Den poté

8.6.2006 - jsem tomuto bijáku dal 3*, ale skoro za 20 let zvedám na 4*, hlavně první část, je vysloveně krasojízda, jak si náš film připravuje na druhou půlku, buduje v nás očekávání, napatí, to prostě nemá chybu, pak začne Ronald Emmerich čarovat s vlnama, mrazem a vůbec počasí by z něj nemělo radost co z něj tady Roland dělá za stvůru, postupné zamrzaní amerckého pobřeží je zkrátka filmařský luxus. Jen mám dojem, že v poslední části už nemá film takovou údernost což bude zřejmě tím, že nemá už moc co dalšího nabídnout, ale i tak se jedná o velkolepou podívanou. (08.06.2006)

Typicky americký film typicky německého režiséra. Emmerich je mistr nadupaných rozpočtů a velkých megalomanských apokalyptických projektů, kterými v minulosti táhl do kin miliony diváků a za které mu kritika leckdy uštědřila nemilosrdné rány. Den poté je příkladem snahy ukázat lidem to co nechtějí vidět tak, aby se to vidět v budoucnu báli. Ač to vypadá jako veliká utopie a zase nějaká ta maškara v hollywoodském střihu, tohle je možná realita. To, že se obal Země kazí jak otevřené sardinky ve vedru je fakt, to že tomu nedokážeme zabránit je taky fakt a to, že to někdo pojal ve velkém stylu, to je buď snaha upozornit a nebo vytáhnout z toho maximum komerce. Už samotný úvod a hutný hudební doprovod skladatele Haralda Klosera, skvělá dynamická kamera a dobře naplánovaná výprava film slušně rozjíždí. Škoda že se za polovicí láme do zívačáku druhdy protkaného jakýms takýms dozvukem předešlé akce. Film má samozřejmě tytéž mouchy jako další Emmerichova díla, tudíž některá hluchá místa, pokusy o přílišný patriotismus, sentimentální mentálnosti a leckdy zbytečně přeefektované scény. Někdy sem si říkal, jestli on už to nedělá naschvál, že mu z digitalizace asi ruplo v bedně a i zvířata by rád překopal k obrazu svému. Ale to celé vede k jedinému závěru, že když nezačneme jednat, tak stejně jako koukáme s otevřenou pusou na megalomanské akční výjevy, budeme jednou koukat až se tohle stane realitou. Za speciální efekty dávám 80% (docela se mi líbilo šikovné dělení jednotlivých obrazů úderem blesku), za dějovou linii 60%, za pokus o nástin reality 70% a za samotné ztvárnění, slušný herecký výkon Dennise Quaida a už výše zmiňovanou kameru 70%. Sečteno a podtrženo, ač je to přeplácané (ve 3D zvuku ovšem naprosto dokonalé) dávám 4 hvězdičky. (30.10.2004)

„Nič také sa nikdy nestalo.“ – „Nie posledných 10 000 rokov.“ Na rozdiel od PATRIOTA sa Emmerich konečne na nič nehrá a iba rozpráva nenáročný dobrodružný príbeh o tom, ako otec (Quaid) prekonáva šialené prírodné problémy a ide za synom (Gyllenhaal), ktorý sa medzitým snaží prežiť. Emmerich má tieto trikové veľkofilmy proste rád. Jeden zásadný rozdiel medzi týmto a ID4 (alebo GODZILLOU) je v tom, že besnenie živlov (na rozdiel od útoku mimozemšťanov, či prerastenej jašterice) poznáme všetci, takže nás z jednotlivých demoličných scenérií mrazí. V neposlednom rade mi to pripadalo u Emmericha prvýkrát, že hrdinami boli obyčajní ľudia, nie papierové figúrky. Roland sa učí - uberá dialógy a necháva rozprávať kameru, hudbu, strih. S týmto jeho filmom som sa cítil dobre (vyberanie kníh na spálenie, vlky). Ale v prípade, že nás chceli tvorcovia seriózne varovať, tak neviem neviem. No ak nás chceli iba zabaviť... uspeli! (30.04.2005)

Severní vítr je krutý. Počítej lásko má s tím. Tak dlouho Američané narušovali ekosystém, až se jim matička příroda rozhodla životy taky narušit. Způsobem, při němž mohou všichni odpůrci USA sborově zachrochtat blahem. Brutální změnu klimatu sice jako první schytají Japonci, ale chápejme to jako opožděnou pomstu za Pearl Harbor, Američané si rádi řeší mindráky skrze film. Se zvláštní zodpovědností k této „národní povinnosti“ pak přistupují ti, kteří do Ameriky přišli za světlými zítřky z jiného státu a cítí se jí být zavázání. Ke konci pod vším tím sněhem a „milujitějátebetaky“ dialogy zcela zaniká, kdo nese největší podíl viny. Emmerich (věřte tomu nebo ne, ale on byl schopen napsat i scénář) se na to nebojí dívat z té lepší stránky (viz. urovnané vztahy s Mexikem) a jaksi zapomíná objasnit takové „detaily“, jako že se špičkový klimatolog ve svých odhadech sekne o nějakých sto let. Ve filmu je několik momentů, kdy jsem si nebyl jistý, jestli jsem se stal obětí rafinovaného žertu či režisérovy tuposti. Když v nejkrizovějším okamžiku americký prezident vyřkne otázku „Co mám dělat?“, když je lidem uvězněným v knihovně doporučeno, aby pro zahřátí spálili všechno, co se dá, když černoch se psem nezahyne jako první… . Kvalita triků je přímo úměrná nekvalitě hereckých výkonů, podobně jako v takovém Twisteru zde nenáleží hlavní role lidem, nýbrž tomu, před čím lidé prchají. Mnohé scény jsou k nesnesení krásné, říkejte si třeba kýčovité, ale mně se líbily. Dojem trikové stránky filmu kazily snad jenom ti směšně digitální vlci (a vlci už jdou sem). Za kluka s leukémii nakonec přeci jenom dám tři (až uvidíte, tak pochopíte, když nepochopíte, nejste pro tento film dostatečně cyničtí, což je vlastně dobře). 55% Zajímavé komentáře: Tom Hardy, ScreamJay, Legas, system, MilesTeg, Huncút (16.08.2007)

"Velké triky, velké náklady" -to je převládající pocit, který z filmu mám, a to není zrovna o co bych stála, jenže když on tenhle film právě na tom stojí a padá. Jak to, že takové Skleněné peklo mohlo disponovat luxusem v podobě scénáře s morálním poselstvím a skvělými hereckými výkony? Den poté má být vážný film, tak proč se musím smát (a věřte, že nerada) na místech, kde bych měla být zděšená? Takové scény jako třeba ta, kde Quaid přeskakuje průrvu v ledu s nákladem v náručí nebo srdnatí reportéři mezi létajícími autobusy, vjezd lodi do města, selekce knih, které přijdou do plamenů.... to se mě těžko vydýchává. A co teprve výlet studentů za penicilinem na prkýnkách ze židlí a ještě s vlky v zádech. Takže kdyby v tomto filmu chyběly stupidní hlášky typu "táta řekl, že pro nás přijde a já mu věřím" nebo "příroda si vybírá svou daň", tak snad budu ještě zklamaná. (26.01.2005)