Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (223)

plakát

Království Planeta opic (2024) 

Po ukončení trilogie s Ceasarem jsem si opravdu myslel, že jakékoliv navázání bude průšvih, který sérii ublíží. Také jsem se velmi bál, aby tam nechyběla prezence lidských postav, přece jen ve všech předchozích filmech lidské postavy byly, takže jsem měl strach, jestli to čistě opičí postavy dokážou utáhnout sami. Hlavní strach jsem měl s těmi zmíněnými postavami, že nedokáží zopakovat kvalitní prokreslení opičích postav. Celkově jsem filmu moc nevěřil, sice trailery vypadali nádherně, přesto jsem se bál, že to prostě pohoří. A teď se ukazuje, že veškeré obavy byly zbytečné, protože Wes Ball, režisér trilogie Labyrintu, nám přináší epický a krásný film, který by filmový fanoušek neměl minout. Film otevírá novou kapitolu s novými postavami, dějem a jen párkrát se odkazuje na Ceasarovu trilogii. V úvodní sekvenci při šplhání pro vejce jsem si říkal, jestli to bude stačit, jestli skok o 300 let do budoucnosti není až příliš. Po 15 minutách jsem byl jistý, že se bude jednat o něco výjimečného, co rozhodně nebude dělat ostudu původní trilogii. Příběh má rychlý spád, zápletku mohli udělat zbytečně jednoduchou, ale přesto ji udělali trošku složitější. Hned na začátku tu máme napumpovaný chaos, kde do vesnice kmene našeho hrdiny vlítne druhý kmen a všechny je unese. To byl jeden ukazatel toho, že ti, co dělali tenhle film, tak dokáží natočit pěkné akční scény. Ale přesunu se k příběhu, kde po tomto zničení vesnice sledujeme Noe, který putuje se pomstít a najít svůj unesený kmen. My tak sledujeme velké pátrací dobrodružství. Jeho putování nabere mnoho odboček, ale přesto to je kvalitní dobrodružství, které baví. Jak jsem říkal, největší obavy jsem měl z vykreslení postav, jestli budou mít dostatečně velký charakter, aby zaujmuly. Ano, měli a ke konci jsem si ke každé postavě našel nějaký vztah a tvůrcům se opět povedlo, i když to tentokrát měli o trochu těžší, vybudovat poměrně prokreslené postavy, o které se divák může bát. Teď zpětně si uvědomuju, jakou motivaci měla Mae, že sledovala Noe, když přece měla vlastní misi a bez Noe by to zvládla taky, ne? Teď si plně nevybavuju její motivaci, ale přemýšlím, proč se s nimi spojila. Přesunu se k vykreslení záporných postav, které stačí a naši dva záporáci mají rozhodně silný charakter a budete se je po skončení filmu pamatovat. Těmi dvěma myslím Proximuse a gorilu Sylvu. Celkově je scénář poměrně kvalitní, děj má neustále, co nabídnout, dialogy jsou svižné a fungují, postavy jsou poměrně dobře vykreslené a samotný děj je jedno velké epické dobrodružství, které otevírá cestu potencionální trilogii. Z hereckých výkonů tu úplně nemá cenu hodnotit, protože tu máme jen figuríny sloužící pro animátory. Jediná plnohodnotná lidská postava tu byla Mae, kterou hrála Frey Allanová, která špatně nehrála, na druhou stranu tu také neměla nějak upovídanou a flexibilní postavu. Z technické stránky to klasicky vypíchnu předností filmu, což jsou efekty. Z trailerů jsem se lehce bál, jestli to bude tak dobré, jak se čekalo. No a očekávání naplněno. Jednotlivé opice jsou opět posunuty o level výš a hned po Avatarovi tu máme nejlépe počítačově vytvořené postavy. Exteriéry tu jsou propracované a já prostě nemám šanci si stěžovat na jakékoliv cgi. Podtrženo, sečteno, máme tu horkého nominanta na Oscara za vizuální efekty. Jenže Duna je Duna a ta si na příštích Oscarech veškeré technické sošky sebere pro sebe. Po vizuální stránce tu máme opravdu vyšperkovaný a nádherný epický snímek. Dále tu máme kameru, která si stále drží kvalitu z předchozích filmů, což znamená, že tu najdeme krásné záběry, především v akčních sekvencích, skvělé nasvícení, jednoduše kvalitní kamera. Dále také zvuk, který je vedle kamery špičkový. Je krásně ostrý a čistý, což dělá film po audio stránce velmi vydařeným. Schválně si porovnejte ostrost a kvalitu zvuku v Království planety opic třeba s letošní Godzilla x Kong, abyste viděli, vlastně slyšeli, ten rozdíl. I když to je možná až moc, ale Království planety opic má velkou šanci se uchytit na nominacích za zvuk při Oscarech. U trilogie s Ceasarem jsem měl lehkou stížnost na hudbu, že by měla být více epičtější, víc zapamatovatelná. Tady ten lehký problém stále přetrvává, ale stále to je kvalitní soundtrack. Jednotlivé akční sekvence shrnu dohromady a vyjde mi z toho kvalitní filmařina, která má nápady, je dobře nasnímaná, ozvučená a rozhodně není okoukaná. Jakožto fanouškem tohoto filmového světa jsem příjemně překvapen, že se tvůrcům povedlo vzdáleně navázat a vytvořit si základy pro potencionální trilogii. Tvůrci toho mají mnoho před sebou, ale už teď mohu říci, že mají dobře našlápnuto. Království planety opic je epická jízda, která je po technické stránce dokonalá, po té scénáristické to už takové terno není, ale stále to je parádní dobrodružství, které má co nabídnout. Jak říkám, jsem překvapený, z té technické stránky ani ne, věděl jsem, že to vyladí ke kráse, ale jsem překvapený ze scénáře, protože tu stále máme epický a konzistentní příběh, který dělá chyby jen málo. Známka: 7,5/10

plakát

Válka o planetu opic (2017) 

