Obsahy(1)
Adept se vydal za filmovým režisérem na penzi, jehož dílo jsme měli v úctě, aby se svým filmem přiblížil k myšlení, cítění a tvorbě; tedy udělal film. Okolnosti tomu chtěly, že zůstával se starým mužem, a na film na čas pozapomněl. Když starý režisér umřel, adept si připadal opuštěný. Doba, po kterou se setkávali, ho naplnila, ale nevěděl, jak naplnit předsevzetí, přestože jsme věděli, jak se dělá film. Film inspirovaný setkáním s režisérem Vláčilem a jeho filmy. Na podzim roku 1999 začali vznikat obrazy filmu inspirované místy realizace Vláčilových filmů. Na jaře roku 2002 byl realizován scénář - dialog filmu SENTIMENT, vycházející ze zvukových záznamů rozhovorů s režisérem Vláčilem v letech 1997 a 1998, ve filmu hraje Jiří Kodet. Režisérem a producentem filmu je Tomáš Hejtmánek. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Jiří Kodet je tak dokonalý, že by se lépe nezahrál snad ani pan Vláčil osobně. Zato režisérovi občas není rozumět a na konci se ještě nechá přeřvávat hlasitou hudbou. Záběry krajiny jsou výtvarně zajímavé a zvuk z nejznámějších Vláčilových filmů jim dodává sílu. Ideální hlavní náplň bonusového disku k Marketě Lazarové - ale to je asi utopie. ()
Dokument , který měl ukázat osobnost režiséra Františka Vláčila odtajnil jen to, co Tomáš Hejtmánek chtěl a ve své podstatě neukázal nic nového ani nic překotně zajímavého. Dokázal ale dát Jiřímu Kodetovi prostor k uplatnění jeho hereckému nadání a musím uznat, že se toho zhostil na výbornou a všechny přesvědčil, že Kodet je Pan Herec. ()
Unikátní dokument co do formy i obsahu. Jiří Kodet ztvárňuje legendu československého filmu, kterou sám je, velmi sugestivním způsobem. Nevíte, jestli sledujete poctu velkému muži, jak napovídají prostřihy se zvukovou stopou z jeho nejvýznamnějších filmů, nebo sondu do podzimu života dlouhou a výjimečnou poutí unaveného starce. Jedním slovem - nepopsatelné. ()
Další neprávem zapadlý český film. Hejtmánek natočil poctu Vláčilovi, udělal z něj hlavní postavu a pokusil se napodobit i jeho styl. Částečně se mu to i povedlo. Kamera je krásná, hudba je skvělá a vhodně vybraná, jen tomu chybí nějaký řád, který by to vše spojoval dohromady. Takhle jsem měl pocit, že sleduju dialog s Vláčilem (kterého zde btw hraje Kodet a naprosto excelentně, až jsem čuměl, jak moc se mu podobá - a teď koukám, že to vlastně byla jeho poslední filmová role... je to smutné, ale aspoň v ní byl skvělý), po něm intermezzo, ve kterém je poetický záběr nejčastěji na strom, pak zase dialog s Vláčilem, další intermezzo... Kdyby to odněkud někam šlo, případně to mělo i nějaký slabý děj, hned bych byl spokojenější a možná i nadšený, protože to má jak svou poetiku, tak i svou hloubku. A rozumná stopáž Sentimentu taky pomáhá. Rozhodně to není špatné a za zhlédnutí to stojí. Jen to zatím nevidím na víc, jak na 3*. ()
Jenom dobré umysly zkrátka nikdy nestačí... Sentiment je především filmem jednoho muže. A to nikoli Tomáše Hejtmanka, z něhož je ve filmu slyšet pouze hlas, ale Jiřího Kodeta, který hraje hlavní a jedinou roli. Detail jeho tváře sledujeme během osmdesáti procent filmového času - a je to především jeho zásluhou, že z filmu přece jenom dýchá síla Vláčilovy lidské i umělecké osobnosti. A proto jsem na místo třech hvězd, které jsem měl v úmyslu dát, přidal ještě jednu právě pro Jirku Kodeta... jinak film doporučuji hlavně filmovým intelektuálům... ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Dlouhé monology byly Jiřímu Kodetovi předčítány do sluchátka, takže se je nemusel učit. (Hans.)
Reklama