Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lehkomyslný znuděný mladík Evžen Oněgin tráví svůj život na večírcích petrohradské smetánky. Po smrti strýce odjíždí na zděděný venkovský statek, kde se seznámí s oduševnělou kráskou Taťánou, která je Oněginem okouzlena natolik, že mu vášnivě vyznává lásku. Oněgin ji však chladně odmítá a odjíždí. Po letech se opět setkají. A tentokrát je to Oněgin, kdo vzplane spalujícím citem ... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (196)

bloodcountes 

všechny recenze uživatele

Skoro dokonalý film... kdyby tam bylo trochu víc prostoru pro kontinuitu děje a možná nějak víc emocí... ale možná je to jenom tím, že já jsem tyto emoce nikdy neprožila, tak ty skvěle jemně a komorně zahrané city ve mě tolik nezarezonovaly. Každopádně Ralphova jemná, ale čitelná mimika mě dostávala v každém okamžiku do úžasu i nadšení. Poetika filmu je silná a určitě ve mě tenhle film zanechal víc, než se mi teď zdá, ono se to bude myslím pomaličku rozležívat. A jistě se podívám brzy zase...PS..ten Tánin dopis ale dost odflákli, to je pravda... nebo žeby překlad? Taky dost vadila psaná angličtina, ale s tím se nedá nic dělat... ()

Vědma 

všechny recenze uživatele

".... proč jenom, proč jste přišel k nám? Já v žalu opuštěné vsi té, bych neznala vás, jak vás znám, ba ani žal, jejž pochopíte." Tenhle příběh pohříchu je tak jednoduchý - dvě poněkud nesesynchronizované lásky, okořeněné smrtí jednoho naivního idealisty. Pro film, který nemá nádherné Puškinovy verše a nemá ani snad ještě nádhernější hudbu Čajkovského je to značně limitující. Ale film má jinou zbraň - obraz a s tím je tady kouzleno dostatečně, aby se divák nenudil. Kupodivu herecké výkony bych až tak nevyzdvihla, Liv byla krásná a Ralph charizmatický jako vždy, ostatní postavy kromě Lenského nevýrazné. ()

Reklama

GREGOIRE 

všechny recenze uživatele

Silná a působivá adaptace Puškina. Film ctí poetickou předlohu a je veden více obrazy, než záplavami dialogů. Rodinnému klanu Finnesů se povedlo navodit ruskou atmosféru (dost jsem se obával, jak se jim to podaří). Robert Finnes i Liv Tyllerová jsou výteční. Povedlo se udělat komorní a přesto strhující snímek. Bravo. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

"Já píši vám, co mohu více? Co ještě mohu dodati? Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati, leč ještě věřím, nešťastnice, že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout......". V titulcích se to jménem Fiennes jen hemží, nevím, jestli je to náhoda, ale hudba je opravdu nádherná, kamera, která jakoby se dívala Oněginovýma očima, když sleduje křivku Taťánina porcelánového krku, rovněž. Estetický skvost v podobě Liv Tyler hraje báječně......vůbec tohle zpracování mě podebralo jít do předlohy a doplnit si mezery ve vzdělání. Krásná záležitost všemi směry. ()

MaMitti 

všechny recenze uživatele

Ach ano, tady je to ach…. Liv Taylor coby Tatina je úžasná, Toby Stephens v roli Lenského perfektní a Ralph Fiennes alias samotný Oněgin – no tak k tomu mám lehké výhrady, ale dají se snést v mezích filmu jako celku. A ten je pro mě velmi zdařilý. Je na něm znát ženský rukopis režisérky (alespoň pro mě) a ten se mi líbí. Celé pojetí je srozumitelné, uvěřitelné a hlavně není ploché, což u produkce z Ameriky bývá pravidlem. Myslím, že hloubce a rozsahu Ruské duše se přibližuje (natož dotýká) opravdu obtížně, pro mě je cesta tímto směrem pozitivní. Zkusím zapátrat po nějakém ruském filmovém zpracování Oněgina. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Celosvětová premiéra proběhla 18. září 1999 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
  • Režisérka Martha Fiennes je sestrou hlavní hvězdy Ralpha Fiennese. Hudbu pro tento film složil Ralphův bratr Magnus Fiennes a jeho další sestra Sophie Fiennes je také uvedena v závěrečných titulcích. (HappySmile)
  • Píseň, která je zahrána na oslavě Tatianiných jmenin, je "On the Hills of Manchuria", kterou roku 1906 napsal po tragických událostech rusko-japonské války Ilya Shatrov, kapelník pěšího pluku 214 Mokshansky. (HappySmile)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno