Zrození Planety opic

Takhle to dopadne, když se někdo snaží naroubovat na opici Karpova pomocí genetických psychofarmak. Na jedné straně sice dostane zdatného šachistu, ale na druhé si vypěstuje šimpanzího Martina Luthera Kinga. Kdyby místo v zoo začali experimentovat třeba v Harlemu, mohlo to skončit jen pokojnou demonstrací afrointelektuálu za zvýšení sociálních dávek. Vědci však sáhli o vývojový stupínek výše a zadělali tak na opičí armagedon. Zábavné a originální povídání, co se vlastně stalo před tím, než slizký Charlton Heston v kožených homoslipech otevřeně pohrdl rozkošnou primáti vědkyní a narazil si místo ní tu autistickou brunetu. Rasista hnusný! (15.08.2011)

Naprosto dechberoucí podívaná, kterou toužím vidět znovu a znovu. Vynikající příběh, který zobrazuje proměnu lidoopa, který se snaží najít sám sebe, kam vlastně patří. Vrátil jsem se do svých dětských let, kdy jsem se na plátno díval s otevřenou pusou a hltal každý záběr. And Oscar goes to ape Caesar! (12.08.2011)

První část snímku je ještě poměrně zdařilá. Sledování lidského světa skrze oči dospívajícího šimpanze je, pokud nic jiného, originální. Zajímavým se stává už ve chvíli, kdy si divák uvědomí, jakým směrem se bude Zrození planety opic nadále vyvíjet. Každé zklamání a nepochopení, které lidské chování vyvolává v očích přechytralého primáta tak může vyvolávat emotivní odezvu i v diváckých řadách. Je jasné, že tvůrci s tímto diváckým očekáváním počítali. Viditelné to je zejména na jejich snaze začlenit Caesara do rodiny (či spíše života?) dr. Rodmana – tedy na poutu, které je odsouzeno k utlumení. Jistým kalkulem je pak vykreslování Caesara jako nevinného tvora, který doslova přejímá emoce spatřené ve svém okolí. Zpočátku zná jen milující rodinu, ale postupem času se setkává i s odvrácenou stranu lidskosti, což je samozřejmě jen další způsob jak z diváka vykřesat emoce a zároveň ho donutit k většímu přimknutí k Caesarovi. Tato vypočítavost bohužel první část sráží, i když naštěstí ne příliš hluboko. Příliš nenapomáhá ani hloupost, kterou se tvůrci snaží skrýt v rychlém sledu událostí, či v lepším případě neuvěřitelnost. Každopádně i přes tato negativa je tato část sledovatelná a v některých momentech dokonce zábavná, což se bohužel nedá říct o tom, co následuje. Lavina digitálních primátů vedená zrazeným Caesarem se dere do monumentální bitvy s až na pár známých tváří anonymním lidstvem. Zrození planety opic překvapilo svým začátkem a zklamalo svým koncem. Snímek těží hlavně z jednoduché, ale semknuté, dějové linie a rychlému průběhu. To má však i svou stinnou stránku. Díky předvídatelnosti začíná být postupem času otravný a nudný. (12.11.2011)

|| Scenár: Amanda Silver, Rick Jaffa | Hudba: Patrick Doyle | Produkcia: Amanda Silver, Rick Jaffa, Peter Chernin, Dylan Clark | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Chernin Entertainment | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 308,759,484 $ || I.: *James Franco sa stáva ochrannou známkou kvalitných filmov.* Andy Serkis je tak dokonalý, že je vo filme nenápadný. (Asi prečo? :D) John Lithgow sa na staré kolená stáva "znovu" hviezdou HW. Freida Pinto sa po Milionárovy z chatrče znovu dostáva pod hlavné reflektory (Woodyho You Will Meet a Tall Dark Stranger verejnosť nenadchla). Jediný mínus, kôli ktorému nie je prequel Planéty opíc dokonalý: Chlapci z WETA sú síce šikovný, ale digitálne postavy proste nikdy nebudú živé... II.: Samotná tematika človek vs rasaX bude pre diváka vábivá a kôli nevysvetlitenému faktoru strachu i vždy a znovu napínavá, sa dá povedať, že je dokonalou voľbou pre autora, keď sa nechce zaoberať vystavovaním základných pilierov filmu, pretože ich môže mať zo základu vybudované. Psychika postáv tu týmto pádom dostáva nevídaný priestor, všetko funguje podľa vývoju scenára lineárne s chovaním postáv. Technicky, fyzicky, a chemicky je obsah tak zvládnutý, že väčšine divákov nemôže film vadiť, tak isto, ako z remeselnej stránky. III.: Prečo teda nemôžem dať Rise of the Planet of the Apes plnú pálku? Pretože predstavuje dokonalú fúziu strachu pre človeka pred faktormi, ktoré sú ľahko predstaviteľné aj v reále, a robia z nej hororovú záležitosť s ratingom A+, pričom ja horror nemám rád, a opis filmu ma na tento fakt neupozornil. ...Plnohodnotný non-esenciálny zážitok. (02.08.2011)

Žádné zběsilé sci-fi, žádná bezduchá akce, žádné přehnané velikášství, nová Planeta Opic začíná jako psychologické drama, jenž svými analogiemi na lidskou společnost připomíná District 9. Opičí herectví obličejových výrazů má leccos, co do sebe, děj pomalinku graduje, atmosféra nabírá tíhy boje za svobodu a vše vrcholí v očekávanou akční rež, nepostrádající vizuální atraktivitu, ani pořádný vnitřní náboj. Planeta opic je tedy víc než běžný blockbuster, nějaké to klišé, či do jisté míry předvídatelnost se v ní samozřejmě najde, ale zbytek hrdě kráčí ve stopách inteligentního akčního dramatu, které vyšlapal Temný Rytíř. 8/10 (09.09.2011)