Podivné vyšetřování

Jeden z nejlepsich scenaru, ktery kdy vznikl. Uzasna myslenka a kritika systemu. Verim, ze kdyby si tvurci jeste vice s dejem a dialogy pohrali, byl by to jeden z nejlepsich filmu vubec. Skvely herecky vykon Volonteho v roli chladnokrevneho inspektora. Pozornost zaslouzi i tradicne vyborna hudba Morriconeho. (09.08.2014)

Už aj na svoju dobu trochu tuctovejšie lavírovanie hlavného šéfa vyšetrovacieho tímu. Jeho vlastnosti a profesionálna lojálnosť, ktorou sa obklopuje a vlastní démoni, ktorí protirečia jeho odbornej schopnosti v kontradikcii prirodzenosti autority, ktorej sa dôveruje, poukazuje na krehkú hranicu dobrého a zlého úmyslu, ktorá je zakorenená v každom človeku. A je jedno, či ste cukrák, ktorý odflákol narodeninový koláč, alebo detektív, ktorý sa chce svojho prípadu čo najrýchlejšie zbaviť a otravuje ho kľučkovanie kauzou, ktorej vyšetrovanie nikam nespeje. "Kafkovské" maniere a inteligentné prepojenie čudáckej diverzie s posadnutosťou falzifikovať a neskôr sa do krvi priznávať k vlastnému trestnému činu je typickou črtou ľudskej nerovnováhy a strachu. Snímok ukazuje, aké je to, keď sa nechá prietrž nelogickostí presiaknuť až za pomyselnú zdravú hranicu. Potom je možné, že nastane aj tá najnepravdepodobnejšia situácia, akú sme mali možnosť vidieť. (12.06.2019)

Kdysi během jedné z mých prvních četeb detektivek v dětství mne napadla ta ďábelská myšlenka, co když je pachatelem zločinu přímo jeden z vyšetřovatelů a tudíž nikdo mu na to nemůže přijít... No, tak zde ho máme, chladnokrevného vraha své osudové ženy a šéfa na policejním oddělní v jedné osobě, který se rozhodl něco takového vyzkoušet přímo v praxi a prokázat si tímhle svou neomezenou moc. ,, V té době jsem byl rozpolcen, jestli se mám ke své vině přiznat..." Jaksi rozpolcený zde rozhodně nebyl pouze hlavní (anti)hrdina, ale i můj celkový dojem z filmu. Zápletka mne spíše odpuzovala a erotické hrátky s focením milenky v poloze zavražděných dam (pro někoho možná vtipné) a drsným žertováním o konání proti zákonu tomu dodávaly až rozměr úchylnosti. Na druhou stranu mne od počátku zaujala osobitá dynamická kamera, velmi mne bavilo vyprávění příběhu na přeskáčku, díky kterému se postupně odhalovala nejen minulost ve vztahu Inspektora s milenkou, ale i silně kritický obraz společnosti. Nikoliv samotná fikce o vyšetřovateli a vrahovi v jedné osobě, nikoliv nadčasové politické dialogy o moci, o revolucionářích, o Stalinovi nejdřív milovaném a pak stejně zavrhovaném, ale vzájemné skloubení těchto dvou linií dělá pro mne Podivné vyšetřování snímek do jisté míry kontroverzní (,,Ty můžeš klidně spáchat zločin, jaký chceš. To je nádhera!"). Vše do sebe funkčně zapadá včetně té patologické úlisnosti ze strany Volontého i poměrně afektovaného herectví a tvoří geniální celek, předposlední scéna se zvráceným výslechem odehrávájícím se v mysli Inspektora byla nádherným završením. Přesto ve mne zatím doznívá i jistá nechuť, která mi nedovolí sáhnout po plném hodnocení. 85% (# Season Challenge Tour 2020: 14. téma – cizojazyční filmy nominové na Oscara) (05.05.2020)

Měl jsem pocit, jako bych seděl na nepohodlné židli, ruce svázané za zády a přede mnou se výhružně nakládal režisér v pozici vyšetřovatele a řval na mě: "Tak co, pochopil jsi konečně můj umělecký záměr? Je ti opravdu všechno jasné? Nebo ti to mám, ty tupče, ještě jednou opakovat?" Problémem snímku není obsazení ani námět, ale to, že je přepálený. Volonté záměrně přehrává, až to bolí, působí výrazně nepřirozeně, jako v grotesce. Tahle kritika systému mohla výborně fungovat, pokud by se zahrála civilně, pouze s jemnou nadsázkou, kdyby diváka znejisťovala a uváděla ve zmatek, kdyby všechno neodhalovala okamžitě. Tady jsem měl místy pocit, jako by místo hudby zazněla cirkulárka. Podivné vyšetřování na mě působí tak, že to mohl být perfektní biják, kdyby na více místech ubral. Celkový dojem: 45 %. (23.10.2018)

Kafkovská vize moci jako samoúčelného a sebeuspokojujícího opia odtrženého od svého účelu a nakonec už i bez jakéhokoliv logického smyslu. Film vslovuje závěr (věru, domnívám se pravdivý), že dnešní moc taková již opravdu je. Už netrestá excesy, které tento její charakter zrůdně zjevují, ale zcela se s nimi ztotožňuje a přijímá je za svoji vlastní normu. Moudré, hluboké, nádherné. (01.11.2009)