Běžící muž

Svoboda, maniakální televizní show a Arnold Schwarzenegger uprostřed jejího dění. Vytřískat se z atraktivního tématu dalo určitě víc. Tíhu zodpovědnosti nesl na svých svalech megahvězdný Arnold, který by v té době sklidil ovace, i kdyby hrál jen v reklamě na Wrigley Spearmint. Film by možná šikovně sestříhaný a zkrácený posloužil jako dobrá upoutávka k právě otvíranému fitness centru, kde by vás charismatický hromotluk osobně provedl a doporučil vám nejlepší posilovací stroj. Jako celovečerní film to nebylo nijak extrovní, a hlavně bylo znát, že mělo dojít k okamžité výměně režiséra Paula Michaela Glasera za někoho mnohem výkonějšího a méně "televizního". Jeho režijní počínání je nedostačující a často nevyužívá značnou dávku originálních nápadů nápaditou formou. Béčkový scenárista specializující se na akční dynamiku Steven E.de Souza si s výcucem z knihy Stephena Kinga poradil dobře a šikovně vypustil pasáže, které by diváka mohly nudit. Oproti jeho zručné práci odpovídající poptávce akčních opusů 80. let je zarážející, že se neuvolil žádný jiný režisér pro tak vynikající látku, která nemá v podstatě výrazné zastoupení za poslední dekády. A rozpočítávání, či jak jinak to nazvat, vyšlo právě na Glasera, který ničím předtím ani potom neoslnil. Jeho nepříliš invenční přístup měl za následek, že film ve větší míře skomíral a připomínal rutinně odvedenou práci. S jiným, a především techničtěji i řemeslněji zručnějším režisérem, by se to hned tak nestalo. Je tedy z diváckého pohledu nutné zvyknout si na to, že tenhle známý snímek a ve své době hojně vyhledávaný, nemá takovou řemeslnou kvalitu, jakou by si zasloužil, má více horších scén než těch lepších, občas působí značně nevkusně, ale v popředí má modlu akčního žánru, která film vytahuje o třídu výše. Mé hodnocení: 60% (28.07.2014)

Kniha Stephena Kinga (jedna zo šiestich, ktoré napísal pod pseudonymom Richard Bachmann) bola skvelá. Film sa jej síce nedrží, skôr inšpiruje a čerpá nápady. Filozofická rovina vôbec nie je zlá- brutálne reality show, zhýralý vkus TV konzumentov, vplyv TV na masy a pod... Samozrejme jedná sa o akčný film a o nejakej filozofii v tomto prípade premýšľa asi málokto:) A práve po formálnej stránke je tento film dosť zlý- brutálne 80te roky cítiť v každom zábere, Arnieho neherectvo, k tomu pochybný scenár a nepresvedčivo-nudná, neakčná réžia. Running Man patrí určite k tým "ľahšie sfilmovateľným" Kingovým dielam, výsledný efekt je však takmer žalostný...1,5*/5 (10.09.2006)

Když se člověk podívá na Vykoupení z věznice Shawshank, Zelenou míli, nebo Osvícení a právě na Běžícího muže, tak může jen těžko uvěřit, že tyto snímky mají něco společného, ale mají a to autora Stephena Kinga, který ovšem Běžícího muže nepodepsal svým jménem. Může se zdát, že se jedná jen o dalšího zástupce z rodinky akčních béček vyrobených v 80.letech. Jenže Běžící muž sebou nese poselství se zdviženým ukazováčkem. Film varuje před neomezenou mocí médií, které mají tu možnost ovlivňovat naše životy podle jejich ,,pravdy". Také je zde varování před zhoubnými reality show. Stačí se podívat mozek vyplachující Vyvolené. Reality show Běžící muž nabízí lidem zábavu starou jako Colloseum samo. Trestanci se zde stávají novodobými gladiátory, kteří jsou vražděni v přímém přenosu, jen aby se lidé nebouřili proti policejnímu režimu. Na násilné zábavě je také znát výsměch americké společnosti, která se svým americkým fotbalem a wrestlingem touží po násilné zábavě. Arnold celé to násilí kolem trochu zlehčuje svými hláškami a jeho svaly společně s našlapanou akcí, hudbou a hezkou babou po boku vytvářejí pořádný akčňák, kde Arnold likviduje jedno tlusté prase za druhým, které mu jdou po krku. A můj oblíbenec? Profesor SubZero! (04.07.2007)

Jak vypadá konzumní sci-fi 80tých let pro videopůjčovny a přilehlý televizní region? Asi nějak takhle. Stephen King napsal Běžícího muže úplně jinak, než nám ho prezentují ve filmové podobě. Místo nucené účasti ve hře, jakožto trest se v knize vydává hlavní postava zcela dobrovolně do spár labyrintu, aby pomohla své rodině. Ale tak tuhle odchylku pominu. Film se snaží stavět všechno na tvrdosti, surovosti a nezřízené brutalitě, kterou umě maskuje sem tam nějakou hláškou a sem tam nějakým gestem přátelství. Když jsem film viděl prvně, zaujala mě taktéž hudba (tu komponoval jen tak pro zajímavost Harold Faltermeyer) a zajímavá první polovina filmu. Tedy než se to strhne ke klasické bum bum střílečce. Arnold byl pro mě kultovní představitel akčního řemesla a v tom věku, kdy mi VHSka se simultánním překladem běžela ve videu, tak tehdy mi byly nedostatky úplně ukradený. Jediné co mě trochu škrtí dojem je Maria Conchita Alonso, která na mě tedy nijak extra nezapůsobila. Jako protipól ke svalama nabušeného Arnolda ani jako sama osobně. Takže možná i pod vlivem mírného sentimentu dávám o jednu hvězdu navíc, než by si film seriózně zasloužil. (10.11.2004)

Nedám dopustit na geniální knižní předlohu a tohle je bohužel strašná blbost, která prošla důkladným procesem hollywoodizace, dostala do vínku malý rozpočet a mizerného režiséra. Propracované prostředí, atmosféra i příběh se filmu vyhnuly obloukem a velmi silný ponurý závěr by konzumní divák neskousl, tak tam dáme happy end, ano? Jo a ještě by to chtělo nějakou pěknou herečku. co tomu říkáte? Super, jdeme točit. Kamera, klapka! (17.03.2008)