Netvor

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 2. Po slušném rozjezdu přišel úspěšný festivalový snímek z Japonska nabízející klasickou filmovou skládačku - divák se musí nesmírně soustředit, aby mu nic neuniklo. Tvůrci si dali opravdu záležet, takže je nutné sledovat prakticky každé slovo. A zvolená slova působí jednou velmi úsměvně, aby si divák později uvědomil, že tahle slova jsou z jiného úhlu pohledu ta nejpříhodnější. Snímek otevírá důležitá aktuální témata a podtrhuje, že bychom nad nimi nikdo neměl přivírat oči, nebo se pozeneme do katastrofy. Bolestivý, pravdivý a reálný příběh, jsem velmi spokojen, že jsem jej viděl. (23.09.2023)

Film, který utkví podobně jako před 20 lety Koreedovo Daremo Shiranai. Až mě to svým scénářem i provedením téměř šokovalo, přestože Koreedovu práci dobře znám. Tentokrát ovšem Koreeda zastal „pouze“ úlohu režiséra, scénář má na svědomí Sakamoto Júdži. Ale spojení těchto dvou očividně nemohlo fungovat lépe, jelikož vzniklo dílo koreedovsky delikátní a zároveň velmi tajemné, poutavé, místy jaksi syrové, ukazující složitost lidských/společenských vazeb, tíhu očekávání a náročnost vzájemného porozumění a přijetí… a konečně předkládající otázku: „Kdo je tady ten netvor?“ Na jednu stranu jde o dětskou hru, na druhou stranu film celou dobu vede diváka v pátrání po viníkovi – kdo vlastně všechnu tu bolest způsobil? Scénář je nejen výborně napsaný, ale i bravurně vystavěný. Děj sledujeme ze tří různých pohledů, které postupně divákovi odhalují velmi komplexní skutečnost (stylem vyprávění z několika pohledů může film připomínat třeba Poslední souboj Ridleyho Scotta). Výborný scénář pak skvěle doplňuje Koreedova režisérská práce a silné herecké výkony – především Andó Sakura v roli matky a pak samozřejmě dva dětští protagonisté. Koreeda opět dokázal, že je mistrem práce s dětskými herci, tím spíš, že jde tentokrát o velmi choulostivou tématiku poznávání sebe sama a své sexuální orientace ve velmi útlém věku. Mimo toto ústřední téma film zahrnuje i množství dalších témat a motivů – vytváření si předsudků a domněnek, téma šikany, motiv pravdy a lži, nebo třeba dostání nějakému očekávání či zodpovědnosti… to vše v komplexním avšak uceleném příběhu, který má moc diváka zasáhnout na velmi hluboké úrovni. Závěr je lehce tajemným způsobem dvojznačný, což je nepochybně zcela záměrné. Nabízí tak jak radost z osvobození se od pout společnosti, tak i mrazivý závan smutku. Za mě jeden z nejlepších Koreedových počinů. (Viděno v rámci festivalu Jeden svět 2024.) ~(4,7★)~ (15.04.2024)

Ak niečo získava ceny na festivaloch, je jasné, že musí obsahovať isté prvky, ktoré sa dnes považujú za svetoborné. A tak bolo tomu aj tu, pretože ak by šlo len o film o sile priateľstva, prešiel by možno bez povšimnutia. Ale keďže ide o silu priateľstva prerastajúcu do homosexuality, tak to je na ovácie v stoji, pričom niektorým pedo orientovaným nestáli len nohy. Možno by sa dalo bojovať proti homofóbii v Japonsku aj inak, ako síce citlivým, ale stále zobrazením vzťahu 14 a 12 ročného. Remeselne ale dobre spracované a všetko ostáva len v náznakoch, takže dávka kinedrilu nebola potrebná. (21.01.2024)

Nechme stranou sporťácké žvásty, že je Koreeda zpátky ve formě. Klíčové je, že jeho novinka "Netvor" se opírá o bravurní scénář Júdžiho Sakamota, který tvoří masivní páteř tohoto maximálně působivého díla. Vyprávění sice staví na již mnohokrát užitém konceptu různých pohledů na stejné události, ale svou precizní výstavbou nejen, že dokládá funkčnost tohoto narativního konceptu, ale především jej uplatňuje k naprosto pohlcujícímu a zdrcujícímu výsledku. Pečlivě v divácích buduje konkrétní očekávání a domněnky, které pozvolna a opakovaně rozkládá, čímž současně zrcadlí jedno ze svých ústředních témat. "Netvor" pojednává o monstrech každodennosti, kterými jsme my sami. Těmi nás nečiní vyloženě zloba, nýbrž uchylování se k ukvapeným závěrům, které si domýšlivě vyvodíme ze zlomků situací, aniž bychom se pídili po tom nahlédnout nejprve celek. V Koreedově uchopení tento základ nabývá odzbrojující podobu, protože se straní jakékoli okázalosti a naopak k celému vyprávění o křehkosti bolesti přistupuje s nenápadnou bezprostředností. ___ Pro mě osobně se "Netvor", viděný na festivalu v Cannes, stal zosobněním onoho Svatého Grálu filmových zážitků, které přesně člověk doufá, že na festivalech najde, byť už se to děje spíš jen vzácně. Koreeda mě svým pojednáním o šikaně a bolesti nejprve důsledně odzbrojil a pak ve finále naprosto rozsekal. A to do té míry, že ve mě vyvolal touhu vytratit se z toho zběsilého shonu festivalu a jen se osaměle toulat nočními uličkami a nechat v sobě doznívat ty emoce a myšlenky. (27.06.2023)

Citlivě natočená dramatická podívaná zkoumající sled událostí ze tří různých úhlů pohledů, z nichž nám každý odkrývá něco málo o tom, co se skutečně událo. Malá výtka míří k délce třetí části, která po odkrytí všech karet tak trochu přešlapuje na místě, to však odčiní velmi působivé a nekompromisní zakončení. [KVIFF 2023] (30.08.2023)