Matt Reeves pokračuje v opičím universu a přináší nám další dobrodružství, kterému ani napotřetí nedošlo dech a stále má co nabídnout. Ze slunného San Fracisca přes mokré lesy San Francisca jsme to zakončili ve zmrzlé, zasněžené a nehostinné krajině, která uzavírá tuto epickou kapitolu. Podívám-li se na tuto sérii z hlediska kvality obsahu, tak musím říct, že si nejenže drží kvalitu, ale každým dílem je lepší a lepší. Tedy, tady si nejsem jistý, jestli se mi víc líbila dvojka nebo tahle trojka. Oba díly mají značné kvality a jsou to pořádné dobrodružné spektákly, které už jenom z té technické stránky zaujmou, a přitom i z té příběhové stránky mají co nabídnout. Příběhově se tu bavíme o opět epickém a nabušeném příběhu, který samozřejmě zaujme z vizuálu, ale projeví i nějaké ty emoce. Každým dílem si série líp a líp buduje postavy, a tady se o ně člověk opravdu bojí, jako by byly lidské. Tvůrci je dokázali tak prokreslit, že je jedno, že sledujeme mluvící opice, protože mají hloubku a rozhodně si s divákem vytvoří pouto. Z postav tu přibil Bad Ape, který se stará o humor, bohužel to ne vždy funguje, zvlášť když se snaží odlehčit takto surový a celkem temný příběh. Přibyla i postava Plukovníka, kterého ztvárnil Woody Harrleson. Plukovník tu je zajímavou postavou, rozhodně není k zahození a má jako postava nějaké ty kvality. Má jistou hloubku, je to sice blázen, ale některé jeho monology či dialogy byly opravdu dobré. Nazval bych ho jako dobrým záporákem, který zaujme jednak po té papírové stránce, tak i po té herecké. Každým dílem musí značka přicházet s většími a velkolepějšími nápady, což je často u velkých značek problém. Tady je to vybalancované, občas film přišel s něčím, co už bylo lehce přetažené, ale zase to vyrovnal něčím jiným, takže tu zas až takový problém s tímhle přestřelením příběhu nebyl. Kdyby na to navazoval další díl, tak tam by to už možná trochu drhnulo. Z hlediska scénáře tu máme dobré dialogy, skvěle prokreslené postavy a strhující příběh, který má té epiky a emocí na rozdávání. Z hereckých výkonů tu klasicky chválím Serkise, který je v roli opice ten nejlepší. Z čistě lidských rolí tu chvála jde Harrlesonovi, který roli Plukovníka zvládl na jedničku. Povedlo se mu ztvárnit fanatického radikálního vůdce, který je odhodlaný konat to, co uzná za nutné, což je jinými slovy cílevědomí blázen. To Harrlesenovi jde a blázny umí dobře. Z technické stránky tu začnu zase pochvalou tak, jak to je u této značky zvykem. Začneme s hudbou, která je dobrá, bohužel se stále nedokáže zvýraznit, aby to byl ten soundtrack, který během 5 vteřin každý pozná, což je škoda, když to je tak velká značka. Kamera se střihem tu klasicky válí, není to tak dobré jako v Úsvitu, ale stále to je na vysoké úrovni. Kamera je ostrá, ladná, pomalá, a kdyby takto měl vypadat standart blockbusterů, tak jsem spokojen. Vizuální efekty tu jsou nečekaně opět na špičkové úrovni. Celkově jsou prostě cgi krásné, realistické a klasicky si tu nominaci na Oscarech právoplatně zasloužili, i když to pro sérii znamenalo jen 3 nominace v řadě a žádná výhra, což je škoda, ale vítěze chápu. Celkově tak Matt Reeves rozumně uzavírá trilogii, která ani po třetím díle neztratila dech a je jednou z nejlepších novodobých trilogií. Film oplývá menšími zvraty, které jsou dobře udělané a nijak nenarušují zážitek z opětovného zhlédnutí. Máme tu také dobré herecké výkony, špičkovou technickou stránku a epický a emotivní příběh. Tvůrcům se povedlo napsat takové opičí postavy, že se o ně divák bojí stejně hodně jako o hlavní lidské postavy z jiných filmů. Fandil jsem natolik opicím, že jsem si vlastně neuvědomil, že jsou svým způsobem to „zlo“. Tak či onak se jedná o skvělý blockbuster, který rozhodně ani s třetím dílem neztratil na kvalitě a povedeně uzavřel trilogii tohoto opičího světa. Známka: 7,5/10

plakát

Úsvit planety opic (2014) 

Rupert Wyatt předává pochodeň, které se ujmul Matt Reeves, který v této době ještě nebyl tak velké jméno, jako je tomu dnes. A právě tímto snímkem se to výrazně změnilo. Matt totiž opičí franšízu potemnil a udělal sérii více noirovou. Z vysluněného San Francisca nás stále drží v San Franciscu, ale v mokrých a blátitých lesích, kde se bez deště a hlíny nehneme. Většina lokací je tmavších, mokřejších a více zašpiněná, což je dobře, protože to sérii dělá více temnou a ono jí to překvapivě i sluší. Tvůrci tu okamžitě nenavázali na události, které se děli bezprostředně po jedničce. Nechali tomu rozestup, což bylo dobře, protože nás vítají v jiném a svým způsobem neokoukaném světě. Člověk je ohrožený druh a opice vládnou. Už původní sekvence z lesa je jak vystřižená z Revenanta, akorát s tím rozdílem, že Revenant je o rok novější film, že by inspirace? To asi ne. Z příběhové stránky se jedná o opět poutavý film, který dokáže výrazně zaujmout. Už v prvním díle nám tvůrci dali najevo, že opičí postavy dokáží napsat a divákovi je zpřístupnit, no a tady je tomu ještě víc. K jednotlivým opičím postavám si člověk najde vztah. To na této sérii chválím, že dokáže jednak mít dobré lidské postavy, ale především i ty opičí. Je to blockbuster, ale na rozdíl od blockbusterů, které se falešně snaží tvářit jako emoční nářez, tak tady tomu opravdu je a zase mě to přivádí k prokreslenosti postav, kde musím prostě pochválit ty opičí charaktery, které jsou prostě dobře napsané a převyšují ty lidské. Z hlediska příběhu tu máme, jak už jsem zmínil, mokrý, blátitý film, který však, jakmile se dostane i do městských exteriérů, tak stále dokáže vizuálně zaujmout. Celkový spor lidí s opicemi dává smysl, příběh není nějak napumpovaný, že by působil větší, než jaký ve skutečnosti je. Jednotlivé motivace postav jsou jasné, také dávají smysl, možná, že motivace Malacoma není zas až tak silná, aby tolik ve filmu riskoval, ale to je jen detail, do kterého se nechci šťourat. Z hlediska scénáře tu máme povedený blockbuster, který dokázal prokreslit i člověku vzdálené postavy, ale zároveň také dokáže odvyprávět kvalitní epický příběh, který funguje na jedničku. Z herecké stránky tu máme dobře odvedený výkon Jasona Clarka, ale také našich opičáků, jako je Andy Serkis, který se proslavit těmito rolemi a v tomto ohledu nemá v Holywoodu konkurenci, v hraní skřetů a opic. Dále také chválím Garyho Oldmana, který nemá tak velkou roli, ale nebrání mu to, aby neodváděl úctyhodný výkon, což dělá. Celkově tu lidské postavy mají méně prostoru, ale přesto tu máme dobré herce, kteří odvádí dobrý výkon. Z technické stránky tu máme krásně propracovaný blockbuster, kde Matt Reeves navázal na relativně vysoké kvality jedničky, akorát to ještě o úroveň povznesl. Je tu kamera, která je s nasvícením nádherná a jakákoli scéna je pěkně vypadající. S krásnou kamerou souvisí i střih, který kameře nebrání k dlouhým a táhlým záběrům, jako je třeba ten, kde vidím transportér projíždějící opičím chaosem, a my na otáčející se věži transportéru vidíme celou bitvu z 360°. Tímto příkladem bych chtěl vyzdvihnout výjimečnou práci se střihem, který mimo jiné vytváří krásný vizuální zážitek. Dále tu máme hudbu, na kterou není vždy spoleh. Jednou je opravdu krásná, ale někdy by potřebovala, jak to říct, trošku zvýraznit a vytvořit z ní další epický soundtrack, který během 5 vteřin rozpozná každý. No a tou nejvychvalovanější složkou filmu jsou samozřejmě efekty. Z jedničky jsme tu zase o level výš a máme tu nádherně vypadající tvory, které můžeme s jistotou nazvat realisticky vypadajícími primáty. Jakmile se tu cgi zjeví, tak vypadá nádherně a rozhodně to je předností filmu. Celkově se jedná o povedený blockbuster, který kvalitně navazuje na jedničku, ba ji dokonce i kvalitou trumfuje. Matt Reeves ukázal svůj talent filmového řemeslníka, který však dokáže odvyprávět i silný a emotivní opičí příběh. Známka: 7,5/10

plakát

Zrození Planety opic (2011) 

Zrození planety opic nestojí jenom u zrodu planety opic, ale také obnovuje značku. Posunuje se z dálné budoucnosti do přítomnosti a začíná vyprávět, jak to všechno začalo. Původní Planeta opic je však stále králem a ani tato Planeta opic jí nepřekonala. Film přichází se standartní, nýbrž funkční zápletkou. Vědci se snaží přijít na lék, kterým by se dal léčit Alzheimerova choroba, lék testují na primátech, jenže se to vymklo z ruky a tito testovací primáti byly nakaženi virem, který jim zvyšuje inteligenci, ale pro lidi je smrtelným. Sledujeme tu šimpanze Ceasara, kterého si po prvním incidentu v laboratoři vzal Will (vědec) domů, aby na něm mohl testovat lék. Will má totiž nemocného otce, jenž právě trpí Alzheimerovou chorobou. Will tak má mnoho motivace k nalezení léku. Will lék najde, bohužel funguje jen dočasně. Mezitím sledujeme také Ceasara, toho nejinteligentnějšího primáta, jenž se rychle učí a prozkoumává svět, postupe času si však uvědomuje, že je jen domácím mazlíčkem, což se mu nelíbí. Po napadení souseda je Ceasar přesunut do útulku, kde pomalu vzestupuje opičí síla. Je zajímavé sledovat tento proces tohoto vzestupu, kdy člověk není připravený na to, že by se našel vysoce inteligentní jedinec z čeledi primátu, který by nahradil člověka. A celý tento proces vzestupu je i celkem uvěřitelný, teda až na menší absenci protiútoku ze strany lidí. Rupert Wyatt není známé jméno, zvlášť když jediné, co natočil zajímavého, tak byla tato Planeta opic. Na druhou stranu se mu celkem povedla. Nejedná se o něco suprového, ale rozhodně je tu zábava zaručená. Film si po celou dobu drží kvalitu, film nenudí a neustále baví. Co na ději oceňuju, tak je to, jak je v něm pojmuta jedna kapitola zrodu tohoto převratu. Film tuto kapitolu také skvěle uzavírá, nekřičí na diváka, že je to v procesu a čekejte na další, ale klidně by celá série mohla tímto filmem končit, protože je dobře film uzavřený, ale zároveň si nechává dveře otevřené. Takže tak, scénář funguje, dialogy jsou v pohodě, i když nic extra. Jednotlivé motivace postav potažmo opic, dávají smysl a nic k tomu nemám, co vytknout. Celkově je scénář poměrně povedený, nejedná se o nějaký extra promyšlený scénář, ale spíše o dobrý a povedený blockbusterový scénář, který prostě funguje a nasytí. Z hereckých výkonů tu zmíním samozřejmě Jamese Franca, který neurazí, ale zase neosilní. A jako druhého zmíním Andyho Serkise, který se proslavil rolí opic či skřetů z ranku King Konga či Pána prstenů. Jinými slovy, jestli chcete natočit opici, tak si pozvěte Serkise, který nemá v této kolonce konkurenci. Z technické stránky to vykopnu samozřejmě vizuálem, který tu naprosto dominuje. Na rok 2011 tu máme skvěle vykreslené tváře opic, jednotlivou mimiku a celkově tu jsou opice z vizuální stránky opravdu povedenou položkou, na kterou můžou být animátoři pyšní. Dále tu máme složky, jako zvuk, který je poměrně kvalitní. Dále tu je kamera, která se někdy zableskla a přinesla nám několik kvalitních a řemeslných záběrů. Samotný hudební doprovod se párkrát ozve, bohužel ne natolik, aby utkvěl v hlavě. O kostýmech tu na rozdíl od původní Planety opic nepadne ani slovo, protože se jde z dobou a co tehdy byl perfektní vzhled opice, tak dnes by to pochopitelně nestačilo. Na druhou stranu se tu VFX tolik vyřádily, že tu máme vizuálně realistické primáty, kterým se jejich totožnost ve filmu dá věřit. Celkově se jedná o obnovení starých kolejí, o nakopnutí uspané značky, které se celkem povedlo. Scénář není perfektní, jedná se spíš jen o dobrý film, který baví a odkáže zaujmout, bohužel však není nijak strhující či monumentální. Na druhou stranu to zatím, jako začátek trilogie s tou epikou nepřehnali a nevyrobili něco, co se vydává za obra, přitom to je trpaslík. Zrození platy opic je povedeným, lehce přízemním katastrofickým filmem, který nenabízí strhující příběh navzdory tomu, že to místy tak vypadá. Film je stále v rovině kvalitního blockbusteru, který především nabízí zábavu. Známka: 7/10 

plakát

Planeta opic (1968) 

Planeta opic je na povrchu už zestárlé sci-fi, které svými tehdejšími kostýmy je lehce pro smích, na druhou stranu to je také promyšlený film, který počáteční výsměch sklízí ze stolu a konečný zvrat vysvětluje vše. Během prvních deseti minut jsem byl filmu otevřený, bohužel však jsem se nemohl ubránit dojmu, že je to všechno až moc hloupé. Lidé putují vesmírem a někde v roce 3000 dorazí na planetu podobné Zemi. Tato planeta je posetá pouštěmi, lesy, džunglemi či vodními plochami, stejně jako Země, plus tu je dýchatelná atmosféra. Na této planetě však žijí mluvící opic, které se projíždějí na koních, mluví anglicky a používají střelné zbraně silně se podobajícím těm lidským. Celé toto sledování tohoto světa je prostě přitroublé, ale nezkušený divák, jako já, to sleduje a hledá v tom to, co film dělá tak ikonickým. Ono, tím, že je film tak starý, tak jsem si při něm jenom říkal, že je to starý film, měli malý rozpočet, a proto si nedovolili prořídit něco futuristického či něco, co by se od té lidské společnosti trochu lišilo. Naprosto jsem ignoroval tyto dílčí detaily v domnění, že to tehdy kvůli penězům a tehdejší době nešlo, a proto to vypadá tak hloupé. Jenže ono to všechno bylo úmyslné a já si uvědomil, jaký idiot jsem byl, že jsem si to všechno neuvědomil. Doslova a do písmene do očí bijící vysvětlení všeho je přesto tak neviditelné. V průběhu sledování filmu jsem měl pocit, že je to poměrně dobré sci-fi a že v té době bylo daleko lepší, prostě už zestárlo. Jenomže jak přišel zvrat, tak veškeré námitky, které jsem k filmu ve spojitosti s worldbuildingem a idejí, že lidé v budoucnosti bojují na jiné planetě s opicemi, měl, tak byly pryč. Neříkám, že je to dokonalé sci-fi, přece jen mu drtivou kritiku odpustíte až s příchodem zvratu, což je na jednu stranu dobře, ale i lehce chyba. Film se drží lepšího průměru a každou minutou se to zlepšuje, bohužel však divák sleduje poměrně dobrý film a až na konci tento film vyskočí o level víš, a divák si uvědomí, že to špatný film není. Sice tu vychvaluji pouze a jen zvrat, který všechno zachránil, ale on i ten příběh filmu není k zahození´. Ano, může se to zdát všechno už moc staré a k smíchu, ale třeba scéna ze soudní síně patří mezi nejlepší části filmu. Člověk tu nemá žádné práva a vše, co řekne, je otočeno proti němu, což můžeme trošku vidět i dnes. Jednotlivé dialogy, kde už jde do tuhého a řeší se tu osud našeho hrdiny, tak jsou zajímavé, ale vše vyvrcholí až ten dokonalý zvrat, který film povyšuje. Děj je sám o sobě celkem dobrý potažmo i dialogy, ale vše stojí na tom zvratu, který, jak říkám, vše vyzdvihuje a bez něj by to byl pouze celkem dobrý film. Na druhou stranu příběh je konzistentní a dokáže stát sám o sobě, akorát ten zvrat tomu dává to, co příběh zpětně nakopne. Přesuneme se k hereckým výkonům, kde asi jediná chvála pochopitelně půjde Charletonovi Hestovi, který tu dokázal předvést beznadějného a agresivního člověka, který se z planety za každou cenu musí dostat. Z technické stránky se vrhneme na výpravu, kde musím tvůrce pochválit za občasně pěkné scenérie. Kamera tu je místy kvalitní a zaujme. To samé platí i o hudbě s tou výjimkou, že je po celou dobu velmi dobrá a ne jen výjimečně. Chvála musí jít i maskám, kde se maskéři opravdu vyřádili a toho Oscara si zasloužili. Vím, dnes už tyt masky vypadají směšně, zvlášť když by se dnes použilo cgi, které by vykouzlilo daleko lepší výsledek. Jenže tenkrát bylo cgi v plenkách a maskéři tuto pozici zastávali místo nich. Na tu dobu se jedná o opravdu kvalitní práci maskérů, kterou chválím. Celkově se jedná o ikonické sci-fi, které se v průběhu reflektuje, jako „jen“ dobré sci-fi, které však s příchodem zvratu vše objasňuje a většina mé kritika šla s tímto zvratem pryč. Btw se podle mého názoru jedná o jeden z nejlepších filmových zvratů historie. Známka: 8/10

plakát

Fallout (2024) (seriál) 

