vysvětlit nebo popsat, ne? Člověk neznalý všech podrobných detajlů se zaručeně ztratí. Potom ty plky, co musíme poslouchat. Když se objeví něco zajímavého, je to hned utnuto. Místo toho dlouhé minuty sledujeme nějakou utrápenou advokátku. Potom jde hlavně o útěk, když předtím byl Kajínek spíše křovím. Ono se toho asi zase až tolik nestalo, aby z toho nezkušený režisér mohl natočit strhující akčnas, který by tak rád pustil do tupých českých vod.

Famózní Will Ferrell! Každá jeho scéna je nadupaná humorem. Nahý běh městem, uspávací střela nebo sestava se stuhou. Ferrell tady dominuje jako snad nikde jinde. Wilson je tu jen na oko. Vaughn je stejný jako ve všech svých filmech. Nebýt Ferrella tak je to o ničem, ale s ním je to neskutečná prdel.

Seriálová klasika své doby, která musela ztratit svou hodnotu někdy s koncem milenia. Herce mám ale celkem rád a některé zápletky byly celkem poutavé.

Příšerný, co si vyžaduje současný divák. První dva díly jsem hodně těžce přetrpěl a sledování dalších bylo spíš dílem náhody. Krev, cákance krve, sex, násilý. Všechno by se dalo brát jako skutečný obraz doby, nebýt toho dementního zpracování. Bum a cák, sek a cák. Cákance krve doprovází absolutně všechno. Zpomalovačky a heroické obrazy. To, čím se mi zhnusila třístovka, tím otravuje i Spartakus. Všechno to ztrácí svoje kouzlo, když se na to musím dívat celou dobu. Pozdější díly jsou v tom ale už umírněnější. Postavy se začínají někam vyvíjet a nesledujeme pořád jen sekání končetin. Dialogy jsou hodně zajímavý, tak jich snad bude i v dalších dílech dost, aby nepřevládla jen ta stupidita obrazu a násilí. Pátý a šestý díl mě dokonce i v něterých věcech překvapily, kdy jsem si nedokázal představit možnost, jak by mohl seriál dál pokračovat. Ale krve opět přibývá, tak se asi blíží sešup dolů. **** Konec první serie a musím zvednout o jednu hvězdičku. První tak mizerné díly měl na svědomí Rick Jacobsen, ale díky bohům ho na lepší díly vystřídal Michael Hurst a na ty nejlepší Jesse Warn. ***SPOILER ALERT*** Umřela mizerná Xena. Budiž jí země lehká. Chybět mi budou snad její kozičky, ale tvůrci určitě najdou jiné a i hezčí. Hodně mi bude chybět John Hannah, který stvořil báječného záporáka. A ted už jen doufat, aby Andy Whitfield vyléčil rakovinu, a my se dočkali druhé řady. Po druhé serii hvězdičku ubírám. Začátek je vyloženě nuda. Ke konci už to je mnohem zajímavější, ale přes ty strašné píčoviny (a za všema píčovinama se dá najít "bojující" ženská) se těžko přenáší. Nechápu takový kontrast místy skvělého scénáře, který hned v dalším záběru nabídne céčkovou hovadinku. Konec a hvězdičku musím zase vrátit. Poslední serie je nadupaná událostmi a v posledních dílech dokonce tvůrci ukázali tolik pokory, že se vyhnuli i všem těm blbostem. Završení prostě parádní a díky němu to možná někdy dám celé ještě jednou.

Vzniknout Kmotr dnes, byl by utahanou kopií stokrát viděného. Jenže on byl tím prvním. Možná ne uplně prvním, ale prvním velikým filmem, který v sobě zahrnuje všechno, co si jen lze představit pod mafiánským životem. Následovníci už jen vylepšovali. Sice spoustu takových filmů považuji za lepší, ale Kmotr zůstane Kmotrem a nedá se s ničím splést.

Jona Favraua mám radši jako herce než jako režiséra. Taková postava jakou je Tony Stark a takový herec v hlavní roli a přesto mi po dvou hodinách vychází hlavní hrdina jako pěkně utopená postava. Navíc když většina postav okolo má čím zaujmout. Ohebná hopsavá Scarlett Johansson vydá víc za jednu minutu než hejno poletujích a střílejících šrotovojáků za snad půlku filmu. Navíc mi už začala vadit ta sterilnost. Hrdina jak ze žurnálu a už to nezachrání ani ty Starkovi kecy.

Zábavný horor. Víc platí to první, protože ta srandovní maska prostě nemůže působit nijak děsivě. Ale i s takovým "postižením" dokázal Wes Craven navodit dost hutnou atmosféru. Film na mě dokonce zapůsobil tak, že spousta herců (Neve Campbell, Courteney Cox, David Arquette nebo Liev Schreiber) se u mě hned zařadila na vrchol mezi oblíbenci.