Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

progression 

všechny recenze uživatele

Moc zajímavé westernové drama s trochu netradiční zápletkou, krásné exteriéry kanadské divočiny, skvělé písně Leonarda Cohena a přesvědčivé herecké výkony, kde bezesporu kralují Julie Christie a Warren Beatty. Příběh je budován zdánlivě dost pomalu, ale dokáže diváka zaujmout. Dva životem poznamenaní jedinci se "trošku nešikovně" potkávají i sbližují, protože i přes zdánlivou společenskou i povahovou rozdílnost toho mají dost společného, až se nakonec doopravdy "minou" úplně. Ale tak to dost často v životě i filmových příbězích chodí ... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Netradiční western, který rozhodně stojí za pozornost, i kdyby třeba jen kvůli tomu závěru, který je prostě dobrý. Herecké výkony jsou ozdobou tohoto snímku, který Robert Altman skvěle stylizoval a natočil tak něco, co je nezapomenutelné a ve svém pojetí jedinečné. Jako kdyby to ale bylo bez hudby Leonarda Cohena jen poloviční. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

To je sněhu, to je sněhu, zrovna jako teď na Vysočině. Zde je ale jeho povrch zmrzlý, a pokud nejste v lese, nepropadnete se, ani kdy nemáte lyže... Altmanovi filmy ze sedmdesátých let mám velmi rád (především "Nashville"). Mezi nimi se mi první film ze sedmdesátých let, "McCabe a paní Millerová", jeví jako méně zajmavý. Pozn. 1: Navíc je tu opět známý problém (vy)užívání nefilmové hudby. Je však třeba říct, že Altman Cohenův význam správně anticipoval už v době, kdy nebyl ještě tak slavný (a dobrý) jako později (až do své smrti). Písnička "Sisters of Mercy" zpravidla na jeho výběrech nefiguruje, i když tam rozhodně patří. Cohen napřed reagoval na film nelibě, později svůj názor změnil. Pozn. 2: V rámci westernové etiky se zde jedná spíš o anti-western. Střílí se zásadně ze zálohy. Pozn. 3: Excelentní je samozřejmě zpracování scény, v níž se kluk plný smrti na jedné straně konfrontuje s klukem plným života na druhé. K ní patří ovšem i předchozí "cvičné střílení". ()

KlonyIlony 

všechny recenze uživatele

Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Predať, či nepredať. Warren Beatty rieši na sklonku éry divokého západu poznačeného kapitalistickým zmýšľaním a monopolistickými statusom firiem existenciálne problémy. Pokiaľ však chcete bojovať za svoje práva, podľa jednej z tých múdrejších postáv filmu to býva vykúpené smrťou. Možno tento film ani nie je potrebné zaškatuľkovať do žánru westernu, kľudne ho môžeme nazvať historickým komentárom s poetickým nádychom. Prestrelky tu nie sú, pokiaľ nerátame tú záverečnú, neohrabanú a keď zbadáme koňa zistíme, že je to somár. Film je príbehom (konkrétne dnes nezákonného) podnikania na divokom západe, ale môžeme ho chápať aj ako príbehom lásky a bezpredsudkovým pohľadom na postavy, ktoré toto nehostinné, drsné, ale zároveň krásne prostredie obývajú. Atmosféru dokresľujú pesničky Leonarda Cohena, zároveň vyplňujúce ticho spôsobené málovravnými postavičkami. Žiadne Wayneovské hláškovanie s protivníkom tu nie je, i keď občas vylúdi McCabe nejaký drsný fór o žabe. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (4)

  • V roce 2012 vyhodnotil Americký filmový institut snímek 8. nejlepším westernem v historii. (vyfuk)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "McCabe", který napsal Edmund Naughton. (Hans.)
  • Robert Altman byl jedním z prvních tvůrců, který využíval při komponování obrazu tansfokátor, který byl urážkou starých hollywoodských kameramanů, protože transfokace je vždycky riskantní. Ve zvláštní oblibě ji nemají ani herci, protože přizpůsobují svůj projev tomu, jak daleko jsou od kamery. Režisér ale inscenoval velký celek, zalidněný řadou postav, a pak se vydal pomocí transfokátoru davem pro detaily, takže si herci nebyli jisti, jestli jsou jen jednou z dvaceti tváří, anebo úplně sami. (Andrrew)

Reklama

Reklama