Titanic

V době kdy Němci pili kafe s pampelišek utratil Goebls 180 milionu dolaru za film Titanic. Rusové si film jako trofejní, v roce 1945 odvezli z Německa a byl v v jejich zemi promítán,stejně jako v dalších zemích východního bloku.Proti západní propaganda ve filmu se hodila. Film byl pro Evropu znovu objeven v roce 1949, ale ve většině západních zemí byl rychle zakázán.Pokud byl promítnut, tak vždy bez scén které cenzoři označili jako propagandistické. V roce 1992 byla v Německu vydána cenzurovaná kopie VHS nízké kvality. Tato verze odstranila nejsilnější propagandistické scény, které nesmírně oslabily její kontroverzní obsah. V roce 2005 byl Titanic zcela obnoven a poprvé byla necenzurovaná verze vydána ve speciálním vydání DVD. (17.04.2012)

V poradí tretie filmové spracovanie o najznámejšej námornej katastrofe. Inak ako propagandou o nabubrelosti Britov, príp. posmievaním sa z chudobných Nemcov (v tomto prípade nemeckých vedcov) to v čase vrcholiacej 2. svetovej vojny od Nemcov ani dopadnúť nemohlo. Opak by asi Fuhrer neschválil. Hlavne v prvej polovici filmu je to badateľnejšie (spolu so záverečným epitafom), druhá sa už venuje nastupujúcej katastrofe a tak išiel prvotný plán filmu na druhú koľaj. Katastrofa je vzhľadom na rok zvládnutá ale dobre, modely i atmosféra sú celkom fajn, čakal som slabšie spracovanie. Samozrejme, o 10 rokov mladší americký kúsok o katastrofe Titaniku je po technickej stránke o level kvalitnejší. Herecky je to slabšie a o obsadení ženských úloh škaredými Nemkami ani nehovorím - až to pri pozeraní kriví ústa. Nemilo prekvapili aj niektoré nápisy v nemčine na (britskej) lodi. Na svoju dobu film ale ujde. (12.08.2020)

„Peníze jsou jediná hodnota, v kterou věřím.“ Tak tenhle film ji (propagandistickou podstatu) má jak z praku. Líčí Anglii jako tu nejzkaženější ze všech zemí a snaží se pošlapat její pověst jakožto královny moří (britští lodní experti svému řemeslu ani trochu nerozumí, námořníky zase „zdobí“ nespolehlivost a neschopnost). Briti (a v těsném závěsu Američani) jsou vychytralí, ziskuchtiví, sobečtí, zbabělí, uplácející a ovládá je jejich hluboce zarytá touha po penězích. Vyvracuje se pověst Britů-mužů jakožto gentlemanů, ve skutečnosti upřednostňují obchod před svými ženami a těm jde pro změnu jenom o luxus-šperky jakožto proměněné peníze. Nižší třídy také nezůstanou ušetřeny, jsou líčeny jako přízemní skupiny primitivů, které ovládají jejich pudy (souboj s noži, nemravný tanec). Aby se všechny „typicky“ britské špatné vlastnosti ještě zdůraznily, je proti nim postaven pravý německý důstojník. To je (nečekaně) prototyp všech ctností. Maximálně zodpovědný, dodržuje paragrafy a rozkazy od svých skutečných nadřízených (i ty špatné) a plní je okamžitě a bez váhání. Dokáže vést ostatní a jednat v krizi. Na druhou stranu je ochotný částečně ustoupit a snížit se i k rozhovoru s pochybnou ženou, pakliže to může vést k záchraně. Přitom ale má také srdce (tedy jenom pro ty ženy, které prozřou a chtějí se změnit) a samozřejmě hrdinství je jeho přívlastkem (naprosto samoúčelná scéna s uvězněnou holčičkou-zřejmě jediným dětským pasažérem zhmotnivším se odnikud). A s tím souvisí i romantika, poněvadž skutečnou lásku mohou přece prožívat jenom zrozenci vyvoleného národa („dojemný“ obyčejný německý pár, který se v okamžiku paniky zachová tak jak má a svorně ruku v ruce vyčkává). Příběh samotný je velmi nezáživný. Divákovi se stále vtlouká do hlavy, že britským pasažérům jde jenom o peníze a německému důstojníkovi o bezpečnost, na což je upozorňován pořád dokola. Samotný proces potápění je směšný. Zpočátku všechny zachvátí neuvěřitelná panika, přestože loď setrvává ve víceméně stejné poloze i stavu (pouze pár záběru na přívaly vody v podpalubí). Pak se ovšem najednou začne naklánět a potápět, jenže „trvání“ tohoto procesu se skoro ani nedá počítat na desítky sekund (naloďování do záchranných člunů je také odbyté-divákovi se v jednu chvíli tvrdí, že už všechny odpluly a po chvíli najednou vidí, jak se další z nich spouští do vody). A ke konci se ještě nezapomene připomenout, jak moc jsou britské soudnictví a námořní vyšetřovací komise prohnilé. Překvapilo mě pouze, že z rasového hlediska se držel film až podivuhodně při zemi. Nejbohatší a také nejsobečtější cestující je sice samozřejmě Žid, nejprodejnější britská žena zas až podezřele připomíná cikánku, ale to je vlastně vše. Tak či tak mi to vychází na 2*, za občasnou nechtěnou směšnost a vcelku zdařilou výpravu. "Smrt 1,500 lidí zůstává neodčiněna a je věčným odsouzením Anglie kvůli její honbě za ziskem." (14.05.2014)

Jednoznačně nejhorší film o Titanicu. Jediné co zde stojí za zmínku, jsou efekty, které sice také nejsou bůhvíjaké, ale je to to jediné, co zachraňuje tenhle blábol od odpadu. Celé je to suché jak saharská poušť za pravého poledne a ten příběh tomu "nasadil korunu". Samé ekonomické kecy o koupi akcií a scéna s loupeží mi tu přišla naprosto zbytečná. Výborně je tu však zachycená arogance Bruce Ismaye, což je pro mě malé plus, ale co se týče posloupných událostí, faktů a reality, tak otřesné. Málem jsem díky tomuto "filmu" přišel o svou posedlost Titanicem. 10% (11.05.2011)

Propagandistický film, který radši v Německu moc do kin nešel, protože , německý divák koukal na ječící strachy na potápějící se lodi , aby šel domů z kina taky ječící strachy, když začaly anglické nálety, které srovnávaly celá města. Jediný paradox je, že loď Wilhelm Gustloff , která představovala Titanic, byla loď kterou pak spojenci potopili a zemřelo tam daleko více lidí (9.000 lidí ) než na Titanicu (1.500). (28.08.2014)