Přichází další herní adaptace ve formě seriálu. K většině těmto herním adaptacím nemám ten fanouškovskej vztah, což jim ode mne celkem dost ubírá na hodnocení. Například The Last of Us jsem si užil, ale chybělo mi, že nejsem fanouškem hry. Teď však tu máme Fallout, jednu z mých nejoblíbenějších herních sérií, legendu mezi postapokalyptickými herními světy. S Falloutem jsem měl velkou obavu, jak to tvůrci pojmou, protože Fallout má takový charakter, že je velmi těžké jej celý obsáhnout a zachytit vše, co dělá Fallout Falloutem. Byla také výzva v tom, jak seriál vyprávět, kdo bude také hlavní aktér atd. Dále také, jestli bude seriál adaptovat nějaký díl, nebo bude stát mimo. Tyto všechny otázky mi běžely hlavou, když jsem o Falloutu slyšel. Z celého seriálu jsem měl velký strach, jestli se potencionál naplní. Recenze však seriál chválili, což mě lehce uklidnilo k tomu, abych se na něj podíval. Myslím si však to, že je seriál trošku nadhodnocený. I když jsem velký fanouškem Falloutu, tak jsem si u většiny epizod říkal, že by to chtělo o trochu víc. Jednotlivé epizody jsou kvalitní, zábavné, ale vždy tomu chyběla špetka něčeho navíc. Jinak celý koncept, kde sledujeme čtyři příběhy, které jsou nezávisle propletené, tak funguje. Každá z těchto postav vráží do seriálu jiný a zajímavý příběh. Max nás nechá nehlédnout do Bratrstva oceli, u Ghoula sledujeme stylovou westernovku osamělého jezdce, s Lucy zas sledujeme naprostého nováčka putujícího Pustinou a čtvrtý příběh je z Vaultu 33, kde zas sledujme z počátku dokonalý svět obyvatelstva tohoto bunkru. Obsahu je tu spousta a tvůrci zatím jenom uždíbli kousek tohoto obrovského potencionálu. Co tvůrci udělali dobře, tak bylo to, že seriál neadaptuje žádný díl, ale stojí ve stejném světě, ve stejné době, ale nic čistě neadaptuje, což jim dalo větší volnost a nemuseli tolik dbát na fanouškovské představy. Příběh jako takový je dobrý, povedl se jim a zvolili si asi tu nejlepší cestu k vytvoření několika sezónového seriálu, který ani zdaleka nevyčerpal svůj potenciál. To nejlepší na seriálu asi je to, že po zhlédnutí vám už ten růžový svět, ty kýčové předměty spojené s Vault-Tec nebudou připadat tak uhozené a vlastně naprosto otočí charakter tohoto světa. Ta růžová představa o žití v dokonalém Vaultu tak růžová zas tak není, jak to po celou dobu vypadalo. Přesunu se k postavám, kde každá silně zaujme. Poslední dobou je trend, že se tvůrci snaží kvůli genderové vyrovnanosti obsazovat do hlavních rolí ženy. Tady jsem měl k tomu pádné obavy, že to nebude fungovat, protože všichni víme, jak to poslední dobou s tímto nuceným obsazování žen do rolí vypadá. Tady to však tvůrci nezvorali. Lucy tu charakter má, je prokreslená a baví na maximum. To však platí i o všech hlavních postavách, mají prokreslenou minulost, jasně daný charakter, který se opracovává s příchodem událostí a jsou zajímaví. K příběhu ještě dodám, že velmi pomáhají i jednotlivé flashbacky, kterými nás Cooper provází a postupem dovysvětluje a uvádí nás do toho, proč a jak se to stalo. Z hereckých výkonů tu zmíním hlavní tři aktéry, kteří odvedli skvělý výkon. První je Ella Purbeklová, která tu neměla roli nějaké drsňačky, zato křehké, nezkušené, mírumilovné dobrodružky, pro kterou je realita světa cizí. Ella tuto roli zvládla s přehledem a těším se na to, až jí v příští sérii uvidím. Koho dalšího rád uvidím, tak je Aaron Moten, který v roli rytíře Bratrstva také zaujmul a jde vidět, že Moten hrát umí. No a posledním důležitým tu byl i Walton Goggins, kterému role kovbojského Ghoula sedla jako ulita a je jednomyslně také díky jeho hereckému výkonu nezapomenutelnou postavou. Z technické stránky tu samozřejmě musím pochválit hudbu, bez které by to nebyl Fallout. Dále vypíchnu výpravu, masky a kostýmy, které se tu vyřádili, jak na zničeném fallouťáckém světě, tak i na jednotlivých postavách. Jednotlivé cgi tu není dokonalé, ale očekával jsem ho daleko horší, na druhou stranu se za něj animátoři a grafici stydět nemusí. Co bych přihodil k záporům seriálu, tak mi přišlo, že si tu k sobě postavy vždy náhodně našli cestu, kam už mířili, tam vždy dorazili. Dále, jak už jsem říkal, tak mi chybělo, aby jednotlivé epizody byly dotažené, ať už to bylo příběhově, nebo nevodit více emocí či napínavosti, vždy tomu něco málo prostě chybělo. Celkově se jedná o povedenou herní adaptaci, která snad nic silně nepokazila a má před sebou bohatou seriálovou budoucnost. Výhoda je, že i obyčejnému divákovy by se mohl tento seriál líbit, protože to čistě fanouškovský seriál není, navzdory tomu, že má téměř vše, co fanoušek chce. Známka: 8/10

plakát

Uteč (2017) 

