Rudá planeta

Přeze všechny výhrady, které je na adresu Red Planet možné (a do značné míry po právu) vznést, a také jsou zhusta vznášeny, jak dokazuje zdejší hodnocení, přesto si myslím, že cizost a nepřátelství kosmu k člověku a vůbec celá protikladnost lidského a nelidského (ať už tím je mimozemský život či Asimova ignorující robot) stejně jako vztah člověka k člověku v nelidském prostředí tematizuje tento film poměrně zručně. Natolik, aby si zasloužil více pozornosti než proklimbaný večer a necelých padesát procent. (29.03.2008)

Filmové výpravy na Mars si nevedou až na výjimky úplně nejlépe. Lidstvo si zase nepěkně pohrálo s ekologickou rovnováhou Země, Mars tak má být novým útočištěm lidí. Jenže leccos nejde podle plánů, takže na planetu míří tým vědátorů, aby zjistil, co a jak. Do kin zase mířily dva „marťanské“ projekty, Mise na Mars byla rychlejší a tenhle kousek tvůrci odložili. Můžeme se jen dohadovat, proč s výslednou podobou snímku proboha něco neudělali, když viděli, jak trestuhodně „konkurenční“ Mise dopadla. Herci jsou nezajímaví, tak nějak hrající jen pro vyplacení honoráře, některé triky nevyšly, dialogy vržou a vyznívají do ztracena. Některým ani pro jejich „odbornost“ není moc rozumět. Pár (ale opravdu jen málo) scén se nicméně vydařilo. Debutující režisér Antony Hoffman přišel, viděl a dosud nám nic dalšího nepředložil. Nedivím se. (03.10.2017)

Velmi dobrý film. Pár skutečně dobrých nápadů a celkově dobře zvládnutý obraz technologie v blízké budoucnosti. Co se tak jako příběhu týče, není to sice asi žádná perla, ale rozhodně neurazí a místy i zaujme. V poslední části mi přijde celkem vtipné zacházení s tím ruským vehiklem. Krásný je konec kdy trinity povídá - musím lépe poznat údržbáře. (08.06.2015)

„Na duchovnom živote nie je nič ľahké. Je to ešte komplikovanejšie, ako byť inteligentný.“ Nedám tomu 3*. 2* sú tak akurát. Na jednej strane je fajn, že sa to (na rozdiel od o 20 miliónov drahšej) Misie na Mars (ktorá letela do kín v rovnakom roku) na nič nehrá a je to „len“ survival o postupne sa zmenšujúcom počte hrdinov, ale v konečnom efekte žiadny z daných marťanských filmov neokupuje moje srdce. Misia na Mars ma každopádne bavila predsa len o  hviezdu viac. Mala vyladenejší kasting, boli na nej viac vidieť investované prachy a scenár bol bláznivejší a teda zábavnejší. U Červenej planéty budete kvôli extra monotónnemu deju miestami premýšľať, či vôbec mali scenár, alebo sa skôr v ten-ktorý deň natáčania ráno porozhliadli okolo seba aké majú kulisy a improvizovali. Val Kilmer (odfarbený) je tu veľmi zlý, ale nebojte sa, to aj Benjamin Bratt, budúci Mentalista Simon Baker a Tom Sizemore. Netuším, akej múdrej hlave napadlo postaviť do čela 80-miliónového sci-fi dvoch tak problematických hercov, ako Kilmer a Sizemore, ale v praxi to presne podľa toho aj dopadlo: herci sa zjavne nemuseli, odmietali spolu natáčať, čo bol problém najmä pri spoločných scénach, takže sa natáčalo veľakrát oddelene (čo je pri spoločných scénach fakt záhul) a potom sa to strihalo, aby si divák nič nevšimol. Je to zvláštne, ak uvážime, že len 5 rokov predtým sa stretli v tíme Roberta De Nira v legendárnom Neľútostnom súboji, kde však zjavne obaja cítili rešpekt voči osobe režiséra a tak nebllbli a nedovoľovali si to, čo neskôr pod taktovkou Antonyho Hoffmana. Z hercov v pozitívnom duchu zaujme len Carrie Anne-Moss (ktorá bola vtedy v móde vďaka Matrixom). Je však na plátne málo a na konci k nej nepochopiteľne našraubovaný romantický motív, ktorý sa tam vôbec nehodí, keďže predtým o chémii medzi ňou a Kilmerom padli max. tri vety). Od veci síce nie je ani charizmatický Terence Stamp, ten však dopláca na upotené filozofické reči, ktoré nedokáže dostatočne dobre predať. Zaskočilo ma, ako matne film po vizuálnej stránke vyzerá (ak nerátame fajn interiér i exteriér vesmírnej lode a nie zle vymyslené skafandre). (19.12.2004)

typický príklad, ako zmrviť celkom slušný námet - áno, pretože tento film v sebe ukrýval zopár pekným temtických liniek, motívov a nápadov, ktoré, ak by boli spracované inakšie (lepšie) mohol vzniknúť celkom slušný film. pretože je známe, že aj v žánri sci-fi môžu vzniknúť kvalitné tituly či už po stránke akčnej, vizuálnej a efektovej, ale aj (prípady Kubricka a Tarkovskeho) intelektuálnej, umeleckej či dokonca zľahka filozofickej. tento film mohol mať na jednu z posledných kategórií celkom solídne vyhliadky, keby to amíci v hollywoode totálne nezmrvili a nesnažili sa z toho vyrobiť komerčnú kinohitovku, hororovú zlátaninu a bohviečo ešte. navyše celkovému dojmu dopomohol mizerný a skoro žiaden scenár s príšerne polopatistickými momentmi a typickými americkými akčno-romanticko-moralistickými miestami. takže sláva sa nekonýá, ostáva nám už len zamýšľať sa, prečo bol zasa jeden potenciálne potentný námet dodrbaný na maximum. (26.07.2006)