Džuon

úplně první zpracování nenávisti je natáčeno v televizní produkci a je to hodně znát - kamera jako vystřižená z brazilských telenovel a herecké výkony i triky jakbysmet. Ale i tak snímek obsahuje pár povedených momentů, mezi nejlepší řadím mňoukajícího hošíka ve sborovně a školačku bez čelisti, klátivě se deroucí do schodů. Přesto utíkalo těch 70 minut hódně pomalu... (28.11.2008)

Tak konečně mám za sebou i tuhle pecku. Ale za sebe říkám bohužel jsem viděl o tři roky novější kinoverzi která prostě byla lepší. Tohle je neuvěřitelně atmosférické ale strašně zmatečný. A navíc kde mi přišly herci z Ju-onu z roku 2003 úžasný tak tady mi přišly bohužel takový nic extra. Ale to jsou asi všechna negativa film je celkově dost kvalitní a v pár scénách mě fakt parádně vyděsil, a mňoukající kluk tu má o dost více prostoru, takže o strach je postaráno. (01.06.2012)

Televízna kamera a jednoduchosť Ju-onu vo mne spočiatku vyvolávala zdržanlivý pocit naznačujúci, že je predo mnou ďalší z rady nudných amatérskych bubu hovadín. O rýchle odbúranie tohto dojmu sa zaslúžili tradičné (v zmysle kategorizácie), husté japonské obrazy, ktoré nezostali iba pri precízne budovanej atmosfére, ale často skĺzli (za to veľká chvála) aj k hnusnejším prejavom – viď napr. postava Kanny. Proste horor za málo peňazí, ale veľa muziky. PS – Pred prahom japonského domu pre istotu povinne obrátiť fľašu saké dole hrdlom :o (26.04.2008)

„Doteraz som sa o vaše dieťa staral ja. Teraz sa vy postaráte o moje. Vaše dieťa sa práve narodilo. Je to dievčatko.“ Fuj, to bolo! Najmrazivejší diel ságy. Tušil som, do čoho idem, tak som si ju pozrel za bieleho dňa. Vonku snežilo a na stole rozvoniavala káva. Napriek dennému svetlu som bol znova rozklepaný. Pri hororových knihách a poviedkach zažívam len v minime prípadov pocit strachu. Pri filmoch ho zažívam oveľa častejšie, ale tiež nie príliš často a ak sa reálne bojím, je to skôr rarita. U tohto filmu som sa bál, dokázal vo mne vyvolať znepokojenie a nervozitu. Určite jeden zo 100 najdesivejších hororov, aké som kedy videl. P.S. - Viete, na čo slúži saké? (17.02.2006)

Nejděsivější na celém Ju-Onu je fakt, že je i přes svou nezlomnou blbost docela zajímavý (druhé místo v hrůznosti dostává poslíček v santa klausovském oblečku). Jinými slovy, většina scén je neskutečně mimo, jsou nezajímavé, všechno co v nich má působit hrůzně působí směšně jako představa invaze mimozemšťanů vypadajících jako kříženec čivavy, aztécké sochy a Tomáše Magnuska, JENŽE způsob, kterým na sebe jednotlivé, zdánlivě nesouvisející scény je docela zábavný a osvěžující, byť je děj poněkud tuponosý. Určitě by to nefungovalo, kdyby děj měl byť o pár minut víc, než přítomných šedesát minut.PS: ten skvěle vypadající plakát vypadá mnohem lépe, než film samotný a nemá s ním nic společného. Krom toho, že k němu patří. ehm. (03.04.2014)