Režijní debut Jordana Peeleho přináší do hororového žánru zase něco svěžího a nekonvenčního, co jsme ještě neviděli. Dnes je Jordan Peele známý tvůrce, který si do svých filmů převážně obsazuje černé herce. A toto byl film, který nakopl jeho kariéru režiséra. Jedná se o kvalitně zpracovaný a nekonvenční horor, který šťouchá i nějakou tou kritikou. Chtěl jsem napsat, jak je zápletka jednoduchá, ale ona zrovna jednoduchá zas tak není. film má propracovaný scénář, detaily budují zeď pro konečný zvrat, který naprosto šokuje. Začnu právě s tím zvratem, který je příručkou toho, jak se mají zvraty dělat. Vše, co vidíme, veškeré detaily napovídají k vysvětlení celého příběhu, ale přesto je zvrat i tak šokující a perfektně vymyšlený. I když si film zkouknete několikrát, tak pokaždé dojdete k názoru, že je ten zvrat povedený, protože vše do sebe zapadá a dává smysl. I po několikáté má film silný účinek, a i když už se po opětovném sledování nedá čistokrevně spoléhat na kvality zvratu, protože víte, jak to dopadne, tak přesto vše funguje na jedničku a jedná se pořádně propracovaný a chytrý horor. Peele je již znám svým obsazováním černých herců do svých filmu a pokaždé si neodpustí nějakou tu kritiku. Tady nám připomíná staré časy, kdy byli černí otroky, na druhou stranu je příležitostně i vyzvedává, což místy vypadá komicky, ale filmu to sluší. Jednotlivé dialogy jsou mistrně zvládnuté, dokáží posouvat děj, ale zároveň se zastavovat a rozebírat detaily, které dokáže Peele barvitě vyjádřit. Sice nechci nijak spoilerovat, ale dotknu se lehce kritiky. Ta se týká zvratu, kde můžeme vidět, že Chrisova přítelkyně Rose, která po celou dobu vztahu s Chrisem naprosto tají její úmysly, což je v realitě trošku mimo, to by ani agent nevydržel. Ale tohle je jen menší poznámka, jinak tohle hraje zvratu do karet a myslím si, že předtím než se k tomuto zvratu s odhalení Rose schylovalo, tak nikdo z vás neměl pomyšlení na tuto možnost, nebo ano? Scénář je jako celek špičkový, a to jak na poli dialogů či prokreslení postav, tak i dějově se tu bavíme o filmu, který s přehledem toho Oscara za scénář dostal. Z hereckých výkonů tu nemám kritiku k nikomu. Odpustím si chválu k vedlejším postavám, jako byli rodinní členové, Chrisův kámoš či Chrisova přítelkyně. Především tu pochválím Daniela Kuluuyau, který v každém svém filmu odvádí strhující výkon a tady tomu není výjimkou. Vůbec se nedivím, že za tento výkon toho Oscara dostal. Z technické stránky se tu bavíme o kvalitní filmařině. Jednotlivé lekačky a napínavé scény se tu zdají všední a nijak zvláštní, ale opak je pravdou. Lekačky, i když je člověk čeká, tak jsou díky skvělé kameře, střihu a zvuku opravdu efektivní. Nejedná se o lekačky, že bych vyletěl ze sedačky, to ne, spíše to jsou takové, u kterých se duševně leknete. Zase to ale není horor, který by stál výhradně na těchto lekačkách a strašení. Film si spíše jen doplňuje prostor těmito lekačkami. Většinu pozornosti soustředí na budování atmosféry a paranoi. Ostatně pak kamera zabírá přesně pod tím úhlem, aby záběr měl co nejlepší sdělení. S kamerou hraje druhé housle i nasvícení, které i v temných scénách přesně takové, jaké má být. Další zmíněnou techničností je zvuk, který tu také má své místo a to jednak v lekačkách, tak i třeba v detailech, jako je hlazení lžičky po hrníčku. Hudební doprovod tu je také povedený a celkem i nekonvenčně sladěný. Máme tu houslové skřípání, ale také relaxační a omamující hudbu, která dané momenty opravdu vyzdvihuje. Celkově se jedná pro Peeleho o úspěšný vstup do režisérské kariéry, a to díky nekonvenčnímu hororu, který je propracovaný do posledního detailu. Jedná se o jeden z nejlepších novodobých hororů s jedním z nejlepších zvratů. Známka: 8-8,5/10

plakát

Upgrade (2018) 

