Dlouhé loučení

Velmi vtipné a přitom ne směšné; vymykající se klasickému pojetí noiru a přesto samy žánrové bubliny naplňující; detektiv zdrsnělý a přitom si ironicky uvědomující svou drsnost a vůbec všechny klišovité situace, jímž musí procházet; záporáci, kteří ani nejsou záporáky, když vrcholem jejich hrozby (hned po rozbití skleničky o tvář) je svlečení se do naha, komplikovanost vyprávění, které pak vyřeší pár Jamesů Madisonů, všude hrající ústřední skladba bez ohledu na to, jestli je to bar nebo pohřební průvod... dalo by se pokračovat do nekonečna. Je to výsměch, ale s uznáním, ne tak přímočarý jako parodie, ale přesto se neberoucí vůbec vážně. Yes, it's really ok with me. Možná si to řekl i Paul Thomas Anderson. (15.02.2016)

Hráč,M.A.S.H.,a Dlouhé loučení-svatá trojice Altmanova podivuhodně precizního filmového světa.- Nic proti Gouldovu herectví,ale já mám v hlavě Marlowa jinak (snad jen Bogart se tomu trošku přiblížil v Hlubokém spánku,holt to tak Altman chtěl a ikonu Noiru si vytvořil po svém,no proč ne),jedině až na Gouldovo hláškování,který je nádherně přirozený a tak jak to má být- jen jakoby mimochodem....--Zasazení do let sedmdesátých vůbec nebyl špatný nápad,-atmosféra vynikající,pro mě osobně srovnatelné s Čínskou čtvrtí. Byť tady na csfd neuvěřitelně podhodnocený ,tak jako spousta jiných vynikajících filmů bez přívlastku Kasurvoucí mediálně profláklé dílko. (30.04.2009)

,,VY ASI NEMÁTE ŽIADNU KOČKU?" ,,A NAČO BY MI ASI TAK BOLA? MÁM DIEVČA." __ Ak mám pravdu povedať, na film som sa díval predovšetkým z dôvodu, že som v TV upútavke videl mihnúť sa mladého Arnolda Schwarzeneggera a bol som zvedavý aký veľký priestor tu dostal ešte v čase pred svojou oficiálnou filmovou kariérou. O to viac som bol prekvapený úvodnými titulkami, kde som si prečítal, že za kamerou stál Vilmos Zsigmond, hudbu zložil John Williams a všetkému velil veľký Robert Altman. Zhrnujúc v skratke predchádzajúce dodám, že Arnold (vôbec neuvedený v záverečných titulkoch) sa tu po hodine a pol mihne v niekoľkých záberoch, Williams bol prevážne jazzový a prekvapivo hudobne striedmy a Zsigmond tu viacerými zábermi (najmä prelínanie obrazov v skle) deklamoval svoju elitnú kameramanskú pozíciu. A príbeh ? Aj vďaka osobitému Altmanovmu rukopisu vysoko atmosférická záležitosť podporená - v dobre zmysle slova - rozvláčným dejom, v ktorom sú cítiť jeho literárne korene. Napokon svoje urobia cynické a miestami dvojzmyselné dialógy (,,...a ako sa tam hore dostaneš?" ,,Mám svoj súkromný výťah." ,,Súkromné očko so súkromným výťahom.") v kontraste s tvrdým realizmom a násilím (fľaška coly a tvár). Okrem pohodového Elliotta Goulda by som vyzdvihol postavu spisovateľa, alkoholika a hromotĺka Sterlinga Haydena. (649. hodnotenie, 73. komentár k filmu) (16.06.2019)

Nečíst předlohu, tak jdu možná i výš, ale takhle to prostě nejde. Gould je super, samotný závěr (sice naprosto jiný než v knize) je taky fajn, celková lennost je taktéž příjemná, ALE posunout celý děj do 70's je haluz a celý ho totálně překopat druhá. Kniha je ve všech ohledech o několik koňských délek lepší, než to, co sledujeme ve filmu a osobně ke všem těm změnám nevidím nejmenší důvodů. 55% od uraženého čtenáře špičkové předlohy. (09.12.2012)

Dlouhé loučení je celkem fajn kriminálka, ale - jak to tak bývá - knižní předloha je nesrovnatelně lepší. Labutí píseň Raymonda Chandlera, Loučení s Lennoxem, je knihou, která rozehrává hned několik zajímavých témat - samotu, přátelství, mužské stárnutí, pokřivenou společnost - a přitom je zabaluje do atraktivního prostředí Los Angeles (pro které mám zvláštní slabost). Drobní skoro až směšní gangsteři, zkorumpovaní poldové, luxusní domy na plážích a spousta whisky a cigaret.. Bohužel ale v tomto filmu zůstalo jen to pozlátko, to atraktivní prostředí, a z hlubších (především sociálně-kritických myšlenek) pak už jen velmi málo. Vzhledem k tomu, že Phil Marlowe je málomluvný samotář, je jasné, že většina myšlenek v knize jsou jeho vnitřní monology. A o ty se tvůrci filmové verze úplně připravili. Možná by byl namístě voiceover, ale Altman asi věděl, proč ho nepoužil... Zkrátka a dobře - literární verze je jedním z nejlepších kriminalistických románů 20. století, kdežto filmové zpracování jen jakýsi lepší díl Columba. Nevadí mi, že se oproti knize ubralo postav a některých motivů, ani že byla změněna pointa (byť člověka napadne - když to chtěl scénárista udělat razantně jinak, proč vůbec sáhl po této předloze?). Dokonce mi ani zas tak nevadí, že všechny postavy jsem si představoval úplně jinak. Ale co mi vadí je to, že místo aby se řešilo třeba pozadí zajímavého vztahu Lennox - Marlowe, tak se čtvrt hodiny řeší, jestli Phil sežene žrádlo pro kočku.. (17.11.2014)