Stopmotion

Studie šílenství. Ella pomáhá své matce s animací jejího posledního filmu. Matka má artritidu v rukou, a tak se Ella stává jejíma rukama, zatímco matka je mozkem. Ellu nazývá příznačně loutkou a říká, že když ji nebude vodit ona, bude to někdo jiný. Jako - hele, Ello, jsi totálně neschopná se o sebe a cokoliv sama postarat. Není divu, že se nebožačka začne propadat do jiných světů a nočních můr. Jako podobenství OK, animace fajn, ale přeci jen jsem čekal větší zážitek. Možná zato může i hudba, která mi po většinu času nesouzněla s obrazem. Jediná scéna pro mne byla hudebně a obrazově intenzivní - na večírku. Bavilo mě rozkrývat symboly, včetně posledního, jen mě tolik nepřekvapovaly. Každopádně jsem zvědav na Morganův další celovečerák, který by klidně mohl být přímočařejší a přitom děsivější. Tohle je rozhodně pro menšinové publikum a já se divím, že se do toho pustili i mainstreamoví diváci. Jejich zklamání je pak pochopitelné. 3,5* po druhém zhlédnutí přeci jen zaokrouhlím na 4* (28.03.2024)

Každopádně netuctový až originální příběh, jen ta forma mi tak úplně nesedla, je až moc surrealistická, psychedelická, artová. Ovšem ne takovým způsobem, jakým mám filmový surrealismus a psychedelii rád (třeba u Lynche), ale jaksi elitářsky, příliš umělecky, "švankmajerovsky". Možná v jiném rozpoložení bych hodnotil výš a spokojeněji, holt jsem měl momentálně chuť na něco jednoduššího, přímočařejšího. Ale určitě mě zaujala herečka v hlavní roli, která svou praštěnou submisivní introvertku zahrála myslím hodně solidně. (16.03.2024)

Slabšie 4*. Pred zhliadnutím je nepochybne dobré byť, aspoň námatkovo, oboznámený s predošlou tvorbou Roberta Morgana. Koniec koncov, tento čiastočne autobiografický počin je o vzniku Bobbyho Yeah. Keď divák berie prostredie stop motion animácie ako tému filmu a nie len ako barličku pri rozprávaní konvenčnej žánrovky, odkryje mu to vnútro filmu v širšom kontexte. Práve zaobalenie do škatuľky stereotypného hororu filmu asi najviac ubližuje. Najväčšia slabina sú tu nepochybne dialógy, ktoré sú často doslovné a prvoplánovo vysvetľujúce. Našťastie sa to nedá povedať o zvyšku filmu, ktorý detailne rozpitváva pôsobivé motívy, akými sú chorobné odovzdanie sa dielu, hraničiace s derealizáciou, či Švankmajerovská analýza animácie ako alchymistického princípu premeny mŕtvej hmoty na živú. Robí tak sofistikovane a najmä s dychberúcim výtvarným poňatím. Veľmi som sa toho bál, pretože hraný film nie je Morganov domov a hodnotenia sú tu viac než rozpačité, ale nakoniec ma to príjemne prekvapilo. (26.03.2024)

V jadre poriadne zhnitá psycho úchylnosť, kde sa Robert Morgan nesnaží diváka prvoplánovane  postrašiť, ale skôr zobraziť psychologický (a v závere aj telesný) rozklad hlavnej postavy. Námetovo dostatočne originálny indie horor s fajn creepy stopmotion vsuvkami, akurát škoda, že po príbehovej stránke sa odvíja iba očakávaným smerom ako ďalších tisíc nezávislých hororov pred ním. Tam kde však Morgan nestačí scenárom, tam to doháňa formou a po celý čas zlovestou, až psychedelickou atmosférou. Vo výsledku tak pravý hororový indie art, ktorý sadne asi málokomu, no za mňa rozhodne palec hore, aj keď by to chcelo dotiahnuť pár vecí. CELKOVO: 7/10 (17.03.2024)

Nevím no.. Morgan Má zajímavou ideu, se symboly a náznaky pracuje zručně, výtvarný rukopis jeho animace je jedinečný.. Ale, plnotučný film prostě neumí udržet pohromadě. Snaží se říct něco rádoby dospělého, komplexního a celovečerního, ale je to bytostný krátkometrážňák a celé to tak vypráví jako krátkometráž a díky tomu je to k uzoufání rozplizlé. Divák už někde ve třetině pochopí kam to směřuje, zásadní překvápko se nekoná a na konci je rád, že je po všem. (16.03.2024)