Horizont události

Po delší době a především po vyprchání negativních emocí, jenž ve mě vzbuzují do nebe volající debility, pro Andersonovu tvorbu tak typické, jsem došel k vlastnímu závěru, že někde v jeho nitru se skrývá režisérský talent, nicméně Anderson tvrdě pracuje na tom, aby zůstal skryt a nevyplaval na povrch :-) Horizont události začíná velmi dobře. Ba co dobře, přímo výtečně! Hororové napětí budované strachem z neznáma a vizuálně zatraceně promakaným prostředím svírá divákovu duši a vzbuzuje v něm hrozivé tušení a očekávání toho nejhoršího v takřka každé sekundě. Hororová nirvána bohužel funguje pouze do chvíle, kdy Anderson satví na neznámu a nemusí nabízet žádný příběh, žádnou zápletku ani žádné výustění. Jakmile začne režisér hnát "děj" (tragikomická snůška hovadin hodná dvanáctiletého fanouška sci-fi) vpřed, veškerá atmosférá uniká dírou v plášti, kterou opravdu není možné zalátat rychlým sledem úmrtí takřka všech členů posádky. Anderson prostě nemá dostatek soudnosti ani režisérského grifu (vizuální vychytávky se začnou brzy opakovat a Anderson již nedokáže vyplodit nic nového), o scénaristickém umu raději pomlčím, aby utáhl celovečerní film se vším všudy. Dovede jen vcelku slušně pracovat s atmosférou a emočností, leč po omezený čas a v bezdějové koncepci. (08.10.2007)

Nejzajímavější sdělení z filmu je princip ohnutého pijáku. Princip ohnutého pijáku totiž vysvětluje, jak se nejrychleji dostat z toho špinavého smradlavého bodu A, totiž Země, do tajemného neznámého bodu B, kdesi na konci vesmíru. Prostě ohnutím toho prostoru, té neskutečně šíleně velké vzdálenosti, která by za jiných okolností trvala překonat tak nepředstavitelně dlouho... a to je co říct, se kurevsky velká loď v mžiku objeví milion let v kosmu. Pak film vygradoval v jakýsi horor, který pak chtělo napodobit ještě mnoho dalších filmařů, ale to s tím pijákem v hlavní roli se mi opravdu líbilo. Liberate tuteme ex inferis mi ale také utkvělo v hlavě jako khůl hlas ze záhrobí. Podle nejmenovaného zdroje ale mělo být správně latinsky řečeno: libera tutemet ex inferis. (18.05.2012)

Ani po 20 letech nezestárl! Rozumná stopáž, rychlejší tempo a silná atmosféra - nesouhlasím s tím, že Horizont událostí je béčko, natož hloupé, tupé, či děravé béčko. To, že film nerozehrává velevýpravnou vesmírnou odyseu plnou životních příběhů a vědeckofantastických okolností není nutně chyba, Horizont událostí funguje jako přímočarý a pohlcující vyvražďovačka. Postavy se snaží jednat logicky, efekty jsou zdařilé a gore scény pěkně úderné. Např. nabubřelého Promethea tato klasika vyloženě strká do kapsy. 8/10 (05.04.2016)

Film, ktorý vo mne na začiatku vzbudil záujem (svojou ponurou atmosférou vesmíru) a uviedol ma do deja, aby ma vzápätí na to previedol sériou tupých, nezmyselne zostrihaných, nič nevysvetľujúcich scénok, nefungujúcich v myšlienkovej a čo ma prekvapuje, už vonkoncom nie v zábavnej rovine. Obsahovo zmätený, chaotický, vizuálne neatraktívny horor, ktorý je absolútne nemožné akýmkoľvek náznakom prirovnať k mainstreamovému Votrelcovi. (22.09.2012)

Obecně moc klasická sci-fi nemusím. Ten žánr mi nesedí. Příjde mi nenápaditej, je pořád o tom stejným dokola, nejde tam nic pořádnýho vymyslet ... No a to je právě ta perlička na téhle výjimce, která mne fakt dostala ... Většina stopáže filmu se tváří úplně klasicky a typicky pro daný žánr. Kdesi byla tajná raketa ve vesmíru, pak zmizela, teď se náhle objevila, máme nějaký zvukový záznam, který pokládá spíš další otázky ... No poletíme se tam podívat. Z toho jeden z posádky prostě vyčnívá, protože není členem, ale vynálezcem té podivné kosmické lodi. Klasika, pořád to stejný dokola říkal jsem si. A co tam najdou, buď nic a nebo mimozemšťany. Jenže to jsem se pletl!! Film mne držel celou dobu díky dobrým hereckým výkonům a velmi zajímavou výtvarnou stránkou. A když se začalo zjišťovat, "co tam vlastně je", tak jsem si říkal "To je mazec!!! Tohle jo!!" ... Poslední třetina filmu je doslova ... peklo... (11.01.2013)