Bob Marley: One Love
Bob Marley: One Love
Bob Marley: One Love
Bob Marley: One Love
Režie:
Reinaldo Marcus GreenKamera:
Robert ElswitHudba:
Kris BowersHrají:
Kingsley Ben-Adir, Lashana Lynch, James Norton, Tosin Cole, Anna-Sharé Blake, Daniel Melville Jr., Aston Barrett Jr., Michael Gandolfini, Anthony Welsh (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Na začátku filmu Bob Marley: One Love potkáváme titulního hrdinu (Kingsley Ben-Adir) v okamžiku, kdy už je jamajským národním hrdinou. Věčného idealistu a neúnavného propagátora rodného ostrova trápí všudypřítomné násilí, které rozdmýchávají dva hlavní znepřátelené politické tábory a na ně napojené zločinecké gangy. Marley trochu naivně sní o uspořádání obřího koncertu, který svede pod jedno pódium všechny dosavadní nepřátele a i s pomocí jeho hudby je přiměje zakopat válečnou sekyru. Než ten sen stačí realizovat, zaklepe násilí i na dveře jeho domu. Při útoku ozbrojeného gangu jsou vážně zraněni jeho manželka a manažer. To Bobovi sejme klapky z očí a uvědomí si, že Jamajka v danou chvíli není zemí, ve které by chtěl vychovávat své děti. Odstěhují se do Evropy, do Anglie, kde na dredatého kluka v typické pletené hučce nejsou dvakrát zvědaví. Jenže když je člověk geniální muzikant, prosadí se i v prostředí, které je schopné ho jen kvůli vzhledu strčit do vězení. Paradoxně právě tady, na ostrovech, které se od toho jeho rodného snad nemůžou lišit víc, se jeho kariéra rozjede tak, že ho to právem vynese mezi nejvlivnější muzikanty dvacátého století. (Cinemart)
(více)Recenze (51)
Tenhle snímek řadím do kategorie "poctivá filmařina bez přesahu". Jeden krátký naplněný život atraktivně zpracovaný do stominutové podoby. Jen ty "lyricko-epické Bobovy vidiny" ze mě nedostávaly víc emocí, jak asi bylo zamýšleno, ale naopak docela narušovaly flow filmu. Zkrátit to o ně a přidat místo nich ještě jeden, dva klíčové momenty života a bylo by to ještě mnohem lepší. I tak ale pěkný film o chlapíkovi, na kterém jsme dávno po jeho smrti v nultých letech vyrůstali, důstojný pomníček a excelentní herecké výkony. ()
Kdo četl životopis od Timothy Whitea , tak ví , že se film drží skutečnosti . Jinak se tam nevyskytují jiná pohlaví a není to mejnstrým , tudíž to nebude opěvováno jako podobné záležitosti vzniklé dříve , které zmiňují kolegové . Já byl spokojen . Na Jamajce jsem před lety byl , takže vím , že ta situace ohledně bezpečnosti je stále přetrvávající otázkou . A rastové v Blue Mountains jsou skvělí lidé. ()
Tady s Enšpíglem nesouhlasím. Někdo kdo dá Ivetě 5* nemůže hodnotit někoho jako je Bob Marley i když ho viděl už dva dny před premiérou 🤣.Boba a jeho hudbu miluju od mládí a tady bylo řečeno všechno, co se dalo do tak krátké stopáže vměstnat. Nejde nic jiného než 5* ()
Souhlasím s tím, že se tvůrci nemuseli bát zajít trochu víc do hloubky, Bob Marley byl celkově velmi kontroverzní člověk, zatímco z filmu vychází dost neutrálně, ploše. Nicméně, ve výsledku to není žádná tragédie. V rámci žánru si neodiskutovatelně drží celkový nadprůměr. Kingsley Ben-Adir překvapil nejvíc, v některých polohách měl Marleyho nastudovaného velice věrně. Emočně mě to nijak zvlášť nezasáhlo, ale uteklo to rychle. Též jsem ocenil nepřeberné množství původních songů, které ve filmu zazněly. Nač být kritický, z kina jsem odcházel spokojen (když opomenu teenegery, kteří choděj do kina prakticky na předehru). 70% ()
Mám tyhle filmy o životě mrtvých hudebníků rád. Bob Marley je zajímává volba na adaptaci. Upřímně si myslím, že by se v jeho životě určitě našlo víc dramatičtějších momentů. Na film se pěkně kouká díky pohodově atmosféře. Filmu možná chybí více nějakých výrazných momentů, ale pokud chcete trochu poznat život Boba Marleyho není to špatná volba. Příjemných 7/10. ()