Upgrade je předvídatelná, přesto choreograficky namakaná akčňárna, která jde ve šlépějích Johna Wicka. Během sledování jsem měl pocit, jako bych tento styl a charakter filmu odněkud znal. Přišlo mi, že je Uprgrade svým stylem a atmosférou podobný filmu Neviditelný. A ono to tak je, režisér Leigh Whannell totiž v obou snímcích dokázal vytvořit paranoiu a šimrající pocit nejistoty. Sice ve filmu Neviditelný je ta paranoia na daleko vyšší úrovni, ale stejně tu máme film, který vás nechá v nejistotě a neustále vám říká, že to není všechno a měly byste být pozorní. I když si film hraje na něco převratně chytrého, tak ve skutečnosti není, a i když je daleko chytřejší než většina současných výplachů, tak stejně se tu o něco speciálního nejedená. Upgrade lze po celou dobu předvídat a když jsem si v jeden moment usmyslel, co bude následovat, tak se opravdu tak stalo. Sice jsem to vytušil s nějakým kratším předstihem, ale i tak se to dá celkem rychle a jednoduše vytušit. Upřímně, ten závěrečný zvrat byl celkem povedený a mě překvapil, na druhou stranu nebyl zas až tak propracovaný a samotné vysvětlení bylo lehce mlhavé. Ale jako celek tu zvraty poměrně fungovali, nejlépe pak ten konečný, který z nich byl ten nejdivočejší, ale ne zas moc chytrý. Moc se mi líbilo, že konec dopadl špatně a hlavní protagonista se proměnil v toho špatného. Film si pohrává s často opakovanou myšlenkou a to tou, jaké by bylo kdyby člověku pomáhal nanopočítač v hlavě. Film se sice z většiny dá vytušit, pravděpodobně moc nepřekvapí, ale ono to přesto všechno funguje a je to zábava rovnající se dražším bijákům s vyšší sortou herců. Tady máme Logana Marchall-Greena, který mi neskutečně svým charisma a mimikou evokoval toma Hardyho. Logan tu hraje velmi dobře a stojím si za tím přirovnání, že je to takový Tom Hardy, ale z Wishe. Ostatní herci jsou také v pohodě, ale hlavní roli si utrhl herec s hlavní rolí. Z technické stránky tu máme povedený vizuál, který vypadá dráž než ve skutečnosti je. povedené akční sci-fi za 3 mil. dolarů je velmi nízká cenovka. Zvlášť když za tuto cenovku dokázali vytvořit plnohodnotné akční sfífko z ranku Johna Wicka. Vizuál pak doplňuje i dunivá futuristická hudba, jenž si bere inspiraci z Blade Runnera. To však nemění na to, že tu hudba dodává na ponurejší atmosféře. Z hlediska té akční stránky se tu bavíme o kvalitním akčnáku. Samotná choreografie není špičková, ale není k tomu daleko a i tak nám Whannell přinesl kvalitní akční nářez. Zmíním také kameru, která sice není nic extra, ale také tu najdeme některé záběry, které jsou opravdu krásně zabrané. Filmu také dodává na kráse kvalitní a úplné nasvícení, jenž nenechá i tu nejtemnější skulinku v čiré tmě. Po technické stránce tu nemáme nic dokonalého, ale rozhodně si Upgrade zaslouží označení jako dobře namazaný stroj. Jedná se o povedené akční sci-fi, jenž jde ve šlépějích Johna Wicka. Film jde předvídat, většinou mi připadalo, že přesně vím, na co hlavní protagonista potažmo antagonista zrovna myslí, což je dobře, ale ne vždy. Film to dokonalý není, ale má lehce našlápnuto k tomu, aby se stalo skromnější sci-fi klasikou, i když to by chtělo více nápaditosti. Leigh Whannell ukazuje, že mu natočení lepšího scífka s lehkou dávkou paranoie a neklidu nedělá problém. Film v podstatě na ničem silně nezaklopýtá, což dělá film ve všech směrech poměrně kvalitním. Leigh Whannell mě svým stylem poměrně zaujmul, dokázal vždy vytáhnout ze scény potřebnou nervozitu, aby si divák se vším nebyl zas tak jistý. Jestli však chcete více nervů a paranoi, tak bych radši sáhnul po jeho novějším hororu Neviditelný, který opravdu stojí za zhlédnutí. Tohle však také má svojí cenu a Uprgrade je sice nenápadný film, ale rozhodně má co nabídnout. Známka: 7-7,5/10

plakát

Všechno, všude, najednou (2022) 

Vzpomínám si, když vcházel do kin druhý Doctor Strange se slovy, že se bude jednat o naprosto šílené putování mnohovesmírem a že nápady se tu nešetřilo. Což, jak se ukázalo, bylo trošku přestřelené prohlášení. O pár měsíců později přišel nenápadný snímek Všechno, všude, najednou, který všechny odrovnal a studio A24 vystřelil do nebe a nacpal mu do kapes mnoho peněz, tedy na poměry tohoto studia. Byl to poměrně velký hit, který nikdo nečekal a studio díky němu dnes může točit úplně cokoliv. Poprvé když jsem film viděl, tak jsem ho moc nepochopil a nazval jsem ho ,,nejšílenějším filmem", ale nijak zvlášť se mi moc nelíbil. Teď, když jej vidím po třetí, tak si za tímto označením ,,nejšílenější film" stále stojím, ale líbí se mi daleko víc. Každým zhlédnutím se mi film víc a víc líbí. Teď už ale k filmu. Žijeme tu ve světě, ve kterém každé naše rozhodnutí vytvoří další paralelní svět. Sledujeme tu Evelyn, která je neustále zaneprázdněná prací a starání se o čistírnu. Evelyn má také špatný vztah se svojí dcerou a svým otcem, manžel se s ní rozvádí a má problémy s finančním úřadem. Žije své nejhorší já, tak jak to řekl Waymond, její manžel, jen z jiného vesmíru. Waymond 2 ji požádá o pomoc, o záchranu všech vesmírů. A tak začíná zběsilá jízda plná akce a šílenosti. Všechno, všude, najednou dokáže perfektně najít balanc mezi emocemi, humorem, akcí a epikou. Jednou tu máme nabitou akční sekvenci a v další moment tu film v rychlosti vystydne a vypráví nám emotivní příběh matky s dcerou, který zahřeje a film tak přináší obrovskou lidskost a osobní linka tu je velmi propracovaná. I když film vypráví epický příběh plný důležitosti, tak neskrývá to, že je to i osobnější rodinné drama plné emocí a srdíčka, tedy, když říkám osobnější rodinné drama, tak to myslím s lehkou nadsázkou. Film dokáže najít lítost v bizarnosti, dokáže najít humor v bizarnosti, dokáže najít i emoce v bizarnosti. Právě bizarnost je jeden z hlavních prvků filmu. Film je šílený, ale zároveň geniální a všechno dává smysl, což je v takovém měřítku u podobně epických filmů nevídané. Celkově je scénář suprově napsaný, má hloubku , je naprosto sílený, přesto geniální. Je to taková variace na Matrix a vylepšením Marvelovského multiversa. Možná někdo filmu bude kritizovat, že je to jen asijskej marvelovskej multiverse. Já si myslím, že možná myšlenka s cestování mulitversem není nová, ale film si ji přivlastňuje a přetváří ji v něco nového, něco svého, což z něho dělá originál. To, že původní myšlenka o cestování vesmíry byla vymyšlená někde jinde, neznamená, že by to nemohla být dobrá inspirace. Jak jsem říkal, scénář tu je skvělý, ať už se tu bavíme o dialozích, které jsou nabušené, nebo vykreslení, nebo celkový příběh, který také překypuje nápady. Z hereckých výkonů tu máme samozřejmě Michelle Yeon, která tu naprosto dominuje a hraje perfektně. Přesto si myslím, že měla Oscara dostat Blanchett. Dalším je úžasný Ke Huy Quan, který to z Indiho dotáhl až na Oscara a nic mu z té energie a ztřeštěnosti neubylo. Poslední, kdo dostal Oscara, tak byla Jamie Lee Curtis, která v roli daňové úřednice bavila na 100 %. Ještě zmíním Staphanie Hsu, které role také padla. Z technické stránky se tu bavíme o krásné souhře. Kamera je energická, má rychlost a společně s kvalitním a nápaditým střihem tu máme kvalitní filmařinu. Jednotlivé akční scény vzdávají hold kaskadérům a perfektní choreografii. Je tu znát, že si tu tvůrci dali opravdu záležet a jednotlivé akční sekvence vymazlili k dokonalosti. Dále také chválím naprosto dokonalou a rozmanitou výpravu s kostýmy a maskami. Všechno, všude, najednou není nějakou předstírající se marvelovkou, která si hraje na něco epického. Tohle je film, který je epický, ale zároveň neskrývá to, že je v podstatě skromným filmem sledující rodinné problémy. Abych hodnocení filmu trochu vyrovnal a jen nechválil, tak zmíním posledních dvacet minut filmu, kde už film tak jakoby doždímával prádlo a těchto dvacet minut nebylo tak poutavých jako zbytek filmu, ani jsem z těch posledních dvaceti minut necítil nijak silnější vyvrcholení emocí, což mi přišla škoda, když to porovnám s emotivním zbytkem. Film si jako celek vás získá díky nápaditosti, originalitou, genialitou, bizarností a hlavně šíleností. Scény jako Rakakuni, kameny či párky jsou sice šílené, ale pobaví víc než dost. Celkově se jedná, podle mě, o nejšílenější film kinematografie, který ale dává smysl, je plný rodinných problémů a emocí, ale zároveň dokáže vyprávět příběh s váhou multiverza - to vše v necelých dvou a půl hodinách. Známka: 8/10

