Páté kolo u vozu

Zdeňka Baldová v roli přespříliš hodné babičky a Vlasta Fabianová coby její filmová dcera mě nejen pobavily, ale i bavily. Úsměvným způsobem vyprávěný příběh o tom, že ono pomyslné páté kolo u vozu může být ve skutečnosti dosti důležitým, ne-li nepostradatelným kolečkem. Inu, já mám prostě slabost pro tyhle naše staré kousky a shovívavě odpouštím vše, co by se dalo vytknout. (31.10.2016)

Slušný rodinný film. Přesně takový, jaké uměl natáčet Bořivoj Zeman. Poslání točit aktuální komedie reagující na společenské nešvary bylo v té době sice už zbytečné, ale proč se nenechat vytrhnout milým vkusným příběhem s dobrým hereckým obsazením? Film by se bez přítomnosti Zdeňky Baldové asi rozpadl, ale právě kvůli ní stojí film za zhlédnutí. Ne snad, že by herecký úkol byl v kontextu filmových babiček nějak výjimečný. Ale Baldová do něj vkládá životní zkušenost všech těch jen zdánlivě stereotypních rolí, které hrávala během celé kariéry. Je opravdu nutné dívat se na film z roku 1958, abych si uvědomil, co všechno se dá představit pod pojmem "Herečka"? Dokázat svou pouhou přítomností žít na filmovém plátně! (14.12.2003)

Nadčasový film a nadčasové téma, platné stále. Nůžky mezi skutečně emancipovanými babičkami a těmi služkami dětí a vnuků se stále otevírají. Baldová svým kouzelným způsobem prozřela, ale kolik dnešních babiček ani nevnímá, že dělá v rodině hospodyni? Uf, ale to sem až tak nepatří. Ve Splitu, tam je usmiřování nejkrásnější. (04.06.2008)

Zemanův povedený remake Němcové nepovedené babičky. Název filmu určitě nevystihuje situaci Baldové, neboť páté kolo u vozu je pojmenováním pro něco zbytečného, což ona v té domácnosti nebyla, právě naopak, záviselo na ní vše. Leda že by to měla být metafora pro to, jak na ni nahlíželi její blízcí. S ohledem na rok vzniku filmu potěšil socialisticky nerealistický a neschematický scénář a civilní herecký projev. Postavy nebyly černobílé, třeba jinak dobrá babička svým neustálým voláním ohledně obědového menu by dokázala rozpohybovat do nezastavitelných grimas i takovou za všech okolností pokerovou tvář, jakou se např. honosil Buster Keaton. Navíc některé její názory působily poněkud zajímavě, např. že žena má muži dělat žárlivé scény, protože on si pak radši nevěru rozmyslí, aby doma neměl peklo. Což mi přijde podobně střelené jako zcela opačná rada, která byla moderní v šedesátých až osmdesátých letech, kdy se hlásalo, že žena má být na nevěrného muže co nejhodnější a podstrojovat mu, aby si uvědomil, o co může zanášením přijít. No to je jedno. Na druhou stranu Baldová prokázala zdravý úsudek, když své vnučce zakazovala schůzky s mladým jelínkem. On se sice kasal, že rodinu uživí svým hudláním, ale babička správně usoudila, že s tou jednou jedinou písničkou, kterou uměl a bohužel hrál celý film, totiž "Cikánský baron jsem já", žádnou díru do světa neudělá. (05.07.2013)

"Jeseň života, rodina, vnoučata bože co si starý člověk může víc přát..." Zdeňka Baldová jako přehnaně hodná babička, kterou její rodina tak dlouho využívá, až jim čiperná babička ukáže, co proto. Tahle její role je přitom určitě mnohem sympatičtější, než jakou dostala přibližně ve stejné době v Morálce paní Dulské. V něčem je tento film až úsměvný (viz jak se babička snaží čelit riziku nevěry u svého zetě tím, že nechá přečalounit pohovku), ale jinak jde o nadčasové téma. Vždyť kolik stárnoucích rodičů i dnes v reálu uvažuje, jako ona hlavní protagonistka tohoto filmu: "Přece nenechám rodinu na holičkách…" (22.04.2022)