Filmový průmysl má svá pravidla. Pokud někdo touží po Oscara, většinou pustí svůj film do kin ke konci roku. A pokud chce natočit životopis, šance na tuhle cenu se zdvojnásobí. Bob Marley: One Love však vystupuje z tohoto modelu. Zdá se, že tvůrci možná nechtějí konkurovat ostatním Oscara hladovým filmům. Samotný film se věnuje Marleyho exilu v Anglii a návratu na Jamajku, ale spíše povrchně. Chybí mu hloubka a snaží se vyhnout kontroverzím, což způsobuje, že Marleyho portrét působí mdlým dojmem. Film sice vypadá dobře a je slušně zahraný, ale nedokáže přinést mnoho nového o Marleyho životě. Zda-li stojí za to jít na tento průměrný film, záleží na vašem zájmu o Marleyho hudbu a život. ()
Tesne po premietaní v kine som bol ľahko rozčarovaný a sklamaný keďže som vnímal viac problémov vo filme a udelil by som 2 hviezdičky ale trochu silnejšie. Keď som sa na to vyspal, tak by som svoje hodnotenie upravil na 1*. Tento film považujem za napľutie do tváre legende menom Bob Marley. To, že samotný dej je úplne plochý a nezaujímavý vám udrie do očí v podstate po 30 min. filmu. Keď si na netflixe pozriete 1-hodinový dokument ktorý mapuje presne túto etapu hudobníkovho života asi odídete spokojnejší keďže tam aspoň uvidíte dokumentárne zábery, rozhovory s reálnymi ľuďmi, politikmi atď. V samotnom filme nie je žiadna pridaná hodnota, chýba mu srdiečko, spád a totálne nevyužil možnosť uchopenia látky. Bob Marley nie je zobrazený ako ľudská bytosť s chybami alebo tienistými stránkami, nie je ani šokujúci, nie je ani prirodzený. Nevyužili ani druhú stranu legendy a nie je zobrazený ani ako poloboh, jeho vzťah k vlastnému národu je v podstate nulový a totálne bez náboju. Postavy sú bez hĺbky a motivácii, je to v podstate dramatizovaný súhrn výjavov z Bobovho života bez hlbšej podstaty a odkazu. Človek a jeho odkaz ktorý 50 rokov sprevádza ľudstvo v miery, vojne, láske aj bolesti bol zmrštený a vykastrovaný do výstavnej rýchlokvasenej povrchnej podoby televíznej tvorby z konca 90tych rokov. ()
Škoda, že bol Jamajčan. Keby Jamajčan nebol, možno by si tvorcovia dali aj tú námaha a bližšie nám rozpovedali nie len jeho príbeh, ale aj kontext vojnovej Jamajky, či farebné myšlienky Rasta. Lenže Bob Jamajčan bol. Preto niekto usúdil, že bude stačiť, aby nám ukázali príbeh jeho najpopulárnejšieho albumu, rise to global fame a chorého palca na nohe. Veď predsa jedinečný soundtrack zakryje všetky odfláknuté domáce úlohy. Škoda nevyužitého potenciálu, no napriek tomu také príjemné pozeranie. ()
Související novinky
Beatles dostanou čtyři filmy o všech svých členech
Hudební životopisné snímky jsou evidentně pořád na vzestupu. Po krasojízdě, kterou v kinech předvedl film Bohemian Rhapsody, jsme se dočkali Rocketmana nebo Elvise a v současnosti se pak na plátnech… (více)
Tvorba Reinalda Marcuse Greena se z většiny soustředí na životopisné filmy. Je to člověk, který nám nadělil velmi povedeného Krále Richard, který se i pokusil vyhrát zápas na Oscarech za nejlepší film a další kategorie. Zde Green pokračuje v jeho tvorbě a přichází tak s životopisným snímkem o Bobu Marleym. Obecně jsem velmi rád, když během roka vyjdou alespoň dva životopisné snímky. Tento rok už jsme tu měli nadprůměrného Ferrariho a teď už i Bobíka. A když už přijdou na svět životopisné snímky o nějakém hudebníkovi, tak bývají většinou povedené. Z Bohemian Rhapsody si člověk sednul na prdel a film mu nabídl dechberoucí příběh doplněný perfektní technickou stránkou. Dále třeba Rocketman, který se pokusil o muzikál a šílenější