Domácí víno

Už znáte mojí matku, ne? No, tak ta je ještě 100x horší teroristka, ale paní Medřická tomu dávala taky pěkně na prdel, tady jim to aspoň částečně zachraňoval tatík. Filmová mamina měla pěknou vyřídilku jen co je pravda. Občas jsem uvažovala nad špunty do uší a je pravda, že paní Medřická je paní herečka s velkým H a takovéhle role jsou jí přesně šité na míru. Jen mi ve filmu vadil otevřený konec, protože by mě móc zajímalo, jak to dopadlo s Blaničkou. (13.12.2014)

Komedie tedy rozhodně ne. Anebo tak prvních dvacet minut. Postava matky, v podstatě tyranky, zahrnující svoje děti neunositelnou láskou, je děsivá, ale ještě větší hrůza jde z dobráckého otce a z jeho opatrně přitakávačného a vše omlouvajícího přístupu a vysvětlování dětem, že takhle je to ve vztahu přece normální a jinak to zařídit nejde. (15.12.2020)

Jeden z nejvýraznějších specialistů na československé seriály (někdy dost zásadní), či TV filmy, nám tu nabízí skvělou groteskní komedii ve stylu kolegy O. Lipského. Místo rozjetého a v podstatě nezastavitelného Miloše Kopeckého, je zde PANÍ herečka Medřická plus jeden dost zásadní rozdíl. Tím je vynikající drámo, které má v sobě i kousky rodinné psychologie soužití. Maloměšťácké a společensky povrchní smýšlení v uvolněné atmosféře doby nemůže vyústit v nic jiného, než ve střet léty skrývané pravdy, míchané se silnou upřímností. Upřímnost zde má ovšem vícero podob "takovej socializmus ještě není, abych si mohla nechat vydrátkovat parkety...". Zárukou kvalitního herectví jsou jistě první tři herci v seznamu, zvláště mladičký Tříska velmi potěšil. Skok strejčka Jedličky je k "popukání", ovšem jinak je humor chvílemi lehce nucený a skutečně, nebýt zmíněné dramatické části, stačily by mi ***. Ovšem M. Kozáková zde předvedla opravdu úctyhodnou premiéru a ve dvojici s Danou Medřickou jim to sedí dokonale. Pan Záhorský je zde ztělesněním takového dobra, které je přece jen silnější, než jakékoli spory. Opět nenápadný, skoro ve všech směrech kvalitní československý kumšt, který je pro režiséra jistě jedním ze základů pozdějších vynikajících, seriálových románů. (10.11.2013)

Především první polovina této televizní komedie odehrávající se v jednom bytě je úžasně vtipná a zaslouží si plné hodnocení. Bohužel druhá polovina už je spíše malé komorní drama a závěr je úplně postavený na hlavu. Nemůžu kvůli až nepříjemnému závěru dát více než tři hvězdy. Vážně, tady to scénárista nezvládl. Film vlastně končí velmi smutně a mně se otvírá kudla v kapse. Na druhou stranu - Dana Medřická neskutečně dobrá, jeden skvělý dialog či monolog vedle druhého. Především díky ní stojí tento pozapomenutý skvost za vidění. (10.08.2017)

Premiéra: 14. 1. 1964 /// Inscenace se láme poměrně překvapivě asi půl hodiny před koncem. Z vyloženě komické polohy do tragikomi, no, spíš tragické. Přítomnost Jana Třísky a kritické komentáře stran socialismu rozhodně přispěly k tomu, že se Domácí víno na obrazovkách v 70. a 80. letech asi moc neohřálo. // Z dobového tisku: "Režisér Filip patří k průkopníkům a propagátorům televizního filmování, které se liší jak od natáčení filmů, tak od dosud běžného způsobu práce v televizním studiu. Zahradu královninu (svůj první televizní film) natáčel na film 16mm kamerou, Domácí víno bylo natočeno již na film 35mm dvěma synchronními kamerami a Favorit byl natáčen na pětatřicítku již třemi synchronními karemami, což je způsob pro televizní film nevýhodnější." (05.03.2013)