Revolver

Patrím medzi tých "pár", ktorým sa veľmi nepozdával ani tak veľmi chválený Podfu(c)k a priznám sa, že Guya Ritchieho fakt nemusím...Revolver mi bol odporúčaný od viacerých ľudí ako dobrý, originálny a neviem aký film...Tu je moja alternatíva hodnotenia: zlé, neoriginálne, prekombinované, atď atď...skoro som sa unudil k smrti a dopozerať tento film bolo fakt ťažké! ˇKeď budem chcieť vidieť divoké schizofrénne zápletky, pozriem si radšej Butterfly Effect alebo povedzme Memento. Drsní, inteligentní a super-mazaní gangstri tu už tiež boli v oveľa lepších prevedeniach...Revolver v mojich očiach nezáchráni ani pár skutočne podarených efektných záberov, ktoré sú síce efektné, ale čo z toho, keď v rámci deja nemajú aj tak žiaden význam...A tak za najlepšie na tomto filme považujem tie "múdrosti" na úvod... (30.01.2006)

Ritchie + Tarantino = Snatch. Ritchie + Godard = Revolver. ____ Jedním z ústředních faktů intelektuálního života dvacátého století byla zásadní divergence či rozpolcení mezi analytickou filmařskou tradicí, která ovládala anglicky mluvící svět, a kontinentální filmařskou tradicí, která vládla na evropské scéně. Film hollywoodský (komerční, populární, žánrový) versus film evropský (nekomerční, umělecký, autorský). Takto je tradičně chápán vztah kinematografie Hollywoodu a Evropy, jejichž esenciální charakteristiky jsou stavěny do přímého protikladu - nikoliv náhodou spadá konjunkce obojího v jedno s Velkou Británií, domovinou Ritchieho. První tradice, kam přísluší Snatch, koprodukovaný USA, se mnohým jeví jako ústup od velkých duchovních problémů, které se týkají každé myslící bytosti – smysl života, podstata lidství, povaha dobré společnosti –, a jejich nahrazení posedlostí specificky žánrovými problémy. Tady se kinematografie začala chovat jako vědecký obor, charakterizovaný jasností metody a kooperativním, kumulativním pokrokem ve formulování a asimilování výsledků, avšak za cenu ztráty veškerých kontaktů s ústředními problémy, které jsou zajímavé skutečně obecně, ne jenom pro věrný okruh hollywoodských specialistů. Zabývání se tradičně ústředními problémy tak zbylo na kontinentální kinematografii, reprezentované tentokrát ve Francii koprodukovaným Revolverem, avšak práce těchto filmařů se v očích analytičtěji orientovaných diváků jeví jako rezignující na jakýkoli zájem o jasnost a metodu ve prospěch svévolné a téměř záměrné nesrozumitelnosti, charakterističtější pro poetické užití jazyka než pro povýtce logický argumentativní diskurz. (08.08.2010)

Jeden by řekl, že tím, že si vzal Madonnu, podepsal si nad sebou jako nad filmařem Guy Ritchie ortel smrti. Tragické Trosečníky jsem nevydržel snášet déle než deset minut, ale Revolver měl být návrat nahoru. Ambice byly převeliké, bohužel tam, kde dřív Ritchie bavil, zůstává jen prázdný naleštěný povrch (kamera je opravdu působivá, některé režijní nápady jsou úchvatné), který nudí. Idea zavrhnout humor a nahradit ho něčím hodnotnějším, umělečtějším těžce nevyšla. Zůstal film, který vám v úvodu naservíruje formou titulků tři myšlenky, které pak bude úmorně omílat celé zbývající skoro dvě hodiny. Bolelo to, pointu jsem prohlédl hodně brzo a už jsem čekal, kdy to skončí. Nápad některých recenzentů podívat se na to celé znovu, abych si potvrdil, jestli pointa "sedí" nebo ne, je hodně zvrhlý a uskutečňovat ho nehodlám... Ty tři hvězdičky jsou vlastně ze sentimentu a pro ty občasné zajímavé nápady... (27.02.2006)

Miluju haluzní filmy. Zbožňuju skládání dílků do jednoho celku, přemýšlení a uvažování nad tím, co je nutné sledovat a co jsou jen slepé uličky. Mám radost, když (mám pocit, že) jsem něco prokouknul a motivuje mě k dalšímu pátrání, když zjistím, že tomu tak není. Mám také rád filmy, z nichž stříká styl na všechny strany. A k smrti miluji filmy s vyčnívající audiovizuální složkou, kdy mě zamrazí čistě tím, jak vypadá záběr a co v něm v tu chvíli ozývá. A Guy Ritchie je génius, protože jeho Revolver má tohle všechno a navrch naprosto parádního Stathama s odporným účesem a v absolutně atypické roli a Raye Liottu, který přes všechen ten sliz, co z něho kape, je s každou scénou lepší a lepší a lepší. A Marka Stronga, pochopitelně... Revolver nelze srovnávat s jinými Ritchieho díly (a není lepší, než jeho majstrštyky Podfu(c)k a RocknRolla), protože je zcela odlišný. Není to jen zapeklitá gangsterka. Je to totální BRAINFUCK. A mě ale vůbec nevadí, když se mnou jednou za čas někdo takhle ukrutně vyjebe :)) PS.: No jo, teď koukám, že pod produkcí a částečně i pod scénářem je podepsanej Luc Besson. To bude vono :))) (26.08.2010)

Bývaly doby, kdy byly zamotané gangsterky cool. Jenže pak někdo přišel asi s nápadem, že čím větší bordel v tom chudák divák bude mít, tím to bude celé lepší. A ta myšlenka je blbě, úplně. Tenhle film je toho největším důkazem. A je to škoda, protože herecky, kamerou nebo střihem je to pořád cool. Jenom to nedává valného smyslu. (24.03.2019)