Anatomie pádu

Důvodů vyrazit do kina na letošního vítěze Cannes je celá řada: 1. Vynikající Sandra Hüller v ústřední roli spisovatelky Sandry, jejíž manžel jednoho dne záhadně umírá v domě, kde byla tou dobou přítomná pouze ona. Sandra dokonale zvládla zahrát ženu, která může být stejně tak zdrcená vdova jako chladnokrevná vražedkyně. 2. Vystavění zápletky od několika okamžiků před úmrtím Sandřina manžela až k několikadennímu soudnímu procesu se Sandrou. Film má dvě a půl hodiny a není to jednoduché pokoukání, přesto vás udržuje v napětí až do konce, protože prostě nevíte, co si máte myslet. 3. Herecký představitel Sandřina jedenáctiletého nevidomého syna, se kterým po většinu času soucítíte a v jednom momentu ho chcete zabít. Klučina to zahrál skvěle a klobouk dolů také před psím "hercem". Co bych ale přece jen Anatomii vytkla, je možná až přílišná snaha o chirurgickou přesnost ve všech směrech, z celého výsledku se tak vytrácejí emoce, s čímž souvisí i téměř nulové napojení na hlavní hrdinku. Byla jsem ale upřímně zvědavá, jak všechno dopadne. Výborný film, pokud chcete trochu potrápit mozkové závity. (19.10.2023)

U tohoto snímku je věčná škoda jedné věci - je nechutně dlouhý a z mého pohledu zcela zbytečně. Vzniklo tak mnoho prostoru pro zdlouhavé vatové pasáže a těžký stereotyp. Samotný nápad je velmi dobrý a režisérka si hraje s diváky moc hezky. Máme tu jednoznačnou hlavní podezřelou, které moc nepomáhá její zcela chladný projev a podivné chování a činnosti v době smrti jejího manžela. Soudní proces je příjemně proceduální, ale bohužel současně extrémně zdlouhavý. Obvykle se v podobných soudních procesech rochním blahem, ale tento strašně smrděl stereotypem. V závěru chyběl nějaký šok, který by otočil situaci o 180 stupňů, a tak vyzněla malinko do prázdna. Čekal jsem od filmu mnohem víc. [33 %] (16.12.2023)

Klasická evropská charakterová studie, která do popředí tentokrát staví ženu, jež je matkou, manželkou a spisovatelkou. Jednoho dne je její muž nalezen mrtev a vyvstává otázka, co bylo zapříčiněním jeho smrti. Divák je zde postaven do stejné pozice jako samotný soud, kdy vidíme víceméně jenom scény nebo důkazy, které jsou u soudu předloženy. Za oponu nevidíme a ani nám nikdy není ukázáno, jak k Samuelově smrti vlastně došlo. Známe jenom výsledný verdikt, ale ani soudce není neomylný. Pokud bych měl říct vlastní názor, tak Samuel spáchal sebevraždu, ale psychicky jej k tomu dohnala manželka. Vinná je tím pádem stejně, ale fyzické a psychické násilí a zdraví do stejné roviny bohužel stále stavěno není. Jestli někomu vrazíte do zad nůž a nebo jej k tomu doženete, aby si to udělal sám, tak se k tomu stejně stavět nebude. Začátek filmu mi jinak ale přišel neskutečně otravný a zajímavé to začalo být až se samotným procesem vyšetřování a soudem. Hodnocení: 70 % (10.10.2023)

Chirurgicky přesně vysoustružené soudní drama rozkrývající pozadí jedné rodiny. Sázka na Sandru Hüller vyšla na jedničku, nejen díky ní celou dobu nevíme, zda jde o vražedkyni nebo úspěšnou ženu, jejíž soukromí se teď propírá na veřejnosti. Postupem času se ukazuje, že druhou nejdůležitější postavou je syn v podání Mila Machada Granera, který tu aspiruje na dětského herce roku. Režijně suverénní, ale odtažité a studené. (19.10.2023)

Po delší úvaze jsem zvedla hodnocení na plnou palbu. Vše, co mně hned po skončení napadlo a rozhodilo se nakonec ukázalo jako velmi dobrý tah včetně závěrečného finále. Sandra se Samuelem a nevidomým synem chtěli začít někde jinde a tak manžel inicioval odstěhování do větší dřevostavby a asi i daleko od lidí. A tam to všechno začíná. Momentem nalezeného, mrtvého Samuela se začíná odvíjet drama, kdy byla podezřelou právě jeho manželka, která s ním byla v tu dobu sama doma. Následuje delší část ze soudní síně, kde se přelévaly moje pocity od podezření, že to skutečně provedla až po důkazy, které mě zase naklonily k opačnému názoru a mezi tím vším se pohyboval jejich syn, který tady měl také svůj prostor ke své úvaze. Všechno bylo tak načrtnuto, aby jsem byla přesně takto rozhozená až do závěrečného konce. Sandra Huller přispěla určitě k mému vyššímu hodnocení, protože její výkon byl vynikající, ale nechci vynechat ani žalobce a už vůbec ne výkon jejího nevidomého syna. Je to jeden z filmů, které bych viděla ráda ještě jednou, ale znám se jak to v reálu chodí......... (24.01.2024)