plakát

Chudáčci (2023) 

Poor Things je intelektuální ošklivé káčátko, které dokáže zaujmout na všech frontách. Yorgos Lanhimos pro mě není zrovna známý režisér. O jeho tvorbě vím, že existuje, ale to je celé a zbytek jeho tvorby mi je nezmámí. Teď si však Lanthimos připravil něco, co už nějaký ten rozruch vyvolalo. Přece jen 4 Oscary a 11 nominací není zrovna zanedbatelné číslo a jedná se jednoznačně o největší dosavadní Lanhimosův úspěch, který mu vystřelil kariéru a plně otevřel dveře do Hollywoodu. Poor Things je zvrácený film, který přichází se zajímavým konceptem. Jaké by to bylo, kdyby byl dětský mozek uvnitř dospělé ženy. I když to je jedna z mnoha variací na různé filmy s experimenty na lidech, tak tento je jeden z mála, který tuto myšlenku chce opravdu prozkoumat a nemávnout jen tak nad tím rukou. Sledujeme tu Belly Baxter, kterou díky transplantaci mozku jejího nenarozeného dítěte vrátí k životu Godwin Baxter, pak už jen sledujeme příběh tohoto dítěte uvnitř své matky. Na počátku vidíme naprosté nemehlo, které neumí ani chodit, následně jsme však svědky poměrně rychlé proměny do vysoce inteligentního jedince, s trochou nadsázky tedy, který se na svět dívá jinak a je velmi zajímavé sledovat jak. Celkový koncept je velmi zajímavý a celá tato pouť poznáním a vývojem Belly, je zábavná, přesto velmi zajímavá. Když už jsem u té zábavy, tak podotknu humor. Humor tu je brán velice zvráceně, černě a většina zábavných scén se skládá z wtf momentů. Přesunu se k nějakým negativům filmu. Asi ten největší problém jsem měl s tím, co dělá film tak jedinečným. film je totiž až příliš teatrální a někdy jsem si říkal, že by to už mohlo skončit. Dále na mě ne vždy humor fungoval, ale to opět brousíme od té teatrálnosti, která je filmem propletená. Celkově je však scénář velmi povedený, dokáže se snížit na úroveň dítěte, ale také naopak dokáže šťouchat intelektuálností a hloubkou. Z hereckých výkonů se tu jedná o elitu a každý z účastníků odvádí výjimečný výkon. Začněme s Emmou Stone, která tu vyjádřila snad veškeré emoce, které její postava mohla ukázat. Baví tu na 100 %, a i když mě mrzí, že Oscara nezískala špičková Gladstone, tak to na druhou stranu chápu. Další z herců tu je např. William Dafoe v roli Goldwina Baxtera aka Frankensteina. Roli toho znetvořeného experimentálně vychovaného doktora zvládl Dafoe na jedničku, a i když to byl film Stone, tak Dafoe bavil nejvíce. Dalšího tu máme Ruffala, jenž v roli mazaného a vychytralého právníka lehce zazářil a odvedl slušný výkon, i když si myslím, že ta nominace byla možná až příliš. Nemění to však nic na tom, že hrál dobře. A posledním dílkem tu je Rami Yoissef v roli skromňoučkého, neškodného a křehkého intelektuála Maxe. Ani tady nic tady nebudu k jeho výkonu namítat. Přesunu se k technické stránce. Co jednoznačně zaujme, tak je vizuál. Futuristický svět z 18. století tu je úžasný, plus si ještě tvůrci vyhráli s barvami, takže tu máme praštěný, ale nápaditý svět. Přidáme k tomu i experimentální kameru, která je dalším bodem, který zaujme. Upřímně, nechápal jsem, proč použili ty bublinové objektivy, ale byly cool. Dále třeba jednotlivé značení kapitol vypadalo jako z nějakého obrazu Salvadora Dalího, což opět, nechápu, ale je to cool. Dalším jsou také výstřední kostýmy, masky, výprava a jako celek vytvářejí uhozený, přesto uspořádaný a poutavý svět. Dále také zmíním hudbu, která svojí úmyslně nepříjemnou skřípavou a pištivou tóninou dokáže vyvodit z míry. Celkově se jedná o opravdu vydařený kousek, který dominuje na poli výstřednosti. Film však bohužel nedokážu napoprvé plně ocenit, takže mu dám nižší známku, než která mu náleží. Lantimos vytvořil frankensteinovu variaci a povedlo se mu to na jedničku. Filmu nechybí propracovaná technická stránky, ani ta příběhová. Známka: 7-7,5/10