Hraběnka z Hongkongu

Rodinný film v inom zmysle, Chaplinova herecká rodina v jeho poslednom filme vyznieva ako pocta majstrovi, ktorú si pripravil sám. Z nemej grotesky naskočil na vlnu konverzačných komédií a priniesol si aj niečo svoje. Vznikol z toho ale celkom priemerný film založený na zámenách a zmätkoch v niekoľko málo interiéroch. Ústredná dvojica je bezchybná, Gina sa okrem hrozných prevlekov predvedie aj tak, ako jej to najviac pristane, v jednoduchých bielych šatách s veľkým výstrihom alebo v plavkových havajských šatách. Film však odrazu skončí, akoby v ňom chýbalo ukončenie viacerých zápletiek. –––– Hudsone, váš rozum se dostal na zcestí. (06.08.2015)

Film předchází pověst pozdního mistrova díla, které se tak trochu minulo s dobou svého vzniku. Přistupoval jsem k němu tedy dost obezřetně. O to větší bylo moje překvapení, když se z očekávaného selhání vynořila příjemná komedie, ve které tak nějak přirozeně doznívají poslední (už vskutku vzdálené) ozvěny němých grotesek. Sophia Lorenová tu má hned několik scén, které svými pohybovými kreacemi evokují Chaplinovu nejslavnější postavu. Tak nějak mi do toho nezapadal jen ten Marlon, který na rozdíl od ostatních herců působí dost strnule. Chaplin se ve svých předchozích "pozdních" filmech vždycky snažil o nějaký myšlenkový přesah formou kritiky americké televizní kultury (Král v NY), vyšších středních vrstev (Verdoux) nebo posteskem nad uplývajícím časem (Světla ramp) - o Moderní době a Diktátorovi nemluvě. Hraběnka z Hongkongu se z této řady vymyká. Nic zásadního nezděluje ani nekritizuje. A snad proto se může vykládat jako nevydařené završní Chaplinovy kariéry. Přitom její kouzlo a hodnota je právě v návratu k jednoduchému způsobu vyprávění, které nemělo působit nic víc než radost a dojetí. (15.05.2011)

Chaplin se rozloučil s režisérským řemeslem celkově smutným a sentimentálním snímkem, který už opravdu nepatří ani do doby svého vzniku. Hrdiny tu jsou milionáři, dědici naftových polí či alespoň zchudlé, ale stále urozené hraběnky. Děj se odehrává na luxusní jachtě, pouze ve vybrané společnosti. Smetánka se tu baví, směje, tančí, zamilovává a má ráda všechno kromě komunistů. Zbytek lidstva může posloužit tak akoráť jako služebnictvo, ze kterého si stejně můžeme střílet, jak chceme, oženit ho, kdy se nám zachce, a když nás přestane bavit, opět ho přeřadit do kategorie nábytku. Jo, takový svět to byl, mohl být a Chaplin ho tak zachoval alespoň ve filmu. Z hereckého hlediska je pak nepřekonatelným zážitkem, vidět groteskně sebou trhajícího, upadávajícího a pobíhajícího Marlona Branda, který se ovšem bezchybně ujal i role nezávislého, přestárlého floutka, kterého až životem zle smýkaná Sophia Loren přiměje, jednou se opravdově zamilovat a myslet na druhé. (11.01.2005)

Pokud hodíte za hlavu logiku, můžete se příjemně bavit. Poslední Chaplinův film stojí hlavně na výborných hercích a vtipně vypointovaných situacích. Začátek je na jedničku, pak sice vyprávění poleví a jednání postav je krajně nepravděpodobné, ale pořád je tu na co se dívat (ano, mluvím o výstřihu Sophie Loren :) a čemu se smát. 7/10 (26.09.2009)

Tak u tady toho filmu opravdu nevím co vytknout. Jednoduchý konzumní divák se hodně nasměje při mnoha vtipných momentkách. Obvzláště počátek filmu odehrávající se ve dvoumístnostní kajutě je naprosto perfektní. A diváci trochu slabší nátury, vyžívající se v romantice na konci filmu dozajista ukápnou slzu. Když jsem na tenhle film koukal napadlo mě, proč televize vysílá neustále dokola pořád stejné filmy, které už všichni znají zpaměti a nepouští do oběhu více starších filmu. Mnohdy jsou tyto starší filmy mnohem zajmavější a vtipnější. Je celkem smutné, že tento film, který je podle mě určitě lépe než dobrý hodnotilo pouze pár desítek lidí a mnohé telenovely jsou shlédnuty až stovkami diváků... (13.11.2005)