stylizaci, což se mu povedlo. Poté Elvis, ze kterého zářili barvy a Luhrmenův styl pompézní. A teď přišel na řadu film o králi Regge. Bohužel však nepřichází s ničím novým či výstředním. Problém je, že se film na nic nesoustředí a na nic neklade důraz. Vemte si například Aliho od Michaela Manna, který místo klasického sportovního životopisného filmu, tak se soustředil spíše na politiku kolem Aliho a jeho postavení v ní. Bohužel a bohudík to je Michael Mann čili ty momenty z ringu naprosto porazili tu politickou linku. Mann se soustředil spíše na tu dění kolem Aliho než na mysl úžasného zápasníka Muhhameda Aliho. Ono, kdyby byla ta politická linka lepší tak neřeknu ani slovo, ale ona dost pokulhává za tou zápasnickou. Alim jsem chtěl poukázat na to, že by mě u Marleyho vůbec nevadilo to, kdyby se film zaměřil na politickou linku. No jo, jenže Bob Marley: One Love nedělá nic, čím by se odlišil, něco, čím by zaujmul. Politika, songy, osobní život, koncerty - to všechno tam je, ale v takovém měřítku, že si člověk nevzpomene, co ve filmu dominovalo. Když by se někomu nelíbila příběhová linka v Bohemian Rhapsody, tak proti té technické stránce nemůže říct ani slovo. Zatímco tady, divák nedostane nic, co by ho vystřelilo ze sedačky. Politická linka, i když se film tváří, že se tomu dostatečně věnuje, tak opak je pravdou. Osobní život tu je jen okrajově a nikdy nepronikneme do samotného Boba Marleyho. To, že tu jsou dvě nebo tři lehce emocionální scény, je jedna věc, ale tím to končí. Závěr bych porovnal k Bohemian Rhapsody. Tam totiž u konce i kapka ukápla, kdy jsme zjistili, že Freddie má AIDS. Protože tam jsme měli dostatečný prostor si s postavou vytvořit vztah a tím, že byl příběh plný emocí a měl jasnou strukturu, tak to na konci na emoce opravdu zahrálo. Tady se taky dovídáme, že má Marley smrtelnou nemoc, ale kromě oznámení od doktora to hasne společně s emocemi. Tady ten film nedokáže vzít za emoce a to ani na těch koncertech, které většinou bývají jistou v tomto typu filmů. Koncerty potěší, ale asi nejlepší momenty jsou ty, kdy kapela skládá. Celkově jsem z filmu lehce zklamán, nedokáže se na nic soustředit a přitom chce pohltit vše, co Boba Marleyho dělalo Bobem Marleym. Může být také chyba, že film zobrazuje jen část života Boba Marleyho. Film začíná +- Bobovou emigrací do Británie. To nemusí být chyba, tedy, když se to udělá pořádně, ale ono to pořádně udělané není. Životopisné snímky jsou většinou pro herce příležitost si vysloužit Oscara. Tady tomu má nejblíže samozřejmě Kingsley Ben-Adir, ale z jeho výkonu nějak odvařenej nejsem. Hrál dobře, ale touha po Oscarech je marná. Lasha Lynch hraje podobně jako Kingsley čili dobře, ale dokonalé to není. Z technické stránky bych měl pravděpodobně pochválit zvuk a hudbu, a já to tak udělám, ale porovnám-li to s Bohemian Rhapsody či Elvisem, tak z technické stránky to je jen snítko prachu a to doslova. Písničky náladu zvednou a pár jsem si jich stáhl, ale to je u tohoto typu filmu jistota. Kamera neosilňuje, stejně jako střih a další prvky. Abych to shrnul a uvedl na pravou míru. Z filmu jsem lehce zklamán, myslel jsem si, že životopisné snímky z hudebního světa jsou jistota, ale teď Bobík ukazuje, že úplně ne. Film nemá nic výstředního, nic, čím by osilnil. I když jen záporně hodnotím, tak na druhou stranu nemyslím, že by to byl špatný film. Jen nejsem zvyklý na to, že by byl hudební životopisný snímek, tak nevýjimečný. Bob Marley: One Love je tak životopisný snímek, který se na nic nesoustředí čili v ničem nevyniká a nabízí jen nadprůměrnou zábavu, což je zvlášť v tomto případě obrovská škoda. Známka: 5,5-6/10 () (méně) (více)