Plivu na tvůj hrob

Proč je nepoužití hudby považováno za amatérismus? Copak hudbu v normálním životě někdo slyší jen tak ze vzduchu? A pomiňme případné blázny a feťáky. Hudba je podle mě to, co každý snímek oddaluje od reality, i kdyby v něm ukázali nevímco jakkoliv naturalisticky. Napliju na vaše hroby je očištěno od všech těch nešvarů, které v kinematografii dnes vidíme. Podle mě je to jeden z nejrealističtěji natočených filmů, jaký jsem viděl. Proč? Dialogy jsou blbé, ale reálné. Nikdo nemluví jak knížka. Poslouchali jste někdy rozhovor dvou vám úplně neznámých lidí? Obvykle snůška volovin, dost často nelogicky na sebe navázaná a hloupá. Většinou se to skládá z krátkých vět, z nedořečených vět, někdy i z nadávek (podle druhu lidí). Ale veskrze je to dialog o hovně, neboli že málo slovy lidé řeknou ještě míň. Tady je to podobné a proto uvěřitelné. Jestli herci hrají špatně? Nevím, mně to tak nepřišlo. Pro většinu to asi bude způsobený tím, že tu nikde není moc prudkých a náhlých střihů a tak ten americkej způsob herectví nepoznají. Viděl jsem lepší filmy, ale taky zatraceně horší. Tohle je prostě průměr. Kdyby to mělo trochu propracovanější postavy (ukázat trošku něčeho z jejich života) nebo tam přidali trochu černýho humoru či cynismu a ne jen osm koulí s nožičkama a jednu Nemesis, bylo by to mnohem zábavnější (takhle se to přeci jen moc táhne). Myslím, že hodnotit tento snímek záporně je opět jen otázkou módy a musíte to hodnotit sami, tak, aby to hodnocení nikdo neviděl. Neboli předsudky (strach z našich proti sobě), předsudky (strach z cizích proti nám), předsudky (strach z naší vlastní reakce na ty cizí). Jo, jestli tohle je oslava násilí na ženách, tak já jsem Panna Orleánská. Spíš je to obhajoba pomsty a ospravedlnění touhy vzít věci do vlastních rukou. (21.07.2006)

Ten amatérský ksicht (všechno je tu amatérský, i to kolo s kelímkem od jogurtu, co jsme si i my rvali do zadního kola, aby to znělo jak nařvaný motorky, hehe) tomu dodává na autenticitě, prostě hnusnej špinavej film, s vidláckejma kreténama (docela by mě i zajímalo, kde takový paka našli) a jednou chuděrou, co to vezme ve druhý půli za správnej konec... provazu, mrk mrk. Jinak nevím, jak tohle hodnotit, chápu, že v sedmdesátých to muselo pár mravokárcům nadzvednout... madle :-), ale jinak kravina, vlastně stejná, jako o asi stodvacet let mladší remake... (25.10.2014)

No, chtěl jsem se podívat na nějaký film se špatnou pověstí a mám, co jsem chtěl. Až tak kontroverzní mi to nepřišlo, spíše dost nudné. Za vidění opravdu stojí až pomsta hlavní hrdinky. I když musím říct, že ti burani ji to dost ulehčují a prakticky ji jeden po druhém lezou přímo pod ´nůž´. Fakt to nestojí za druhé zhlídnutí. (01.04.2004)

Ve své době musel být tenhle snímek docela solidní hukot, protože pokud se do této chvíle a do filmu Last House On Left (se kterým defacto psali exploitation dějiny) se točilo poměrně v rámci slušnosti a "v obalu", tak tady se jede celkem naostro a bez servítek. Je jasné, že se dnešní divák neubrání srovnání se současnými věcmi (a dokonce i remaky), které mladším sourozencům dávají solidní vizuál a jakousi "koukatelnou" podobu, ale i tak prvenství nikdo neodpáře a je tedy potřeba ke snímku přistupovat s určitou dávkou schovívavosti či pokory. Divoká doba si tenkrát hledala cestičky mezi šokujícími tématy, takže hromadné znásilnění a následný revenge masakr musel mít velký úspěch (ne že by tohle téma bylo dnes už kdovíjak okoukané), protože co je šokující, to je dobré :). A že je tohle téma už trošku na čáře, dokazuje i to, že tyhle staré expoiťáky nikdy nevysílala žádná z našich televizí - aspoň co já pamatuju, takže se buď šířili na kazetách (i když i tahle distribuce to musela mít hodně težké) nebo si film proste musel počkat na svou dobu, kdy mu bude přát internetový rozmach a zájem všech úchyláků světa. Jinak řečeno - i já jsem se k této věci dostal až poměrně odrostlý, takže mě to samozřejmě nešoklo tak, jak by mělo, ale svůj význam a postavení na scéně respektuju se vším všudy. (01.02.2015)

V roku 1978 prišiel Meir Zarchi s jedným z vôbec najkontroverznejších filmov vôbec, "I Spit on Your Grave," ktorý bol vo svojom čase zakázaný vo viacerých zemiach, kritici ho pochovali, široká verejnosť odsúdila a tento názor panuje prakticky doteraz. Hlavným dôvodom prečo je film tak zatracovaný je jeho extrémne grafické a brutálne znázornenie znásilnenia ženy. Pochopiteľne, že film nie je pre každého, pretože nejde o zábavný alebo oddychový film, ale ide o film, ktorý poskytuje zamyslenie a realistickú ukážku mučenia človeka druhým človekom s následnou pomstou. Nie je mi celkom jasné prečo je film tak odsudzovaný v porovnaní s debutom Cravena "Last House on the Left", ktorý je po všetkých stránkach horší. Nielenže pôsobí ešte lacnejšie a amatérskejšie, ale Cravenov film je vo svojej podstate ešte úchylnejší a viac manipuluje s ľuďmi, pričom príbeh je to skoro rovnaký. Dôležitým faktorom je, že hlavná hrdinka je inteligentná a pochopiteľne by mohla ísť na políciu, ale aký by to malo efekt, keď po pár rokoch by boli prepustení a mohli v tom pokračovať? Z toho dôvodu sa rozhodne vykonať pomstu sama. Ďalším dôležitým faktorom je to, že Meir Zarchi nevykreslil mužov čisto ako násilníkov, pochopiteľne sú to takí typický "vidiecky burani", ale napríklad ich vodca má ženu a deti, ktoré miluje. Ku kladnému hodnoteniu prispieva aj predstaviteľka Jennifer Camilla Keaton, ktorá síce nie je ani z ďaleka dobrá herečka, avšak jej slzy, krik a strašné zážitky sú veľmi presvedčivé a preto je v očiach diváka sympatická a človek jej jednoducho musí pri vykonávaní pomsty držať palce. Pre mňa je "I Spit on Your Grave" jedným z najlepších exploitation filmov, všetkých čias... (09.04.2007)